Kostel sv. Jana Křtitele v Pohoří u Opočna

Původní kaple sv. Jana Křtitele byla vystavěna v roce 1863 a posvěcena 28. srpna téhož roku infulovaným královéhradeckým děkanem Msgre. Janem N. Raisem. Již o 30 let později se začalo přemýšlet o vybudování nové kaple, protože ta dosavadní byla malá a již velmi chatrná.

Kvůli této stavbě vypuklo na jaře 1894 v Pohoří velké pohoršení. Opočenský děkan opatřil plán na stavbu od knížecího stavitele K. Schulze. Navíc sbírkou po obci se získalo na 5 000 zl., ale když se začalo jednat o místě, kde se má nová kaple postavit, vypukl v Pohoří velký spor mezi místními katolíky. Horní konec obce na straně k Puličkám chtěl mít novou kapli tam, kde stála stará, tedy u školy, avšak dolní konec Pohoří vyžadoval, aby stála proti usedlosti Jana Dvořáka čp. 44. Obě strany byly tak umíněny a vzájemnými útoky znesvářeny, že všechny pokusy o smír byly marné.

Příspěvky se mnohým musely nakonec vrátit, až konečně se dolní konec rozhodl, že bude stavět sám. Požádal o povolení opočenského děkana, ale ten odpověděl zdejším občanům takto: „Milejší jest mi svorná obec a žádná kaple, než obec rozeštvaná se dvěma kaplemi. Do základu stánku Božího klásti rozbroj, to by jistě Pánu Bohu se nelíbilo.“ Následně bylo církevní i politické povolení odepřeno na tak dlouho, až se obě strany dohodnou.

Vzedmutá vlna vzájemné nenávisti se uklidňovala opravdu dlouho. Teprve 16. března 1902 se sešlo zdejší obyvatelstvo na valném shromáždění, kde převážil názor dolního konce obce a bylo rozhodnuto o výstavbě nového objektu, a to podle plánu knížecího inženýra Augustina Bělohlávka a podle výkresů knížecího stavitele Antonína Vítka. Dohledem nad stavbou byl pověřen 14členný stavební odbor v čele s Jiřím Dvořákem a stavba byla zadána opočenským stavitelům Janu Černému a Václavu Javůrkovi. Oltář a sochy byly objednány u firmy Petra Buška synové v Sychrově u Turnova, varhany u K. Mölzera v Kutné Hoře a větší zvon u Masce Samassy v Lublani. 27. července 1902 byl zedníky Václavem Grimem z Puliček a Janem Citou z Pohoří položen základní kámen nové kaple, který byl posvěcen děkanem P. Janem Nepomukem Řehákem z Opočna. K posvěcení novostavby kaple biskupským vikářem Václavem Uhlířem došlo 28. června následujícího roku. Téhož dne odpoledne byla posvěcena kvardiánem opočenského kláštera P. Richardem Randákem křížová cesta.

Vybudování nové kaple a její zařízení vyšlo na 20 000 K, které byly zčásti získány sbírkou mezi místními občany a zčásti z obecní pokladny. Navíc se obec 17. srpna 1902 zavázala na věčném udržování objektu a jeho zařízení v řádném stavu. Hlavní oltář v hodnotě 900 K věnovala Alžběta Marešová, sochu Srdce Pana Ježíše v ceně 150 K daroval Jan Škoda, sochu Srdce Panny Marie ve stejné hodnotě věnovala Alžběta Chmelařová, větší zvon v ceně 440 K darovali manželé Mynářikovi, na varhany od kutnohorského mistra Antonína Mölzera přispěl velkou částkou František Šolc, křížovou cestu věnoval opočenský děkan P. Jan Nepomuk Řehák, kterému přispěla 10 K Anna Burianová, lavice byly zhotoveny truhlářem Valáškem z Roheniček a parkovou úpravu okolo kaple provedl opočenský vrchní knížecí zahradník V. Čížek.

Původní kaple byla odsvěcena až 8. září 1903 a k jejímu zbourání došlo v únoru 1904. Oltářní obraz sv. Jana Křtitele od dobrušského malíře Jana Jeremiáše byl přenesen do nové kaple, kde byl zavěšen nad varhanami. Také výklenkové sochy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého od černilovského kameníka Srnce, jež vyšly na 72 zl., byly umístěny do výklenků nového objektu.

Netrvalo však dlouho a přišla 1. světová válka se svými rekvizicemi, jež obec neminuly 16. února 1917, kdy byly oba zvony zabaveny pro válečnou výrobu, a tak zvonice oněměla. Podobně dopadly píšťaly z varhan. Hned po rekvizici zvonů se začalo mluvit o pořízení nového – ocelového, s čímž část obce nesouhlasila, takže to vypadalo jak při první neuskutečněné stavbě této kaple. Nakonec byl ocelový zvon objednán v prosinci téhož roku u brněnské firmy Rudolf Manoušek a spol. Ale jeho získání bylo zdlouhavé a složité. Do Pohoří nakonec došel až 21. února 1919, a to po řadě urgencí. Vyšel na 726,10 Kč a vážil 138 kg. K němu se přidal v roce 1926 nový umíráček od firmy Buřil a Riss v Kuklenách u Hradce Králové. Zvonek s nápisem: „Umíráček – Pohoř 1926“ vážil 17 kg a vyšel na 476 Kč. Posvěcen byl 13. února 1927, ale během německé okupace byl zabaven a do zvonice se již nevrátil.

V roce 1935 opravil varhany Karel Ryglevič. V letech 1946-1949 byla provedena generální rekonstrukce objektu, v jejímž rámci byl do něj zaveden elektrický proud. V letech 1961 1962 došlo na opravu a rozšíření varhan. Roku 1963 byly pořízeny nové okapy a o 6 let později došlo k nátěru věže a sanktusníku. V roce 1987 došlo k přestavbě vstupu do kostela a roku 1994 byly původní mechanické hodiny nahrazeny novými s elektrickým pohonem, přičemž nejprve musela být provedena rekonstrukce všech elektrorozvodů. Generální rekonstrukce proběhla sice v letech 2000-2002, ale na varhany došlo až v roce 2010. O rok později byl pořízen nový zvon, který byl zavěšen k tomu ocelovému. V letech 2011-2012 bylo pořízeno do kostela nové vnitřní vybavení, z něhož je třeba zmínit zejména nový ambon. Více informací o kostele získáte zde: http://www.obecpohori.cz/kronika/02.php.