Králícký kostel sv.Archanděla Michaela
Králíky jsou menším východočeským městem, jenž je proslulé především velikým sakrálním poutním komplexem vypínajícím se na blízké Hoře matky Boží. Památkou mnohem starší - a svým skvostným interiérem za „slavnějším“ kolegou nijak nezaostávající - je ale kostel sv.Archanděla Michaela, jehož vysoká věž a střecha chrámové lodi jsou jednou z dominant „hlavního“ městského rynku.
Králíky byly po svém založení v análech již roku 1367 zmiňovány jako „město horní“, ale privilegia toho opravdického získaly až Léta Páně 1577. Tehdy vlastnil králícké panství Zdeněk z Valdštejna a právě jemu se od panovníka dostalo kladnému vyřízení jeho žádosti. Pan Zdeněk byl pánem dosti podnikavým a brzy poté se mu podařilo vtisknout Králíkům i městskou podobu.
V centru vzniklo pěkné rozlehlé náměstí, ohraničené na jedné straně budovou zámku a na straně druhé hned za rynkem stojící luteránskou modlitebnou.
Ta byla později přestavěna na chrám kamenný, ale k jeho daleko líbivějšímu vzhledu došlo až po desetileté barokní přestavbě roku 1778. Kostel má tři chrámové lodi, přičemž je ta prostřední nad ostatními převýšena. Jedná se o velmi hodnotnou barokní stavbu, zbudovanou ze smíšeného zdiva a zastřešenou střechami sedlovými i valbovými. Na severní straně je její součástí kaple sv.Anny, na jihu presbytář. Působivá je vysoká kostelní věž, která má ve spodních dvou třetinách čtvercový profil a ten zbytek je oktogonální nádstavbou, zastřešenou jehlancovou střechou s lucernami. Zajímavostí je i to, že původní přístup ke kostelu po schodech byl zrušen a nyní je dostupný mnohem pohodlnější uličkou vedoucí k němu z náměstí okolo barokní fary.
V 17. a 18.století kostel spolu s městem přežil několik ničivých požárů a po nich bylo jeho renesanční a barokní vnitřní zařízení sjednoceno v duchu rokoka, o což se postaral místní mistr truhlář K.Scharf. Hlavní oltář zdobí obraz znázorňující boj sv.Archanděla Michaela s ďáblem a jeho autorem se stal brněnský jezuitský malíř Ignác Raab. Velmi cenné je i dílo místního mistra varhanáře Ignaze Welzela. Dlužno dodat, že krásný hudební nástroj prošel v době nepříliš dávné rekonstrukcí a jeho zvuk v chrámu vynikne nejen při mších svatých a ostatních církevních obřadech, ale i při koncertech vážné hudby.