Kostel sv. Jiří, mučedníka v Býšti
Zdejší kostel byl uveden jako farní již v předhusitské době, kdy náležel pod královéhradecký archidiakonát a děkanství, alespoň podle soupisu pražského biskupství, který vznikl kolem roku 1350. Tehdy byla býšťská plebánie uvedena v rejstřících papežských desátků jako chudá. V roce 1358 (uvádí se rovněž rok 1360) se zdejší plebán Martin dostal do Rychnova. Místo něho ustanovili 11. prosince 1358 Ješek a Vilém, bratři z Jiřic, patronové kostela v Býšti plebána Jana. V roce 1365 byl zdejší plebán Šebestián ustanoven za plebána v Bělé. Po odchodu kněží podobojí a utrakvistů ztratila Býšť faru. V letech 1630-1648 byl místní svatostánek filiálním dašického kostela, roku 1677 sezemického, v roce 1788 chvojenského a teprve v roce 1807 se stal opět farním. Podle seznamu far na pardubickém panství z roku 1615 a 1654 byl kostel jmenován jako filiální od Dřítče, odkud se ze záduší místo desátku v obou letech platilo 7 kop grošů a při každé mši svaté za oběd ze záduší 38 grošů 4 denáry. Roku 1647 byl kostel částečně vyrabován a poničen vojskem. V roce 1650 byl filiálním do Dřítče a služby Boží se v něm konaly každou čtvrtou neděli v měsíci, za což bylo obcí dáváno dřítečskému faráři 7 kop a 40 grošů ročního platu, k tomu za každý oběd 38 grošů a 4 denáry, takže celkem 8 kop, 21 grošů a 3 denáry ročně. Relace z roku 1677 ho uvádí jako filiální do Sezemic, dřevěný kostel měl v ten čas stříbrný kalich, 2 cínové, mosaznou monstranci, cínovou křtitelnici, mosazné svícny a 3 zvony. V roce 1710 se osamostatnila fara ve Vysokém Chvojně s filiálními kostely v Albrechticích a Býšti, majíc prvofarářem P. Václava Landu. Za jeho nástupce P. Innocence Caesara odstoupila Býšť roku 1724 opět k Sezemicím. V roce 1788 došlo ke zřízení lokalie, přičemž zdejšími lokalisty byli: v letech 1788-1793 P. Jan Zlatoústý Beneš, v letech 1793-1796 P. Mikuláš Veselý, v letech 1796-1806 P. Václav Webersík. Po nich působil v Býšti administrátor P. Jan David a zdejším prvofarářem se stal P. Josef Ollešík, jenž zde byl od 15. listopadu 1806 lokalistou.
Původní kostel byl postaven ze dřeva, ale časem zchátral a hrozil sesutím. Z tohoto důvodu byl stržen (až po dokončení nového objektu) a v roce 1796 postaven z kamene. Později byl ještě stavebně upraven a dostavěn. Stavební plány pocházejí z roku 1803 a kostel byl slavnostně vysvěcen 14. listopadu 1811, přičemž farním se stal 2. října 1807. Roku 1822 kostel vyhořel tak, že z něj zůstaly jen obvodové stěny. Služby Boží se tak konaly v márnici, a to až do následujícího roku, kdy byl vybudován současný svatostánek. V roce 1833 byly pořízeny dvoumanuálové varhany. Roku 1835 shořela část hlavního oltáře a hlavní obraz na něm. Jinak se naštěstí kostelu nic nestalo, protože byl požár včas uhašen. V roce 1841 došlo k opatření nového hlavního oltářního obrazu, roku 1847 byly zakoupeny potřebné hudební nástroje, v roce 1851 došlo ke zřízení Božího hrobu a roku 1852 byl vybudován oltář Panny Marie. V roce 1886 byly pořízeny patenky k nemocným a o 3 roky později oltářní lampy. V červnu 1899 zavítal do kostela královéhradecký biskup Msgre. Edvard Jan Brynych. Za faráře P. Šebestiána Karáska, jenž zde působil v letech 1902-1911, byl opraven hlavní oltář, kazatelna a pořízena nová křížová cesta. 28. dubna 1940 byl požehnán zrestaurovaný obraz sv. Jiří. V roce 1974 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce vnitřního vybavení kostela včetně nejnutnější opravy fasády. Přifařeny jsou k němu obce a osady: Bělečko, Býšť, Drahoš, Hoděšovice, Hrachoviště a Rokytno. V současnosti je však administrován excurrendo ze Sezemic. K tomu ještě dodejme, že se v něm od roku 2008 konají zahajovací koncerty Mezinárodního hudebního festivalu Eduarda Nápravníka. To z toho důvodu, že tu býval varhaníkem František Nápravník, otec výše zmíněného hudebního skladatele a dirigenta.
Jedná o jednolodní orientovanou zděnou stavbu s do lodi mířící trojicí segmentových oken (loď má délku 33 m a šířku 9,4 m), trojbokým presbytářem, se 4,9 m dlouhou a 4,85 m širokou sakristií na severní straně, hranolovou věží v průčelí a bez opěrných pilířů. Původní klenutý vnitřek byl po posledním požáru nahrazen plochými stropy.
Původní hlavní oltář shořel spolu s celou barokní výbavou opět v roce 1835 a obnoven byl o 6 let později. Tehdy bylo nově pořízené zařízení vyvedeno již v klasicistním stylu, což není v našem prostředí příliš obvyklé (křtitelnice, kazatelna, boční oltáře Panny Marie a sv. Jana) a k němu přibylo ještě nějaké v neorenesančním slohu. Obraz sv. Jiří namaloval Antonín Špulák ze Žďáru (podle některých autorů jde ve skutečnosti nejspíše o Aloise Špuláka z Hradce Králové, neboť žádný jiný malíř Špulák není v této době doložen), což potvrzuje nápis pod ním: „Pinxit Antonius Špulák Zdiarensis tempore Curati Antonii Ponetz 1841.“ Postranní oltáře Panny Marie a Božího hrobu jsou také z pozdější doby. Portatile Božího hrobu má nápis: „Anno Domini 1602 die 2. Aprilis, quae fuit feria 3ia post Dominicam...per Rssm Dom. Dom. Boneum Dei & Apostol. sedis gratia Archiepiscopum Pragensem legatum natum consecratus est hie lapis ad honorem Dei & B. M. V. nec non SS. Epiphanii & Barbarae quorum reliquiae hic cond. sunt die ut supra etc.“ Oltářní kámen v Božím hrobě pochází z roku 1602. Za zmínku stojí ještě obraz sv. Rozálie z 18. století. V presbytáři navíc nalezneme rokokové lavice. Varhany od Josefa Jirušky z Hradce Králové jsou z roku 1833 a od roku 2016 probíhá jejich generální oprava, jež je rozdělená do tří etap. Více o varhanách zde: http://www.varhany.byst.org/index.php.
Zděná věž v průčelí má nízký plechový kryt s ploskou bání. Vždy v ní visela trojice zvonů, z nichž jeden vážil 15 centů. Ta původní, k jejímuž rozlití došlo při požáru v roce 1822, byla nahrazena jinými. Z rozlité zvonoviny byly ulity tři zvony: první s obrazem sv. Pavla a sv. Václava o hmotnosti 737,5 libry s nápisem: „Ke cti a chwale Bohu wšemohaucimu ulitý od Antonina Schneidra w Hradci Králowé w roku Páně 1829“, druhý s vyobrazením sv. Kříže a sv. Jiří o hmotnosti 360 liber s nápisem: „K e cti a chwále sw. Jiřímu patronu tohoto chramu r. 1829“ (prasklý) a třetí o hmotnosti 215 liber s nápisem: „Ke cti a chwále Pánu Ježíši!“ Praskl, ale roku 1855 byl přelit Karlem Bellmannem, přičemž jeho hmotnost byla od té doby 183 liber.
Původní kostel byl postaven ze dřeva, ale časem zchátral a hrozil sesutím. Z tohoto důvodu byl stržen (až po dokončení nového objektu) a v roce 1796 postaven z kamene. Později byl ještě stavebně upraven a dostavěn. Stavební plány pocházejí z roku 1803 a kostel byl slavnostně vysvěcen 14. listopadu 1811, přičemž farním se stal 2. října 1807. Roku 1822 kostel vyhořel tak, že z něj zůstaly jen obvodové stěny. Služby Boží se tak konaly v márnici, a to až do následujícího roku, kdy byl vybudován současný svatostánek. V roce 1833 byly pořízeny dvoumanuálové varhany. Roku 1835 shořela část hlavního oltáře a hlavní obraz na něm. Jinak se naštěstí kostelu nic nestalo, protože byl požár včas uhašen. V roce 1841 došlo k opatření nového hlavního oltářního obrazu, roku 1847 byly zakoupeny potřebné hudební nástroje, v roce 1851 došlo ke zřízení Božího hrobu a roku 1852 byl vybudován oltář Panny Marie. V roce 1886 byly pořízeny patenky k nemocným a o 3 roky později oltářní lampy. V červnu 1899 zavítal do kostela královéhradecký biskup Msgre. Edvard Jan Brynych. Za faráře P. Šebestiána Karáska, jenž zde působil v letech 1902-1911, byl opraven hlavní oltář, kazatelna a pořízena nová křížová cesta. 28. dubna 1940 byl požehnán zrestaurovaný obraz sv. Jiří. V roce 1974 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce vnitřního vybavení kostela včetně nejnutnější opravy fasády. Přifařeny jsou k němu obce a osady: Bělečko, Býšť, Drahoš, Hoděšovice, Hrachoviště a Rokytno. V současnosti je však administrován excurrendo ze Sezemic. K tomu ještě dodejme, že se v něm od roku 2008 konají zahajovací koncerty Mezinárodního hudebního festivalu Eduarda Nápravníka. To z toho důvodu, že tu býval varhaníkem František Nápravník, otec výše zmíněného hudebního skladatele a dirigenta.
Jedná o jednolodní orientovanou zděnou stavbu s do lodi mířící trojicí segmentových oken (loď má délku 33 m a šířku 9,4 m), trojbokým presbytářem, se 4,9 m dlouhou a 4,85 m širokou sakristií na severní straně, hranolovou věží v průčelí a bez opěrných pilířů. Původní klenutý vnitřek byl po posledním požáru nahrazen plochými stropy.
Původní hlavní oltář shořel spolu s celou barokní výbavou opět v roce 1835 a obnoven byl o 6 let později. Tehdy bylo nově pořízené zařízení vyvedeno již v klasicistním stylu, což není v našem prostředí příliš obvyklé (křtitelnice, kazatelna, boční oltáře Panny Marie a sv. Jana) a k němu přibylo ještě nějaké v neorenesančním slohu. Obraz sv. Jiří namaloval Antonín Špulák ze Žďáru (podle některých autorů jde ve skutečnosti nejspíše o Aloise Špuláka z Hradce Králové, neboť žádný jiný malíř Špulák není v této době doložen), což potvrzuje nápis pod ním: „Pinxit Antonius Špulák Zdiarensis tempore Curati Antonii Ponetz 1841.“ Postranní oltáře Panny Marie a Božího hrobu jsou také z pozdější doby. Portatile Božího hrobu má nápis: „Anno Domini 1602 die 2. Aprilis, quae fuit feria 3ia post Dominicam...per Rssm Dom. Dom. Boneum Dei & Apostol. sedis gratia Archiepiscopum Pragensem legatum natum consecratus est hie lapis ad honorem Dei & B. M. V. nec non SS. Epiphanii & Barbarae quorum reliquiae hic cond. sunt die ut supra etc.“ Oltářní kámen v Božím hrobě pochází z roku 1602. Za zmínku stojí ještě obraz sv. Rozálie z 18. století. V presbytáři navíc nalezneme rokokové lavice. Varhany od Josefa Jirušky z Hradce Králové jsou z roku 1833 a od roku 2016 probíhá jejich generální oprava, jež je rozdělená do tří etap. Více o varhanách zde: http://www.varhany.byst.org/index.php.
Zděná věž v průčelí má nízký plechový kryt s ploskou bání. Vždy v ní visela trojice zvonů, z nichž jeden vážil 15 centů. Ta původní, k jejímuž rozlití došlo při požáru v roce 1822, byla nahrazena jinými. Z rozlité zvonoviny byly ulity tři zvony: první s obrazem sv. Pavla a sv. Václava o hmotnosti 737,5 libry s nápisem: „Ke cti a chwale Bohu wšemohaucimu ulitý od Antonina Schneidra w Hradci Králowé w roku Páně 1829“, druhý s vyobrazením sv. Kříže a sv. Jiří o hmotnosti 360 liber s nápisem: „K e cti a chwále sw. Jiřímu patronu tohoto chramu r. 1829“ (prasklý) a třetí o hmotnosti 215 liber s nápisem: „Ke cti a chwále Pánu Ježíši!“ Praskl, ale roku 1855 byl přelit Karlem Bellmannem, přičemž jeho hmotnost byla od té doby 183 liber.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.132, 15.913)
Poslední aktualizace: 24.4.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Příspěvky z okolí Kostel sv. Jiří, mučedníka v Býšti
Býšť
Vesnice
Soudí se, že toto zvláštní pojmenování získala obec odvozeninou od osobního jména Býšek, což potvrzuje také profesor Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. I. d…
0.2km
více »
Pomník padlým v Býšti
Pomník
Pomník se nachází u kostela svatého Jiří. Je na něm tento nápis:
1914 – 1918 BENDA VINCENC, DUŠÁNEK FRANT., GEBAS STAN., JEDLIČKA JAN, KOHOUTEK JOSEF, KOHOUTEK JOSEF, KOHOUTEK FRANT, KUŘÁTNÍK JOSEF, KONÍŘ JOSEF, KOSINA RUDOLF, KOCIÁN RUDOLF, KOLÍN VÁCLAV, MLATEČEK JAN, MLATEČEK BOH., MACHAČ JOSEF, MELIŠ VÁCLAV, MANDYS FRANT., SOUČEK FRANT., STEIN LUDVÍK, STĚROVSKÝ JOSEF, VALÁŠEK JAROMÍR, ZIMA FRANT. MÍSTNÍM PADLÝM POSTAVIL SBOR DOBROVOL. HASIČŮ V BÝŠTI R. 1938
Hned ve…
0.3km
více »
Býšť - kostel sv. Jiří
Kostel
První písemné zmínky o obci Býšť jsou z let 1360-1371 v souvislosti s dřevěným kostelem. Ten byl v roce 1796 zbořen a bylo započato se stavbou kostela nového. Skáza nový kostel postihla v roce 1822, kdy vyhořel,…
0.4km
více »
Biřička
Pramen
Potok Biřička vzniká spojením několika melioračních struh asi jeden kilometr severozápadně od Býště v nadmořské výšce 275 m. Spolu s Orlicí, Piletickým a Plačickým potokem patří mezi čtyři největší přítoky Labe na území Hradce Králové. Na potoku leží čtyři rybníky (Biřička, Cikán, Datlík, Roudnička) a také přírodní památka Roudnička a Datlík. Celková délka vodního toku je…
1.7km
více »
Rozcestí Koliba - Hradecké lesy
Rozcestí
Rozcestí u známé restaurace Koliba ukazuje cestu ve směru Nový Hradec Králové – Bažantnice po značce žluté, značka červená ukazuje cestu ve směru Koliba - Hradec Králové centrum a dále Lochenice. Místem prochází cyklotrasa KČT č. 4259.
1.8km
více »
Hoděšovice (Býšť)
Místní část
Svůj název měla ves obdržet od staročeského osobního jména, i když teorií o vzniku tohoto pojmenování je mnohem více. Vyhlášený toponomastik prof. Antonín Profous o tom ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich…
1.8km
více »
Hrachoviště (Býšť)
Místní část
K prvnímu osídlení těchto míst došlo již v době kamenné, což potvrzuje nález kamenného mlatu v místech, kde se říká "Na Cuteli". Tato lokalita patřila nejprve českému panovníkovi a posléze do roku 1421 opatovickým…
1.9km
více »
turistické rozcestí Hoděšovice - bus
Rozcestí
Rozcestník v Hoděšovicích u zastávky autobusu ukazuje turistům cestu po značce žluté a zelené. Žlutá značka ukazuje cestu ve směru Nový Hradec Králové (Kluky) - hájovna Bažantníce. Značka zelená ve směru Nový Hradec Králové (pod kopcem sv. Jana) - Horní Jelení.
Obec Hodešovice je samostatně popsána u tohoto příspěvku: https://www.turistika.cz/mista/hodesovice
1.9km
více »
Přesypy u Rokytna
Přírodní památka
Chráněné území "písečné přesypy u Rokytna" najdeme po pravé straně silnice z Rokytna do Býště. Jedná se o lokalitu přírodních útvarů prorostlých borovým lesem sestávající ze 14 vln různých tvarů a velikostí. Vzhle…
2.1km
více »
Hoděšovice
Vesnice
Hoděšovice - obec obklopená lesy cca 10 km jižně od Hradce Králové. První doložená zmínka o obci se datuje rokem 1336. Po r. 1491 Hoděšovice náležely Vilémovi z Pernštejna což je doloženo v urbáři, který byl založ…
2.2km
více »
turistické rozcestí Hoděšovice
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází v dolní části Hoděšovic, ukazuje turistům cestu ve dvou směrech. Po značce žluté ve směru Nový Hradec Králové (Kluky) - hájovna Bažantníce a po značce zelené ve směru Nový H…
2.2km
více »
Hradecké lesy 4 - na Výskyt z Hoděšovic
Trasa
Velice pohodlná trasa Novohradeckými lesy začíná v Hoděšovicích (případně nechte auto u Koliby a do Hoděšovic můžete dojít po žluté značce po silnici …
2.2km
více »
Vysocká cesta - Hradecké lesy
Turistická trasa
Vysocká cesta - cca 4 km dlouhá lesní neveřejná asfaltová komunikace, která spojuje Vysokou nad Labem a Kolibu v jižní části Hradeckých lesů. Po komunikaci je vedena cyklotrasa č. 4259 a přetíná jí žlutá turistick…
3km
více »
Chvojenec
Vesnice
Chvojenec je středně velká protáhlá obec s 630 obyvateli a najdeme ji u jižního okraje Hradeckého lesa, severovýchodním směrem od města Pardubice a severozápadním směrem od města Holice. Obcí protéká Chvojenecký…
3km
více »
Naučná stezka Koliba
Tipy na výlet
Hradecké lesy jsou protkány neskutečným množstvím stezek a cest, které můžeme využít k sportovnímu vyžití, procházkám a poznáním. V části, kde hospodaří Městské lesy HK jsou vybudovány i naučné stezky, Pohádková s…
3km
více »
trasa - Pohádková stezka
Trasy
Pohádková stezka se nalézá v prostoru mezi Mazurovými chalupami a rybníkem Výskyt. U celkem 11 informačních tabulí dětičky naleznou pohádkovou bytost, např. bukového dědka, borůvkovou vílu, dráčka větvičku, kouzel…
3.6km
více »
U Mazury - Mazurovy chalupy
Odpočinkové místo
Pod názvem Mazurovy chalupy se skrývá nejen chalupa pojmenovaná po Josefu Mazurovi, ale i přírodní rezervace, která byla vyhlášena v roce 2002. Rezervace je tvořena komplexem slatinných, bezkolencových a mezofilní…
3.6km
více »
Mazurovy chalupy
Tipy na výlet
Oblast hradeckých lesů skýtá nespočet zajímavých míst, která bychom neměli opomenout. Jedním takovým místem je oblast zvaná Mazurovy chalupy. Pod názvem Mazurovy chalupy se skrývá nejen chalupa pojmenovaná po Jose…
3.6km
více »
Bělečko
Vesnice
Obec Bělečko, která se nalézá v centru hradeckých lesů jihovýchodně od Hradce Králové, je prvně zmiňována v roce 1494. Nejvýraznější památkou v Bělečku je barokní kaplička z roku 1822, neomylně ji najdeme na návsi, v křižovatce cest. Padlé v 1. sv. válce připomíná pomník, který se nalézá cca 100 metrů východně od kapličky.
Bělečkem prochází modrá a zelená turistická značka.…
4km
více »
Újezd u Sezemic
Vesnice
Obec Újezd u Sezemic je rozložena mezi dvěma Rybníky,- Bohumilečským a Újezdským pod jižním okrajem Hradeckých lesů. První písemná zpráva o vsi je datována k roku 1436. Dnes v obci najdeme opravenou zvoničku a pomník ukřižování. Obcí vede cyklotrasa KČT č. 4125 procházející obcemi ve „Sdružení obcí pod Kunětickou horou".
4.2km
více »
Naučná stezka Mrtvé dřevo v Hradeckých lesích
Tipy na výlet
V Hradeckých lesích se zásluhou Městských lesů a odborníků z Výzkumné stanice pěstování lesa v Opočně a Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti zrodila nová naučná stezka Mrtvé dřevo. Protíná přírodní …
4.3km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Císařská studánka - Hradecké lesy
Studánka
Dnešní Císařská studánka v hradeckých lesích byla původně roubenou studánkou s pramenem. V roce 1875, u příležitosti stříbrné svatby rakousko-uherského mocnáře, dal nad studánkou lesmistr Rotter postavit zděnou st…
4.7km
více »
Hradecké lesy – výběh divočáků a daňků
ZOO
V Hradeckých lesích, necelé tři kilometry od lesního hřbitova, se vlevo u hlavní lesní cesty Hradečnice, nacházejí dva výběhy pro zvěř. V jednom výběhu mají domov divočáci Pepina a Bob, ve druhém daňci a mufloni. …
4.9km
více »
Vysoké Chvojno - kostel Sv. Gotharda
Kostel
Farní kostel ve Vysokém Chvojně je zmiňován již ve 14. století. Do jeho osudu však zasáhly husitské války, kdy byl pobořen. Současný kostel sv. Gotharda pochází z roku 1729, oprava byla r…
4.9km
více »
Arboretum Vysoké Chvojno
Arboretum
Arboretum - park ve Vysokém Chvojně, který založil markrabě Alexandr Pallaviczini po r. 1884. Na pozemcích měl být vybudován zámek a s ním zámecký park. Ke stavbě zámku nakonec nedošlo a uskutečněno bylo pouze zal…
5.5km
více »
Vysoká nad Labem - rozhledna Milíř
Rozhledna
Dlouhé roky byl vrchol Milíř zalesněn a tak se z místa nabízely výhledy jen jižně a jihozápadně od Hradce Králové, tedy na Kunětickou horu a Železné hory. V dřívějších dobách, byla na místě postavena jednoduchá železná rozhledna. Doložena je v roce 1940. Z podnětu pamětníků a vnuka stavitele původní rozhledny vznikla myšlenka ke stavbě rozhledny nové. A tak v říjnu roku 2005…
6.1km
více »
Hradecké lesy
Přírodní památka
Hradecké lesy je rozlehlý lesní prostor, který se rozprostírá od města Hradec Králové jihovýchodním směrem k městu Choceň. Dříve se Hradeckým lesem nazýval lesní prostor, který byl…
6.2km
více »
Kunětická hora
Tipy na výlet
Naše cesta směřuje k dominantě východního Polabí, ke Kunětické hoře, která se nachází cca 7 km od centra Pardubic a cca 15 km od centra Hradce Králové. Historie hradu, který založil vůdce Orebitů Diviš Bořek z Miletínka na osamělé znělcové kupě, sahá do doby husitské, do let 1421-23. Za doby Pernštejnů byl hrad v období od konce 15. století až do poloviny 16. století významně…
8.9km
více »
Hradec Králové
Město
Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…
10.2km
více »