Pomník Miroslava Hájka u Dřítče

Již 5. května 1945 začal pražský rozhlas volat o pomoc a v našem hlavním městě probíhaly nerovné souboje s německou přesilou. Boje se však rozhořely rovněž ve východních Čechách, zejména u Býště, Vysokého Chvojna a Holic, aby byl znemožněn ústup německých vojáků z Hradce Králové k Vysokému Mýtu. Problémem však byl všeobecný nedostatek zbraní, které se sháněly všude, kde jen bylo možné.

V Němčicích byla ubytována Todtova pracovní skupina ze stavby dřevěného mostu přes Labe v Pardubicích a spolu s ní silná německá stráž, která střežila a v případě potřeby měla most mezi Dřítčí a Němčicemi zničit. Její zbraně by povstalcům pomohly, a tak vyrazilo 10 mužů z Bohumilče, kteří byli vyzbrojeni 6 loveckými puškami, 2 karabinami s 9 náboji a revolverem bez nábojů, aby se postavili 106 Němcům, přičemž ještě předtím se neúspěšně snažil vyjednávat o jejich kapitulaci zdejší hostinský Václav Kopecký. Hned na kraji obce padl za mostem německý feldvébl Werner Schmidt, jenž se postavil na odpor. Následně oddíl povstalců obklíčil hostinec a několika výstřely z brokovnic donutil zmatené a vystrašené Němce ke kapitulaci. Stejně dopadli také vojáci v blízké obecní pastoušce. Nastaly oslavy vítězství a všechny zbraně byly odvezeny na ukořistěném nákladním autě pryč. Nikdo si tehdy nevšiml trojice Němců, jež uprchli a vydali se do Hradce Králové, aby se zde následujícího dne postarali na velitelství o trestnou výpravu proti obci, v níž byli tak pokořeni.

Časně zrána 7. května 1945 (kolem 6.00 hod.) byly Němčice obklíčeny více než 300 příslušníky SS, kteří přijeli na 16 automobilech. Kolem dokola byly rozestaveny kulomety a podle seznamu, jenž byl vytvořen uprchlými Němci, bylo chyceno 16 z 20 hledaných obyvatel. Ti byli odvedeni směrem ke Kunětické hoře, aby bylo 8 z nich postaveno před popravčí četu. Čtvěřice z nich padla a pátý byl vzápětí ubit, protože kulka ho pouze zranila. Zbývající trojice čekala na podobný osud. Z řady přihlížejících byl vyveden jeden muž, jemuž dali Němci zbraň, aby zastřelil zbývající muže. Pokud tak udělá, bylo mu slíbeno, že bude propuštěn a nic se nestane jemu ani jeho rodině. Kolář Jaroslav Štěpánek však neměl žaludek na takovou podlost a rázně odmítl, a tak byl zastřelen. Další popravy se již naštěstí nekonaly.

Němci se chystali k odjezdu a přeživší lidé se pomalu rozcházeli domů. Velitel jednotky SS však vešel do hostince, kde vymáhal na Václavu Kopeckém alkohol. Odešel však s nepořízenou a při nasedání do automobilu si všiml muže, který se celý otřesený potácel od popraviště, kde unikl smrti. Oním člověkem byl Miroslav Hájek, jenž byl násilím vtažen na jeden z nákladních automobilů. Co se s ním přesně stalo, to není dodnes jisté. Jedna z teorií tvrdí, že Němcům uprchl, ale vojáci jej však dohonili a ubili pažbami na silnici mostu přes Labe mezi Dřítčí a Němčicemi, kde ho následně našli lidé s roztříštěnou lebkou. Podle druhé byl zastřelen přímo na autě, z něhož byl shozen za jízdy dolů. Od Němčic pak táhla ozbrojená kolona k Vysoké nad Labem, kde se Němci opět "vyřádili".

10. května 1945, několik hodin před příjezdem rudoarmějců, byli němčičtí občané (poštovní zřízenec a otec 10 dětí Josef Jeník, zámečník Zdeněk Kopecký, dělník Bohuslav Poskočil, truhlář Ladislav Poskočil, rolník Josef Půlpán, rolník Jaroslav Štěpánek a zámečník Miroslav Hájek) pohřbeni na hřbitově v Dřítči. Tamní kronikář o tom napsal v pamětní knize obce následující slova:

"Pohřeb obětí.

Dne 10. května dopoledne se konal pohřeb nacistických obětí na místní hřbitov, Nikdo nepamatoval tak slavného pohřbu, jaký měli tito vlastenečtí hrdinové. Byl krásný den a přišla spousta lidí z celého okolí, že bylo celé prostranství okolo hřbitova zaplněno. Doprovod písněmi obstaral pardubický zpěvácký spolek "Okteto". Rakve položeny na širokých smutečně vyzdobených vozech se téměř ztrácely v zaplavě kytic a věnců. Za zvuku hymny a vojenských salv, vypálených ruskými a srbskými partizány spuštěno šest rakví do společného hrobu. Sedmý, Půlpán byl pohřben v rodinném hrobě, nacházejícím se vedle velkého společného."

Právě na místě, kde byl zámečník a otec roční dcery Ivušky Miroslav Hájek (* 10. září 1913 v Rokytně, podle knihy "Kniha obětí nacistického násilí a druhé světové války z okresu Pardubice (léta 1938-1946)" od Františka Dosoudila) zabit, vznikl u příležitosti prvního výročí této smutné události uvedený pomník, jenž má symbolicky připomínat hořící svíci jako vzkaz, že se nikdy nezapomene na jeho oběť a vedle toho nese tento nápis: "MIROSLAV HÁJEK * 30.9.1913 V MALŠOVICÍCH. NEZAPOMENEME 5. KVĚTNA 1945".