Krakov – kostel sv. Marka (Kraków - kościół św. Marka Ewangelisty)

Polský Krakov lze jistě bez nadsázky nazvat městem kostelů. Jedním z těch nejzajímavějších, nejkrásnějších a současně také nejstarších je „červený” cihlový kostel sv. Marka, nacházející se v historickém centru Krakova, nedaleko zdejšího Hlavního náměstí. Jedná se o gotickou stavbu z 13. století, jejíž mobiliář je však již téměř výhradně barokní. Největší zásluhu na stavbě kostela má malopolský piastovský kníže Boleslav V. Stydlivý. Ten obnovil Krakov po vpádu Mongolů a sám bojoval na Opavsku proti vojsku Přemysla Otakara II. Jistým paradoxem je proto fakt, že zde pak působili pražští augustiniáni. Úvodem si ještě můžeme prozradit, že tento kostel najdeme na staroměstské adrese ulice Svatého Marka č. 10 (Stare Miasto, ul. św. Marka 10) a že zde většinou bývá otevřeno pouze během bohoslužeb, které v kostele pravidelně probíhají 4-5x denně o nedělích a svátcích (konkrétně v 9:00, 10:15, 11:30, 15:30 a 19:00 hod.) a 1-2x:ve všední dny (v 12:30, 18:30 hod.).

Když byl tento římsko – katolický kostel na konci 13. století dokončen, jednalo se o jednoduchou zděnou stavbu, která se stala důstojným jednolodním halovým chrámem teprve v průběhu 15. století. Ani to však nebyla podoba konečná a kostel prodělal ještě další změny, které si většinou vyžádaly požáry. Ty zde vypukly v letech 1494, 1528, 1589 a 1724. Stávající věž pochází z druhého desetiletí 17. století (dokončena byla pravděpodobně v roce 1617) a ještě v průběhu I. poloviny tohoto století došlo k barokizaci chrámového interiéru. Rekonstrukce chóru pak proběhla v roce 1647 a od té doby už kostel čekaly jen nikterak zásadní restaurátorské práce.

V současné době se tedy většinou uvádí, že se jedná o gotickou stavbu z II. poloviny 13. století, kterou doplňují mnohé prvky ve stylu pozdní renesance a raně barokní interiér v podobě úprav z 16. a 17. století. Presbytář si víceméně zachoval svou podobu z 13. století, loď tu z přelomu 15. a 16. století. Zajímavá je vzácně uváděná zmínka o tom, že starší kostel, stávající původně na tomto místě, zničilo zemětřesení, které zasáhlo území Polska roku 1259. Tyto informace snad kostel představily dostatečně, ale pro fajnšmekry i milovníky památek a historie je ještě připraven závěrečný pelmel.

Stavba kostela sv. Marka byla pravděpodobně zahájena v roce 1263, poprvé je však písemně zmiňován teprve roku 1295, a to jako součást augustiniánského kláštera. Ten pak byl definitivně zrušen pokynem z Vídně v roce 1807. Část kláštera byla ovšem zničena teprve v letech 1936 až 1938, a to jen proto, aby v ulici Sławkowska mohly vzniknout nové obchody. Kostel samotný prošel důkladnou restaurací v letech 1972 až 1978. Na vnější stěně kněžiště najdeme kopii gotické Golgoty s postavami Ukřižovaného, Panny Marie Bolestné a sv. Jana Evangelisty. Originál se nachází v interiéru chrámu, kde vůbec najdeme množství pozoruhodných uměleckých děl, např. oltář se zázračným obrazem Madony, který se nachází v jižní kapli Panny Marie Čenstochovské s původní gotickou žebrovou klenbou. Zajímavý je také dřevěný oltář s cenným a pozoruhodným krucifixem z 15. století (dřevěný Ježíš, který původně stával na konzole mezi lodí a kněžištěm, zde má přírodní dlouhé vlasy), pocházející z let 1616 až 1618 a dílny řezbáře Baltazara Kuncze. Anděla, nacházejícího se mezi presbytářem a lodí pak vytvořil další významný umělec, Baltazar Fontana. V interiéru jistě zaujme také rokoková kazatelna ve tvaru srdce s křížem.

Kostel sv. Marka také od počátku provázely kvalitní varhany a jsou dokonce známy i jména chrámových varhaníků – tedy minimálně od roku 1476, kdy zde hrával Clement Debica (ten pravděpodobně obsluhoval již druhý orgán). Další, tentokrát barokní, varhany byly postaveny v roce 1628. Jejich tvůrcem byl varhanář Hans Hummel a kostel pak měl nástroje dva. Ty byly v roce 1822 rekonstruovány. Kostel sv. Marka však, bohužel, nebyl farním a díky tomu se potýkal s nedostatkem financí. To se projevilo i zanedbáním údržby varhan, které zchátraly natolik, že bylo v roce 1856 rozhodnuto o jejich likvidaci. Zůstaly po nich jen tři konzoly na chórové galerii. Na nich se nacházejí barokní skulptury sv. Stanislava a sv. Augustina (17. století) a anděla (18. století). Tuto „sbírku“ doplňuje ještě socha Panny Marie s dítětem (17. století). Podle archivních pramenů však byly výše zmíněné dvoje varhany zřejmě částečně použity (skříně) ve františkánském kostele v Krakově a v Trzemeśně. Současné varhany vybudoval někdy v období let 1856 až 1872 Antoni Sapalski. Svou podobou jsou rokokově – neoklasicistní, zdobí je postava krále Davida a stojí uprostřed kruchty, kterou podpírají dva kamenné pilíře. Ve II. polovině minulého století byly rekonstruovány. V kostele nechybí ani renesanční oltář, mramorový náhrobek z I. čtvrtiny 17. století (zdejší kostelník Michal Giedroyc, pocházející z litevské knížecí rodiny) nebo moderní krucifix zvaný Polský kříž.

Má-li návštěvník kostela sv. Marka štěstí i zájem současně - a je navíc ve správné chvíli na správném místě - může si v chrámové sakristii zakoupit zajímavého průvodce tímto kostelem (což se ovšem autorovi tohoto článku nepodařilo a ten byl rád, že alespoň na chvíli - a během začínající bohoslužby - nahlédl).