Kostel sv. Prokopa, opata v Žiželicích
Podle pamětní knihy městyse Žiželice měl být založen tento chrám Páně Petrem z Rožmberka, nejvyšším komorníkem království Českého, který zemřel 14. října 1347. Ten v mládí vstoupil mezi cisterciáky, ale když hrozilo, že rod vymře po meči, tak se s papežským povolením oženil, nejprve se vdovou po králi Václavu III. Violou Těšínskou a po její smrti s Kateřinou z Vartenberku, o níž se hovořilo jako o patronce chudiny a kostelů a všeho s nimi spojeného (pro žiželický chrám Páně měla vyšít zlatem mešní roucho). Podle všeho nebyl zakladatelem sv. Prokopa, ale pouze investorem jeho přeměny ze dřevěného ke zděnému objektu. V roce 1367 bylo odtud odváděno 21 grošů papežského desátku (někde se uvádí jeho dvojnásobek), ale kostel musel být staršího původu, neboť již kolem roku 1300 se hovoří o zdejších „lidech zádušních“. Tehdy náležel ke kolínskému dekanátu a kouřimskému archidiakonátu. V roce 1326 potvrdili biskupští administrátoři kostelní práva žiželického chrámu Páně, jež jim postoupil Dětoch ze Žiželic. Roku 1347 vyznal generální převor cyriaků Albert, že Petr z Rožmberka dal kostelu sv. Prokopa a bratřím ho obsluhujícím za duši zemřelého Dětocha 75 grošů a 105 grošů úroku ze vsi Radovesic místo desátku ze 2 popluží v téže vsi, jenž kostelu náležel již před uvedeným Dětochem. Výsledkem tohoto obdarování mělo být to, že zde měli být 4 řádoví bratři, kteří by konali zádušní bohoslužby. V roce 1358 byl po zemřelém plebánu Prokopovi podán řádový bratr Jan. Po jeho odchodu zde v letech 1370- 1391 působil plebán Mikoláš. Správci tohoto svatostánku se velmi často měnili a i v jejich přehledech jsou mnohé rozpory. Roku 1392 se stal zdejším farářem Mauricius ze Sačan. Z roku 1417 máme zprávy o plebánu Mikolášovi, ale nejednalo se o předem zmíněného, který byl již dávno mrtvý. V roce 1425 došlo k vypálení Žiželic Pražany a z kostela se staly ruiny, z nichž povstal až po ukončení husitských válek, kdy zde působili kněží podobojí. Obdobně byl kostel vyrabován a poškozen za třicetileté války. Roku 1698 sem byl podán kněz Petr Mohelnický z Mohelnice, proti němuž si zdejší konšelé v čele s purkmistrem stěžovali až na pražském arcibiskupství.
V roce 1712 došlo k úpravě kostela, ale ten již roku 1798 vyhořel a tento požár přežila pouze stříbrná monstrance a malý zvonek. Vše ostatní, a to včetně farních listin či matrik, shořelo. V roce 1830 došlo k další obnově chrámu Páně. V březnu 1878 uhodil do kostelní věže blesk, a to ve chvíli, když chtěl tamní farář jít k oltáři. Blesk vjel podkrovím do chrámové lodi nedaleko hlavního oltáře, kde narazil do pískovcové dlažby a rozprskl se na množství jisker, což vylekalo jak faráře, tak ostatní věřící, jež se tehdy ve svatostánku nacházeli. 30. května 1886 byl kostel poškozen velkou bouří s krupobitím. 14. dubna 1896 zavítal do chrámu Páně královéhradecký biskup Msgre. Edvard Jan Nepomuk Brynych, aby udílel sv. biřmování. V letech 1896-1898 římskokatolická církev podávala stížnosti na zdejší učitele, „že nenabádají dosti k návštěvě kostela“. Roku 1904 došlo k velkým opravám interiéru. Kazatelna byla upravena a vyzdobena Antonínem Ontlem a Janem Novákem z Kutné Hory a dekorativní malíř Jan Vysekal na ni naopak vymaloval čtveřici svatých evangelistů. Tato oprava vyšla na 382 K. Kromě toho došlo na křtitelnici se soškami Ježíše Krista a sv. Jana Křtitele. Presbytář byl o 1 stupeň rozšířen a městská rada v něm nechala opravit dvojici svých lavic. Kromě toho bylo během předchozího dvouletého období pořízeno mnoho jiných věcí, z nichž nutno jmenovat: opravu sochy Těla Páně z Božího hrobu za 80 K; postříbření věčné lampy za 20 K a kadidelnice za 10 K; pozlacení sešlé monstrance za 72 K a ciboria za 34 K; opravu soch sv. Jana Nepomuckého za 30 K, sv. Jana Křtitele na oltáři (30 K), sv. Václava za 30 K, Panny Marie s Jezulátkem za 40 K, pořízení jednoramenných svícnů na oltáře Panny Marie Lurdské a Božského Srdce Páně za 30 K, opravu obou bočních oltářů za 766 K a hlavního oltáře za 813 K. Později byly ještě zřízeny nové oltáře sv. Václava a sv. Jana Křtitele. Po 2. světové válce začal zájem o objekt postupně klesat, i když pokrokářské obyvatelstvo zde získalo navrch již před 1. světovou válkou, což vyvolávalo řadu sporů a hádek. V roce 1959 došlo k zbarokizování zvonového patra a utilitárního krovu věže. V 60. letech 20. století prošel kostel generální opravou, a to díky faráři P. Václavu Nývltovi. Kromě pokrývačských prací došlo k zavedení elektroinstalace, instalaci mechanického betléma a opětovnému zavěšení opravené trojice památných zvonů. 30. října 1986 byl objekt zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-prokopa-2144123). Od té doby proběhlo zejména několik restaurátorských prací, např. roku 2002. V roce 2010 pak bylo vydáno stavební povolení ke stavebním úpravám kostela, jež mj. obsahují rekonstrukci střechy, krovu a stropů. To bylo o 10 let později změněno a doplněno o další věci s tím, že celá stavba by měla být ukončena do roku 2032.
Jedná se o jednolodní kostel o obdélníkovém půdorysu s pětiboce uzavřeným presbytářem, obdélníkovou sakristií po severní straně kněžiště a hranolovou věží v západním průčelí. Presbytář má z vnějšku gotické opěrné pilíře a úzká vysoká okna bez kružeb. Přízemí věže je gotického původu. V severní stěně lodi je zazděný poškozený sedlový portálek a před ním jsou položeny dva sešlapané náhrobníky z období let 1600-1650, z čehož je vidět, že původně byly umístěny v podlaze chrámu. V lodi i presbytáři jsou dnes ploché stropy z 19. století, opatřené nástropními malbami z téhož období. V západní části lodi se nachází kruchta na dvou sloupech.
Původní raně barokní zařízení kostela, vesměs pořízené v roce 1681, bylo zničeno při velkém požáru v roce 1798 a v letech 1830-1833 byl objekt postupně vybaven novobarokními věcmi. Z původního zařízení se dochovala pouze tzv. Žiželická monstrance, jež byla vyvedena ze stříbra a se zlatými ozdobami v letech 1510 (Emanuel Poche, Karel Kuča), 1520 (F. A. Urbánek, Josef Štefan Kubín), 1522 (Prokop Klajner) nebo 1530 (P. František Vintera, Václav Vrzáň; záleží na autorovi a užitém pramenu) podle včelího voskového vzorku z úlu ve farním sousedství (legenda) a dnes by se měla nacházet na královéhradeckém biskupství. Původně měla 9 figurek, později pouze 5 a 260 věžiček. V žiželické pamětnici o ní nalezneme následující: „R. 1516. byl Ludvík králem českým, za něho se Žiželicům štěstilo a zvelebovalo a r. 1520. Žiželičtí na poděkování Pánu Bohu, že od Dětocha udělené nadání potvrzené měli, dali dělati stříbrnou monstranci, na kterou se při skládání peněz chudí s bohatšími nepohodli, že nechtěli na ni více platiti, totiž stejným toliko dílem. Monstrance ta stála 1700 zl. Když pak vyšel známý patent finanční, dle něhož jako všechny ostatní bohoslužebné nádoby i monstrance tato na mince přelita býti měla, ukoupilo ji měšťanstvo Žiželické r. 1811. za částku 247 zl. 28 kr. Stříbra. Jest nyní majetkem obce Žiželické.“ Rámový hlavní oltář z roku 1830 byl zhotoven Josefem Richterou a je osazen obrazem sv. Prokopa od Ignáce Antonína Russa (uváděn mnohdy nesprávně jako I. Raus) z roku 1831, jenž byl namalován podle sázavského obrazu téhož světce. Boční oltář sv. Anny z roku 1835 je naopak od Aurela Kintzlera z Chlumce nad Cidlinou. Autorem kazatelny z roku 1829 je pravděpodobně také Josef Richtera. V presbytáři je umístěn romantický obraz Setkání sv. Prokopa a knížete Oldřicha, empírová křtitelnice a dubové lavice s městským znakem Žiželic z roku 1830. Ohledně varhan se zdroje rozcházejí, protože v jedněch nalezneme informace o tom, že pocházejí z roku 1888 od varhanáře Karla Schiffnera z Prahy (viz https://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/zizelice/kostel-sv-prokopa), další prameny však tvrdí, že pocházejí z roku 1833 od Ignáce Welzela a byly sem přesunuty z kostela sv. Václava v Nové Vsi na Kolínsku (viz http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=2253). Zajímavým objektem je rovněž betlém, který sem v roce 1961 přivezl z Horní Čermné farář P. Václav Nývlt a v současné době se zdejší lidé snaží získat finance na jeho opravu (viz https://www.zizelice.cz/zivot-v-obci/muzeum-zizelice/).
Ve věži jsou zavěšeny 2 zvony, jež měly být přenesené do zdejšího kostela v roce 1798 ze zvonice v Končicích (ve skutečnosti se tak stalo až roku 1816), a spolu s nimi tu visí rovněž malý zvonek, který měl jako jediný přežít požár v roce 1798. První zvon z roku 1549 o průměru 108 cm a hmotnosti 785 kg nese nápis: „TENTO ZWON SLIST GEST KE CZTI A CHWALE PANV BOHV Y WSSEM SWATYM LETA PANIE MDXLVIIII SKRZE WACZLAWA FARARZE KONWARZE HRADCZY NAD LABEM TYM A K ZADCSSY KVNCZICZKEMV; druhý zvon z roku 1605 o průměru 164 cm je opatřen textem: „GAT GSEM WZKRIZSSENY A ZIWOT KDOZ WERI WE MNE BYT TAKY VMRZEL ZIV BUDE A KAZDY KDOZ GEST ZIW A WERI WE MNE NEVMRET NA WEKY GAKOZ MOGZIS POWYSSIL HADA NA PAVSSTI TAK MVSI POWYSSEN BYTI SYN CLOWIEKA ABY KAZDY KDOZ WIERZI W NIEHO NEZAHYNVL ALE MIEL ZIWOT WIECZNY MIKULAS KLUSAK Z KOSTELCZE A NA RADOWESNICZICH NAPOMOCZEN K TOMU BYL ZE WSI TENTO ZWON NOWEY NA BUDAUCZY PAMATKU K KOSTELU KONCZICKUMU SLYT A UDIELAN ADAM NIKOLASIEK Z KOTACHOWA KTERY CZIASY GEHO WISOSTI CZYSARSKE PANSTWI CHLUMETSKEHO HEYTMAN 1605.“ (na dubovém závěsu zvonu je vytesán letopočet 1736) a výše jmenovaný malý zvon s rostlinnými ornamenty pod korunou by měl podle většiny zdrojů náležet k původnímu vybavení kostela, takže musí nejspíše pocházet z 15.-17. století, což nelze nijak doložit, neboť na něm není žádný text či letopočet.
V roce 1712 došlo k úpravě kostela, ale ten již roku 1798 vyhořel a tento požár přežila pouze stříbrná monstrance a malý zvonek. Vše ostatní, a to včetně farních listin či matrik, shořelo. V roce 1830 došlo k další obnově chrámu Páně. V březnu 1878 uhodil do kostelní věže blesk, a to ve chvíli, když chtěl tamní farář jít k oltáři. Blesk vjel podkrovím do chrámové lodi nedaleko hlavního oltáře, kde narazil do pískovcové dlažby a rozprskl se na množství jisker, což vylekalo jak faráře, tak ostatní věřící, jež se tehdy ve svatostánku nacházeli. 30. května 1886 byl kostel poškozen velkou bouří s krupobitím. 14. dubna 1896 zavítal do chrámu Páně královéhradecký biskup Msgre. Edvard Jan Nepomuk Brynych, aby udílel sv. biřmování. V letech 1896-1898 římskokatolická církev podávala stížnosti na zdejší učitele, „že nenabádají dosti k návštěvě kostela“. Roku 1904 došlo k velkým opravám interiéru. Kazatelna byla upravena a vyzdobena Antonínem Ontlem a Janem Novákem z Kutné Hory a dekorativní malíř Jan Vysekal na ni naopak vymaloval čtveřici svatých evangelistů. Tato oprava vyšla na 382 K. Kromě toho došlo na křtitelnici se soškami Ježíše Krista a sv. Jana Křtitele. Presbytář byl o 1 stupeň rozšířen a městská rada v něm nechala opravit dvojici svých lavic. Kromě toho bylo během předchozího dvouletého období pořízeno mnoho jiných věcí, z nichž nutno jmenovat: opravu sochy Těla Páně z Božího hrobu za 80 K; postříbření věčné lampy za 20 K a kadidelnice za 10 K; pozlacení sešlé monstrance za 72 K a ciboria za 34 K; opravu soch sv. Jana Nepomuckého za 30 K, sv. Jana Křtitele na oltáři (30 K), sv. Václava za 30 K, Panny Marie s Jezulátkem za 40 K, pořízení jednoramenných svícnů na oltáře Panny Marie Lurdské a Božského Srdce Páně za 30 K, opravu obou bočních oltářů za 766 K a hlavního oltáře za 813 K. Později byly ještě zřízeny nové oltáře sv. Václava a sv. Jana Křtitele. Po 2. světové válce začal zájem o objekt postupně klesat, i když pokrokářské obyvatelstvo zde získalo navrch již před 1. světovou válkou, což vyvolávalo řadu sporů a hádek. V roce 1959 došlo k zbarokizování zvonového patra a utilitárního krovu věže. V 60. letech 20. století prošel kostel generální opravou, a to díky faráři P. Václavu Nývltovi. Kromě pokrývačských prací došlo k zavedení elektroinstalace, instalaci mechanického betléma a opětovnému zavěšení opravené trojice památných zvonů. 30. října 1986 byl objekt zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-prokopa-2144123). Od té doby proběhlo zejména několik restaurátorských prací, např. roku 2002. V roce 2010 pak bylo vydáno stavební povolení ke stavebním úpravám kostela, jež mj. obsahují rekonstrukci střechy, krovu a stropů. To bylo o 10 let později změněno a doplněno o další věci s tím, že celá stavba by měla být ukončena do roku 2032.
Jedná se o jednolodní kostel o obdélníkovém půdorysu s pětiboce uzavřeným presbytářem, obdélníkovou sakristií po severní straně kněžiště a hranolovou věží v západním průčelí. Presbytář má z vnějšku gotické opěrné pilíře a úzká vysoká okna bez kružeb. Přízemí věže je gotického původu. V severní stěně lodi je zazděný poškozený sedlový portálek a před ním jsou položeny dva sešlapané náhrobníky z období let 1600-1650, z čehož je vidět, že původně byly umístěny v podlaze chrámu. V lodi i presbytáři jsou dnes ploché stropy z 19. století, opatřené nástropními malbami z téhož období. V západní části lodi se nachází kruchta na dvou sloupech.
Původní raně barokní zařízení kostela, vesměs pořízené v roce 1681, bylo zničeno při velkém požáru v roce 1798 a v letech 1830-1833 byl objekt postupně vybaven novobarokními věcmi. Z původního zařízení se dochovala pouze tzv. Žiželická monstrance, jež byla vyvedena ze stříbra a se zlatými ozdobami v letech 1510 (Emanuel Poche, Karel Kuča), 1520 (F. A. Urbánek, Josef Štefan Kubín), 1522 (Prokop Klajner) nebo 1530 (P. František Vintera, Václav Vrzáň; záleží na autorovi a užitém pramenu) podle včelího voskového vzorku z úlu ve farním sousedství (legenda) a dnes by se měla nacházet na královéhradeckém biskupství. Původně měla 9 figurek, později pouze 5 a 260 věžiček. V žiželické pamětnici o ní nalezneme následující: „R. 1516. byl Ludvík králem českým, za něho se Žiželicům štěstilo a zvelebovalo a r. 1520. Žiželičtí na poděkování Pánu Bohu, že od Dětocha udělené nadání potvrzené měli, dali dělati stříbrnou monstranci, na kterou se při skládání peněz chudí s bohatšími nepohodli, že nechtěli na ni více platiti, totiž stejným toliko dílem. Monstrance ta stála 1700 zl. Když pak vyšel známý patent finanční, dle něhož jako všechny ostatní bohoslužebné nádoby i monstrance tato na mince přelita býti měla, ukoupilo ji měšťanstvo Žiželické r. 1811. za částku 247 zl. 28 kr. Stříbra. Jest nyní majetkem obce Žiželické.“ Rámový hlavní oltář z roku 1830 byl zhotoven Josefem Richterou a je osazen obrazem sv. Prokopa od Ignáce Antonína Russa (uváděn mnohdy nesprávně jako I. Raus) z roku 1831, jenž byl namalován podle sázavského obrazu téhož světce. Boční oltář sv. Anny z roku 1835 je naopak od Aurela Kintzlera z Chlumce nad Cidlinou. Autorem kazatelny z roku 1829 je pravděpodobně také Josef Richtera. V presbytáři je umístěn romantický obraz Setkání sv. Prokopa a knížete Oldřicha, empírová křtitelnice a dubové lavice s městským znakem Žiželic z roku 1830. Ohledně varhan se zdroje rozcházejí, protože v jedněch nalezneme informace o tom, že pocházejí z roku 1888 od varhanáře Karla Schiffnera z Prahy (viz https://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/zizelice/kostel-sv-prokopa), další prameny však tvrdí, že pocházejí z roku 1833 od Ignáce Welzela a byly sem přesunuty z kostela sv. Václava v Nové Vsi na Kolínsku (viz http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=2253). Zajímavým objektem je rovněž betlém, který sem v roce 1961 přivezl z Horní Čermné farář P. Václav Nývlt a v současné době se zdejší lidé snaží získat finance na jeho opravu (viz https://www.zizelice.cz/zivot-v-obci/muzeum-zizelice/).
Ve věži jsou zavěšeny 2 zvony, jež měly být přenesené do zdejšího kostela v roce 1798 ze zvonice v Končicích (ve skutečnosti se tak stalo až roku 1816), a spolu s nimi tu visí rovněž malý zvonek, který měl jako jediný přežít požár v roce 1798. První zvon z roku 1549 o průměru 108 cm a hmotnosti 785 kg nese nápis: „TENTO ZWON SLIST GEST KE CZTI A CHWALE PANV BOHV Y WSSEM SWATYM LETA PANIE MDXLVIIII SKRZE WACZLAWA FARARZE KONWARZE HRADCZY NAD LABEM TYM A K ZADCSSY KVNCZICZKEMV; druhý zvon z roku 1605 o průměru 164 cm je opatřen textem: „GAT GSEM WZKRIZSSENY A ZIWOT KDOZ WERI WE MNE BYT TAKY VMRZEL ZIV BUDE A KAZDY KDOZ GEST ZIW A WERI WE MNE NEVMRET NA WEKY GAKOZ MOGZIS POWYSSIL HADA NA PAVSSTI TAK MVSI POWYSSEN BYTI SYN CLOWIEKA ABY KAZDY KDOZ WIERZI W NIEHO NEZAHYNVL ALE MIEL ZIWOT WIECZNY MIKULAS KLUSAK Z KOSTELCZE A NA RADOWESNICZICH NAPOMOCZEN K TOMU BYL ZE WSI TENTO ZWON NOWEY NA BUDAUCZY PAMATKU K KOSTELU KONCZICKUMU SLYT A UDIELAN ADAM NIKOLASIEK Z KOTACHOWA KTERY CZIASY GEHO WISOSTI CZYSARSKE PANSTWI CHLUMETSKEHO HEYTMAN 1605.“ (na dubovém závěsu zvonu je vytesán letopočet 1736) a výše jmenovaný malý zvon s rostlinnými ornamenty pod korunou by měl podle většiny zdrojů náležet k původnímu vybavení kostela, takže musí nejspíše pocházet z 15.-17. století, což nelze nijak doložit, neboť na něm není žádný text či letopočet.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.133, 15.392)
Poslední aktualizace: 15.1.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Žiželice
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Kostel sv. Prokopa, opata v Žiželicích
Žiželice - kostel svatého Prokopa
Kostel
Žiželice - obec cca 5 km jihozápadně od Chlumce nad Cidlinou prvně písemně doložená roku 1052. Dominantu obce tvoří Kostel sv. Prokopa s památnou lípou malolistou. Kostel dřevěný byl ve vsi vystavěn ve století 13.…
0.3km
více »
Turistická známka č. 2322 - Muzeum veteránů Radovesnice II
Turistická známka
V muzeu značnou část sbírky tvoří historické motocykly a traktory. U motocyklů jsou hlavně zastoupeny domácí značky Jawa a ČZ, v menší míře značky zahraniční. Exponáty traktorů jsou české značky Zetor, Svoboda, dále americké traktory a traktory z Německa a Rakouska. Většina exponátů je v prostorách muzea, další budou…
3.9km
více »
Lovčice - kostel sv. Bartoloměje se zvonicí
Kostel
Lovčice, obec na nejzápadnějším místě bývalého okresu Hradec Králové. První písemná zpráva o vsi je datována rokem 1299. Obci dominuje velká náves na jejíž severní straně se nachází barokní Kostel sv. Bartoloměje …
4.3km
více »
Chlumec nad Cidlinou
Zámek
Zámek (Karlova Koruna) vznikl jako reprezentační venkovská residence, nebyl však upraven pro trvalé obývání. Nechal ho postavit stavitel František Maxmilián Kaňka pro hraběte Františka Fe…
5.3km
více »
Mezi pávy na zámku Karlova Koruna
Tipy na výlet
Romantické místo uprostřed Polabí ! Zámek je umístěn na kopci uprostřed města Chlumec nad Cidlinou. Zámek je zařazen mezi památky populárního cestovatelského cyklu pro rodiny s dětmi Otevřte 13. komnatu a současně…
5.4km
více »
Chlumec nad Cidlinou – zámek Karlova Koruna a zajímavý park
Zámek
Chlumecký zámek byl zbudován v letech 1721 – 1723 a nahradil starý hrad stojící jižně od města. Měl sloužit jako venkovská rezidence hraběte Františka Ferdinanda Kinského, pozdějšího nejvyššího kancléře Království…
5.4km
více »
Chlumec nad Cidlinou-kaple Zvěstování P. Marie
Kostel
V zámeckém parku zámku Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou byla postavena po r. 1723 severně od zámku kaple Zvěstování Panny Marie, která sloužila až do r. 1935 jako rodinná hrobka Kinských. Kaple, kterou postav…
5.4km
více »
Zámek Karlova Koruna
Tipy na výlet
Slunečné Jarní ráno přímo láká k výletu, proto se narychlo rozhodujeme pro návštěvu nějakého hradu či zámku. Volba nakonec padá na Chlumec nad Cidlinou, kam sjíždíme na exitu 62 na trase Praha-Hradec Králové. Vých…
5.5km
více »
Zámecký park Karlova Koruna
Park
Zámek ve Chlumci nad Cidlinou včetně okolního parku byl vystavěn v letech 1721 až 1723. Architektonický návrh zámeckého areálu vytvořil významný barokní architekt Giovanni Santini-Aichl a hlavním stavitelem se sta…
5.5km
více »
Žehuňský rybník
Rybník
Žehuňský rybník je ve Středočeském kraji největší a v České republice je devátým největším. Rybník najdeme v okrese Kolín u vsi Žehuň. Plocha rybníku má rozlohu 258 ha a s délkou 5,5 km je to jeden z nejdelších ry…
5.6km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Karlova Koruna
Zámek
Barokní Zámek Karlova Koruna se nachází v Chlumci nad Cidlinou v Královéhradeckém kraji. Zámecká stavba má ojedinělý půdorys připomínající tvar královské koruny. Návštěvníci si mohou záme…
5.6km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Chlumec nad Cidlinou - kostel Nejsvětější Trojice
Kostel
Kostel Nejsvětější Trojice je nejstarší dochovanou památkou ve městě. Doložen je sice "až" v roce 1358, ale dle nápisového kamene, který byl nalezen v roce 1734 pochází již z roku 1134. Kostel je jednolodní, s plochým stromem a trojbokým presbytářem kolem něhož jsou empírové pomníky ze Suchardovy dílny, pocházející z doby kolem roku 1800. Na oltářním obraze sv. Trojice je…
5.6km
více »
Chlumec nad Cidlinou - Zubatovská kaple
Kaple
Zubatovská Kaple se nachází v malám parčíku nedaleko kostela Nejsvětější trojice. Dříve byl v místech dnešního parčíku hřbitov, kaple je tedy klasicistní hrobka chlumeckého poštmistra Aloise Zubatého z roku 1836, …
5.6km
více »
Chlumec nad Cidlinou - kostel sv. Voršily
Kostel
Kostel sv. Voršily - dominanta Klicperova náměstí byl postaven za vlády Pernštejnů ve slohu pozdní gotiky a nastupující renesance v letech 1536-43. Pod dlažbou se nachází krypta v níž byly nalezeny ostatky významných osobností chlumeckého panství z 16.- 17. století. Městská hláska se zvonicí byla k západní stěně kostela přistavěna na přelomu 16. a 17. století. Věž je prvně…
5.7km
více »
Zámek Karlova Koruna
Tipy na výlet
Každý kdo přijíždí do Chlumce nad Cidlinou přivítá silueta zámku Karlova Koruna. Jedná se o barokní stavbu a je spjata s rodem Kinských. Na výstavbě se podíleli umělci té doby Jan Blažej Santini - Aichel a Františ…
5.7km
více »
Chlumec nad Cidlinou - pomník Václava Klimenta Klicpery
Pomník
Pomník Václava Klimenta Klicpery, který se ve městě dne 23.11.1792 narodil, se nachází v centru Klicperova náměstí, kterému s nedalekým kostelem sv. Voršily dominují. Pomník byl zhotoven roku 1874, finance na jeho postavení pocházely ze sbírky zorganizované výborem pro postavení pomníku, sbírka tehdy vynesla více jak 2 000 zlatých. Pomník je dílem sochařů Josefa a Pavla…
5.8km
více »
Chlumec nad Cidlinou - informační centrum
Infocentrum
Chlumecká informační centra, kde návštěvník města najde vše potřebné, se nachází na dvou adresách:
- v budově sokolovny a knihovny v Kozelkově ulici čp. 26 s otvírací dobou
Út - Pá : 8:00-11.00 13:00-17:00
- a v pobočce na „hlavní" Klicperově ulici čp. 55.
e-mail: knihovna@chlumecnc.cztel.: 495 484 121
web: http://ic.chlumecnc.cz
5.8km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Chlumec nad Cidlinou - mariánský sloup
Socha
Chlumecký mariánský sloup se nachází na východní straně dnešního Klicperova náměstí. Postavit ho dal Václav Norbert Oktavián hrabě Kinský v roce 1710 na oslavu vítězství vojsk císaře Josefa I. a spojenců nad francouzskou armádou Ludvíka XIV o španělské dědictví. Sloup je zřejmě dílem sochaře F. M. Katterbauera. Na Sloupu se nachází původní sochy sv. Jáchyma, sv. Anny, sv.…
5.9km
více »
Chlumec nad Cidlinou - pomník se sochou sv. Jana Nepomuckého
Pomník
Pomník se sochou sv. Jana Nepomuckého je umístěn před budovou bývalého chlumeckého Majorátu, kterému je věnován samostatný příspěvek, viz: https://www.turistika.cz/mista/chlumec-nad-cidlinou-byvaly-majorat . Pomník sv. Jana Nepomuckého byl postaven a zasvěcen v roce 1863.
5.9km
více »
Chlumec nad Cidlinou
Městečko
Chlumec nad Cidlinou leží ve Východních Čechách, západním směrem od Hradce Králové. Město se rozkládá u východního okraje mírně zvlněné KRAJINY České Tabule. K západnímu okraji města sahá rozsáhlý les, na jehož ok…
6km
více »
Chlumec nad Cidlinou - Loreta, městské muzeum
Muzeum
Budovu městského muzea - Lorety v Chlumci nad Cidlinou najdeme při pravé straně silnice ve směru na Nový Bydžov. Postavena byla rodem Kinských, dle plánů Františka Maxmiliána Kaňky, v letech 1717-1719. Původně ob…
6km
více »
Památník selských bouří u Chlumce nad Cidlinou
Památník
„Vy jste teda dopadli, jak sedláci u Chlumce,“ slyšeli určitě všichni, kterým se něco obzvlášť nepovedlo. Jak se ale stalo, že právě sedláci od nevelkého města ve východních Čechách vstoupili do dějin?
Ustálen…
6.7km
více »
Polní Chrčice – obec a dřevěná rozhledna
Tipy na výlet
Vracíme se z dovolené na Broumovsku, ale ještě se chceme cestou zastavit na nějaké rozhledně. Právě tato se nám nabízí jako první. Obec se rozkládá cca 13 km na severovýchod od Kolína, jen kousek jižním směrem od dálnice z Prahy do Hradce Králové.
První písemná zmínka je již z r. 1361, kdy byla majetkem pražské kapituly. Od r. 1417 patřila klášteru na Zderaze, od r. 1553 k podě…
6.8km
více »
Vlkov nad Lesy
Zámek
Lovecký zámeček Vlkov nad Lesy se nachází 8 km severozápadně od Chlumce nad Cidlinou.
Majitel panství Chlumec nad Cidlinou, František Ferdinand Kinský dal v druhé polovině 18. stol postavit na okraji vsi V…
8.4km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Týnec nad Labem - kostel sv. Jana Křtitele
Kostel
Historie kostela stětí sv. Jana Křtitele sahá do roku 1339, kdy měl být dostaven opatem sedleckého kláštera jako kaple. V roce 1384 je z dochovaných zpráv kostel dokládán již jako farní.…
10.2km
více »
Národní hřebčín Kladruby
Tipy na výlet
Jedeme na „neklasické turistické místo“, jedeme za klidem, pohodou, romantikou, jedeme za koníčky…. Historie chovu koní v Kladrubech nad Labem je staré několik staletí. V roce 1560, kdy Jaroslav z Pernštejna proda…
10.5km
více »
Poděbrady
Město
Poděbrady leží ve Středních Čechách, východním směrem od Prahy. Poděbrady jsou známé a vyhledávané lázeňské město. Město se rozkládá na pravém břehu řeky Labe v jižní části České tabule. V…
19.3km
více »
Kutná Hora
Město
Kutná Hora leží ve Středních Čechách, jihovýchodním směrem od Prahy. Kutná Hora se rozkládá nedaleko severního okraje Středočeské pahorkatiny. Městem protéká řeka Vrchlice, na které je u jihozápadního okraje města…
22.1km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hrádek u Nechanic
Zámek
Zámek Hrádek u Nechanic je kromě zámku Hluboká nad Vltavou nejvýznamnější českou stavbou romantické architektury postavenou po vzoru anglické gotiky. Zámek se nachází na Lubenském vrchu, 10 kilometrů západně od Hr…
22.4km
více »