Kostel sv. Štěpána, prvomučedníka ve Velkém Třebešově
Zdejší kostel byl již ve 14. století farním, přičemž byl opatřený zvláštním plebánem, který patřil pod dobrušského děkana a královéhradeckého arciděkana. Poprvé byl zmíněn roku 1355 pod patronátem Alberta z Rýzmburka. V letech 1384-1405 odváděl 3 groše papežského desátku. Roku 1355 třebešovský plebán uváděl plebána v Náchodě. V roce 1361 byl zdejší kněz Jan dosazen za plebána do Orlice. 20. července 1386 dosadil probošt jaroměřského kláštera Jakub klášterníka Mikuláše za plebána do Třebešova. Roku 1391 si třebešovský plebán Jan směnil místo s Benešem, oltářníkem u sv. Kateřiny v Častolovicích, a to s povolením probošta jaroměřského kláštera Jakuba, převora Henlina a ostatních řeholních bratří. O 6 let později zemřel třebešovský plebán Petr a na jeho místo dosadil jaroměřský klášter klášterníka Jana Pecolda, rodáka ze Dvora Králové nad Labem. 29. září 1409 odkázal Pešík řečený Chřipta ze Zblova půl kopy grošů ročního úroku na svém zboží Miskolezech ke kostelu v Třebešově za duši své manželky Zdeny. Během husitských válek ztratil kostel svého plebána a později byl jako filiální připojen ke kostelu v Malé Skalici (dnes Česká Skalice). Roku 1436 získal podací právo Jiří z Chvalkovic a po něm jeho dědicové. V roce 1603 koupil oba Třebešovy a půl Litoboře Albrecht Václav Smiřický ze Smiřic na Náchodě, který je spojil s náchodským panstvím. První oprava kostela byla provedena v roce 1678, čehož důkazem je nápis umístěný pod chorem: „Ao 1678 14. Novbr. tento chram Panie gest okrasslen za důst. p. Girziho Antonina Hanuchy protonotariusa aposstolskeho fararze Skaliczkeho.“ Větších oprav se objekt dočkal roku 1858, kdy byl dáván rákosový strop, nová dlažba, kostel byl vybílen, pořízeny obrazy sv. Štěpána na velký a sv. Václava a Vojtěcha na postranní oltáře. V roce 1904 došlo k obnově celého interiéru kostela. 23. června 1906 navštívil kostel královéhradecký biskup Msgre. ThDr. Josef Doubrava. 10. března 1964 byl objekt zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-stepana-12816037). Roku 2004 byla provedena oprava poloviny kostela, který získal též novou fasádu. Později došlo i na další práce, jež probíhají postupně i v současné době, např. v letech 2023-2024 šlo o ohradní zeď.
Jedná se o jednolodní orientovanou stavbu s původní sakristií na severu, se zbarokizovanou lodí a hranolovitou věží, přilehlou na severu k lodi. Nejstarší částí této stavby se sedlovou střechou je gotické presbyterium, sklenuté do kamene, z čehož děkan Rojek soudil, že pochází z roku 1300. Tvoří nepravidelný pětistěn, 2 okna klenuté do ostrého bodu, ale bez kružeb, třetí je podlouhlé. Žebra klenutí se sbíhají nahoře v růži, dole pak nesou 4 konzolky, 3 lidské tváře hrubě dělané, čtvrtá pak neznalá. Kápěmi křížové klenby sklenuté kněžiště je pak opřeno trojicí opěráků. Triumfální oblouk je hrotitý s náběžní římsou. Západní průčelí s lizénovými rámy je trojosé, zakončené profilovanou římsou a štítem s konkávně vykrojenými křídly a trojúhelným tympanonem. Hrotitou valenou klenbou zaklenutá sakristie má na rozdíl od lodi pultovou střechu, podvěží má naopak valenou klenbu.
Zařízení je raně barokní a pochází z 2. poloviny 17. století, přičemž o 2 století později došlo k řadě jeho úprav. Hlavní oltář sv. Štěpána má obraz malovaný na plátně z roku 1858, který představuje klečícího a hledícího do nebe sv. jáhna a nad ním vznášející anděly s palmou vítězství. Po stranách stojí dvojice dřevěných soch, jedna s kalichem (snad evangelista sv. Jan) a druhá představuje sv. Josefa s malým Ježíšem Kristem. Nad hlavním obrazem je nápis: „Fulcite me floribus, stipate me malis“. Presbyterium je od lodi odděleno do ostrého bodu sklenutým vítězným obloukem, na jehož straně do lodi je v zeleném věnci uveden dvojí letopočet opravy (1687 a 1858). Loď je copová s obyčejnými segmentovými okny, plochý strop je pak zhotovený na rákos, který byl dříve prkenný a ozdobený různými motivy. Malovaný dřevěný strop s ornamenty vymalovanými v lidové tradici můžeme stále nalézt pod kruchtou. Postranní oltáře jsou 2, a to sv. Václava a sv. Vojtěcha. Prkenné zábradlí choru nese 10 maleb ze života Ježíše Krista a Panny Marie. Za zmínku stojí též stará, ničím nezdobená kropenka s vnitřní mramorovou mísou. Sakristie po straně evangelia a předsíňka do kostela jsou copové. Kamenná křtitelnice pochází z 15. století. Varhany mají pocházet ze 2. poloviny 18. století a podle všeho je zhotovil Adalbert Schreyer. V roce 1927 byly opraveny Václavem Poláčkem z Rychnova nad Kněžnou a roku 1965 Františkem Čálkem (viz http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=3973). Uvnitř lodi blíže předsíňky je ve zdi 9 náhrobníků bývalých vlastníků Třebešova a Miskolez, většinou Dobřenských z Dobřenic, jež bývaly původně venku za kostelem, ale díky c. k. okresnímu školnímu inspektorovi J. K. Hrašemu byly zasazeny do zdi uvnitř kostela.
V průčelí kostela je kamenná, čtverhranná zvonice končící bání s lucernou a hrotnicí, v níž původně visela pětice zvonů. První o výšce 0,93 m, průměru 1,05 m a s nápisem: „WALENTIN LISSIACK HAT MICH GEGOSSEN IN DER KÖNIGL. KLEIN RESIDENZ STADT PRAG 1746. GA ZWON WACLAW IAN W PRAZE VDIELAN A KRZTIEN GSEM ZA PANA WYS. OSW. KNIŽETE P. T. OCTAWIA PICCOLOMINI Z ARAGONU. GENERAL FELDT MARSCHALL LIEUTNANT. TITL. P. WACZL. WOGT. IANA KLUGAR FARARZE. P. ANTON IOSEPH FRITZ. HEGTMANA MARTINA SEDLACZKA KANTORA IAKOBA PITASSE KOSTELNIKA NAKLADEM ZADUSS PRZELITY.“; druhý o výšce 0,78 m, průměru 0,80 m a s textem: „tento zwon slit gest M. V. C. (1500). ke czti a chwale božie a swatemu sstiepanu do trzebessowa.“; třetí o výšce 0,63 m, průměru 0,66 m a s nápisem: „tento zwon teto obczy pane boze racz zdarzyty“, který musel vzniknout před rokem 1480; čtvrtý o výšce a průměru 0,35 m a s reliéfem Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. století a pátý o výšce 0,15 m z 1. poloviny 19. století.
Jedná se o jednolodní orientovanou stavbu s původní sakristií na severu, se zbarokizovanou lodí a hranolovitou věží, přilehlou na severu k lodi. Nejstarší částí této stavby se sedlovou střechou je gotické presbyterium, sklenuté do kamene, z čehož děkan Rojek soudil, že pochází z roku 1300. Tvoří nepravidelný pětistěn, 2 okna klenuté do ostrého bodu, ale bez kružeb, třetí je podlouhlé. Žebra klenutí se sbíhají nahoře v růži, dole pak nesou 4 konzolky, 3 lidské tváře hrubě dělané, čtvrtá pak neznalá. Kápěmi křížové klenby sklenuté kněžiště je pak opřeno trojicí opěráků. Triumfální oblouk je hrotitý s náběžní římsou. Západní průčelí s lizénovými rámy je trojosé, zakončené profilovanou římsou a štítem s konkávně vykrojenými křídly a trojúhelným tympanonem. Hrotitou valenou klenbou zaklenutá sakristie má na rozdíl od lodi pultovou střechu, podvěží má naopak valenou klenbu.
Zařízení je raně barokní a pochází z 2. poloviny 17. století, přičemž o 2 století později došlo k řadě jeho úprav. Hlavní oltář sv. Štěpána má obraz malovaný na plátně z roku 1858, který představuje klečícího a hledícího do nebe sv. jáhna a nad ním vznášející anděly s palmou vítězství. Po stranách stojí dvojice dřevěných soch, jedna s kalichem (snad evangelista sv. Jan) a druhá představuje sv. Josefa s malým Ježíšem Kristem. Nad hlavním obrazem je nápis: „Fulcite me floribus, stipate me malis“. Presbyterium je od lodi odděleno do ostrého bodu sklenutým vítězným obloukem, na jehož straně do lodi je v zeleném věnci uveden dvojí letopočet opravy (1687 a 1858). Loď je copová s obyčejnými segmentovými okny, plochý strop je pak zhotovený na rákos, který byl dříve prkenný a ozdobený různými motivy. Malovaný dřevěný strop s ornamenty vymalovanými v lidové tradici můžeme stále nalézt pod kruchtou. Postranní oltáře jsou 2, a to sv. Václava a sv. Vojtěcha. Prkenné zábradlí choru nese 10 maleb ze života Ježíše Krista a Panny Marie. Za zmínku stojí též stará, ničím nezdobená kropenka s vnitřní mramorovou mísou. Sakristie po straně evangelia a předsíňka do kostela jsou copové. Kamenná křtitelnice pochází z 15. století. Varhany mají pocházet ze 2. poloviny 18. století a podle všeho je zhotovil Adalbert Schreyer. V roce 1927 byly opraveny Václavem Poláčkem z Rychnova nad Kněžnou a roku 1965 Františkem Čálkem (viz http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=3973). Uvnitř lodi blíže předsíňky je ve zdi 9 náhrobníků bývalých vlastníků Třebešova a Miskolez, většinou Dobřenských z Dobřenic, jež bývaly původně venku za kostelem, ale díky c. k. okresnímu školnímu inspektorovi J. K. Hrašemu byly zasazeny do zdi uvnitř kostela.
V průčelí kostela je kamenná, čtverhranná zvonice končící bání s lucernou a hrotnicí, v níž původně visela pětice zvonů. První o výšce 0,93 m, průměru 1,05 m a s nápisem: „WALENTIN LISSIACK HAT MICH GEGOSSEN IN DER KÖNIGL. KLEIN RESIDENZ STADT PRAG 1746. GA ZWON WACLAW IAN W PRAZE VDIELAN A KRZTIEN GSEM ZA PANA WYS. OSW. KNIŽETE P. T. OCTAWIA PICCOLOMINI Z ARAGONU. GENERAL FELDT MARSCHALL LIEUTNANT. TITL. P. WACZL. WOGT. IANA KLUGAR FARARZE. P. ANTON IOSEPH FRITZ. HEGTMANA MARTINA SEDLACZKA KANTORA IAKOBA PITASSE KOSTELNIKA NAKLADEM ZADUSS PRZELITY.“; druhý o výšce 0,78 m, průměru 0,80 m a s textem: „tento zwon slit gest M. V. C. (1500). ke czti a chwale božie a swatemu sstiepanu do trzebessowa.“; třetí o výšce 0,63 m, průměru 0,66 m a s nápisem: „tento zwon teto obczy pane boze racz zdarzyty“, který musel vzniknout před rokem 1480; čtvrtý o výšce a průměru 0,35 m a s reliéfem Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. století a pátý o výšce 0,15 m z 1. poloviny 19. století.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.396, 16.006)
Poslední aktualizace: 15.8.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Velký Třebešov
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Kostel sv. Štěpána, prvomučedníka ve Velkém Třebešově
Velký Třebešov – památky v obci
Vesnice
Velký Třebešov je jednou z obcí východních Čech (okres Náchod), které určitě stojí za návštěvu. V obci – poprvé písemně zmiňované v souvislosti s kostelem sv. Štěpána roku 1355 – žije dnes…
0.5km
více »
Velký Třebešov - kostel. sv. Štěpána
Kostel
První zmínky o kostele sv. Štěpána jsou z r. 1355, kostel má tedy gotické jádro. Ostatně to připomíná pětiboký presbytář s gotickou klenbou a žebrovým. Klenba je zakončena svorníkem s hvě…
0.5km
více »
Miskolezy (Chvalkovice)
Místní část
Tato ves zaujme na první pohled svým zvláštním pojmenováním, jež vykládá profesor Antonín Profous ve svém díle "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl III. M-Ř" takto:"Mískolezy (lid. v Mískolezích, do Mískoles, mískoleskej), ves 7 km sv. od Jaroměře: 1409 census in bonis Myezholez et in villa Chwalkowicz, LEr. IX D 3; 1409 census in bonis suis in Mic…
1.4km
více »
Královéhradecký kraj - 20. den – 2 část: Česká Skalice a její část Malá Skalice – něco z historie a 3 km dlouhý okruh po stopách Boženy Němcové, NS Babiččino údolí, výstava jiřinek; vodní nádrž Rozkoš (Východočeské moře)
Cestopisy
Pondělí 4. 9. 2023 – 2. část
Poslední dny se pohybujeme v místech, kde své stopy zanechala Božena Němcové. Dopoledne jsme byli na Barunčině vyhlídce, odkud byl vidět kraj, kde spisovatelka prož…
1.7km
více »
turistické rozcestí Česká Skalice - Malá Skalice
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází v Malé Skalici nedaleko kostela, ukazuje turistům cestu do dvou směrů. Po modré značce ve směru Česká Skalice - Náchod a po značce červené ve směru Kuks, Chvalkovice – Babiččino údolí, Rtyně v Podkrkonoší. Značena je i Naučná stezka Babiččino údolí.
1.9km
více »
Svinišťany - pomník bitvy roku 1866
Pomník
Svinišťany - pomník padlým rakouského 37. řadového pěšího pluku Arcivévody Josefa věnovaný sborem důstojníků se nachází ve Svinišťanech na travnaté ploše v centru obce. Místem prochází Naučná stezka „Česká Skalice - Sviňišťany - Josefov 1866“.
1.9km
více »
Česká Skalice - kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel
Kostel je v místě připomínán již r. 1350, původně to však byla gotická kaple. Nynější podoba kostela je zhruba z r. 1725, hřbitov, který kostel obklopoval byl v r. 1891 zrušen. Rozsáhlejší opravy byly provedeny v …
1.9km
více »
Česká Skalice - Muzeum B. Němcové - Maloskalický muzejní areál
Muzeum
Budova dnešního Muzea Boženy Němcové má zajímavou historii - původně v místě stála maloskalická tvrz. Na troskách zmíněné tvrze byl v roce 1824 vystavěn Steidlerův hostinec U bílého lva. Roku 1877 byl objekt rozří…
1.9km
více »
Česká Skalice – barokní „malá“ fara
Dům, budova
Pětitisícové východočeské Městečko na řece Úpě se může pochlubit atraktivní polohou mezi lokalitami Babiččina údolí a přehrady Rozkoš i mnoha zajímavými památkami. Jednou z nich je budova…
1.9km
více »
Naučná stezka Babiččino údolí
Trasa
Většina návštěvníků, kteří zavítají do Babiččinna údolí míří zejména na prohlídku Ratibořického zámku s přilehlým parkem a dále kolem Rudrova mlýnu ke Starému Bělidlu. Již od roku 1981 však můžeme malebné údolí pr…
2.3km
více »
Česká Skalice - Areál Barunčiny školy
Muzeum
Historie školy v České Skalici spadá již do období kolem roku 1300, kdy je připomínána škola farní při klášteru, tato však byla v roce 1639 vypálena Švédy. Škola nová byla postavena v roce 1643 a svému účelu slouž…
2.3km
více »
Svinišťany - sloup se sochou sv. Panny Marie
Socha
Při příjezdu do Svinišťan, ve směru od Jaroměře, upoutá naši pozornost výrazný pískovcový sloup se sochou sv. Panny Marie. Podstavec pod sloupem je zdoben reliéfy sv. Rozálie a sv. Šebestiána. Celek doplňují erby Dobřenských z Dobřenic a erb paní Bořinky Dobřenské rozené ze Lhoty. Sloup, který je dílem neznámého autora byl postaven v roce 1684 z podnětu Ferdinanda Rudolfa…
2.4km
více »
Do Babiččina údolí trochu jinak
Trasa
Do Babiččina údolí se nejčastěji jezdí autem nebo autobusem v rámci hromadných zájezdů. Je to pochopitelné, obvykle se chce stihnout prohlídka více objektů (a že jich tady v České Skalici a …
2.4km
více »
Česká Skalice
Tipy na výlet
Jedeme do místa, které je spojeno s životem spisovatelky Boženy Němcové, do České Skalice. Směřujeme do města jehož historie spadá do počátku 13. století. Novodobá historie města je velmi spjata s životem Boženy N…
2.4km
více »
Česká Skalice - Husovo náměstí, soubor památek
Náměstí
Na Husově náměstí se nachází několik památek a zajímavostí. Na východní straně zaujme pseudogotická budova radnice z r. 1864 postavená na místě renesanční radnice, která vyhořela r. 1846. Typově podobná je i stavb…
2.5km
více »
Česká Skalice
Městečko
Česká Skalice leží v Královehradeckém kraji, severovýchodně od Hradce Králové. Městem prochází železniční trať vedoucí z Hradce Králové přes Českou Skalici a dále do Náchoda. Město je postaveno na …
2.6km
více »
Česká Skalice-pomník obětem světové války
Pomník
V České Skalici na tř. T. G. Masaryka stojí na ostrůvku pomník věnovaný obětem 1. světové války. Pomník je věnovaný, podle nápisu na pomníku: Všem upřímným Čechům téhož okresu padlým ve světové válce. Další nápis …
2.6km
více »
Chvalkovice
Vesnice
Obec Chvalkovice se rozkládá severním směrem od města Jaroměř. Obcí protéká říčka Beluňka a na jejím toku je ve středu obce vybudován rybník. Ve východní části obce stojí na vyvýšenině nad rybníkem budova zámku.…
2.7km
více »
Chvalkovice - Hořičky a údolím Běluňky zpět
Trasa
Snad každému turistovi se občas stane, že nemá možnost nebo náladu zdolávat túry, na které je zvyklý. Rád v tom případě vezme zavděk i nenáročnou procházkou kdekoliv v přírodě, hlavně pryč o…
2.8km
více »
Babiččino údolí
Památník
Údolí známé a pojmenované podle díla Boženy Němcové Babička – jehož děj je sem umístěn.
v údolí řeky Úpy v okrese Náchod nedaleko zámku v Ratibořicích.
Babiččiným údolím bylo poprvé nazváno roku 1878 a to spisov…
3.2km
více »
Královéhradecký kraj – 18. den - odpoledne: část NS Po stopách erbu zlatého třmene-Babiččino údolí-trasa 11,5 km: Slatinský mlýn-Zlámané vodopády-Pohodelská lávka–Ratibořice (Staré Bělidlo, Rudrův mlýn, start balonů)-Česká Skalice (vojenský hřbitov)
Cestopisy
Sobota 2. 9. 2023 - odpoledne
Po obědě u rozcestí Slatinský mlýn pokračujeme dál po červené. Podcházíme silniční most a pokračujeme po červené a naučné stezce Po stopách erbu zlatého třmene…
3.5km
více »
Ratibořice
Zámek
Empírově upravený barokní zámek Ratibořice, známý z díla spisovatelky Boženy Němcové ?Babička?, leží v údolí řeky Úpy, nazvaném Babiččino údolí. Zámek se nachází na Náchodsku v Královéhradeckém kraji, nedaleko m…
3.5km
více »
Naučná stezka Babiččino údolí aneb jak to bylo doopravdy
Tipy na výlet
Vypravili jsme se do Babiččina údolí, do míst, která tak pěkně popsala Božena Němcová ve svém románu, a která jsou i známá z televizního zpracování románu.…
3.6km
více »
Babiččino údolí
Zajímavost
Babiččino údolí je velice půvabné místo rozprostírající se v údolí řeky Úpy nad vesničkou Ratibořice, ležící nedaleko České Skalice.
Bylo pojmenováno podle známého díla Babička spisovatelky Boženy Němcové, kter…
3.8km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Viktorčin splav
Jez
Viktorčin splav je dalším symbolem děje, který známe z filmu a knížky Babička. Právě zde měla šílená Viktorka hodit své děťátko do řeky Úpy a pak na toto místo chodit zpívat ukolébavky. Současný splav již není ten…
3.9km
více »
Babiččino údolí
Tipy na výlet
Přibližně na půli cesty mezi Dvorem Králové nad Labem a Náchodem se nachází obec Česká Skalice, kde se nachází státní zámek Ratibořice a Babiččino údolí, autobusem se dostanete do stanice Zlíč cca 1,5km, a vlakem …
4km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Babiččino údolí - Pomník Babička s vnoučaty
Pomník
Mezi symboly Babiččina údolí patří pomník, resp. sousoší Babička s vnoučaty. Základní kámen pomníku byl, za účasti spisovatele Aloise Jiráska, položen u příležitosti 100 výročí narození Boženy Němcové dne 25.7.192…
4km
více »
Ratibořice a Babiččino údolí
Chodník, naučná stezka
Babiččino údolí se zámkem Ratibořice zná u nás asi každé dítě školou povinné. I když kdo ví, jak dnes probíhá výuka a jaké znalosti dětem zůstávají v hlavě. Malebné Babiččino údolí, jímž protéká říčka Úpa, tady vš…
4km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Vodní nádrž Rozkoš
Přehrada
U obce Česká Skalice v okrese Náchod se rozprostírá kouzelná vodní nádrž s názvem Rozkoš. Situovaná je v krásném přírodním prostředí a areál nádrže nabízí spoustu příležitostí k provozování nejrůznějších vodních…
4.2km
více »