Kostel sv. Štěpána
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Stavba kostela byla zahájena v padesátých letech 13. století současně s budováním města. Stavbu kostela vedla královská dvorská huť, ovlivněná architektonickou tvorbou cisterciáckého řádu. Kostel je považován za jednu z nejvýznamnějších památek raně gotického evropského stavitelství. Středověký význam kostela dokazuje skutečnost, že byl Duchovním centrem rozsáhlého arcidiakonátu (dnešní okresy Kutná Hora, Kolín, Pelhřimov, Benešov, Havlíčkův Brod) a byl v něm uložen soubor vzácných ostatků. Chrám představuje trojlodní baziliku. Pod presbytářem je krypta sv. Kateřiny osmibokého půdorysu, sklenutá hvězdicovitě do jediného pilíře. Nyní jsou zde odkrývány nástěnné malby. Celkové pojetí i architektonické články slučují prvky pozdně románské i raně gotické. Asi v letech 1370 - 80 byla přistavěna pětiboká uzavřená jižní kaple, pod níž se v suterénu nachází kostnice. V roce 1659 shořela jedna věž a střecha, roku 1670 vyhořely obě věže a spojovací galerie se zřítila. Věže byly při opravě o patro sníženy. Na hřbitově východně pod kostelem se pochovávalo do konce 16. století. Hřbitov byl zrušen v roce 1836.
Kostel sv. Štěpána s dřevěnou zvonicí nalezneme v nevelké vsi Malín, při silnici Kolín - Čáslav na odbočce do Kutné Hory. Historie samotného Malína je však starší než historie samotné Kutné Hory. Na mírné terénní vyvýšenině vystupující z okolní ploché krajiny se nacházelo již slovanské hradiště, které zaujímalo strategicky velmi výhodnou polohu umožňující mu kontrolovat okolní rovinu, zejména pak nedaleko probíhající trasu trstenické a haberské stezky. Kostel je původně kostelem hřbitovním a nahradil ve své funkci starší Kostel sv. Jana a Pavla, který se nachází asi sto padesát metrů severozápadním směrem. Vedle kostela, ještě v areálu hřbitova stojí zvonice, která pochází ze šestnáctého století. Oba objekty jsou v zachovalém a udržovaném stavu.