Králíky - hlavní rynek

Fotografie (19) • Foto: Franta

Tohle půvabné nejvýchodnější české podhorské město je veřejnosti dobře známo díky velikému poutnímu komplexu vypínajícím se nad ním u Hedče a také blízkou Dolní Moravou, kde pro změnu vzniklo novodobé rozlehlé turistické centrum, z něhož se podnikají túry na vrcholky pohoří Králického Sněžníku. Milovníci militarismu pak ocení mnohé zrekonstruované objekty pohraničního opevnění, vybudovaného zde za 1.republiky proti expanzi fašizmu.

Historické jádro Králíků, jehož nejmalebnější součástí je i hlavní městský rynek – Velké náměstí, bylo městskou památkovou zónou vyhlášeno roku 1990. Náměstí má podobu něčeho, co si v duchu představujeme při čtení Městečka na dlani - Drdovy Rukapáně, a dodnes si i přes moderní dlažbu a jiné prvky zachovalo svůj genius loci. Dosud v něm vládne duch útulného a domáckého maloměstského rynečku, po němž bylo nesmírnou rozkoší se místním pohybovati a z měšťanských či nájemních domů stojících po jeho stranách vzrušeně pozorovati ruch města, pulsujícím za okny na plné obrátky.

Zmínka o blízkých bývalých dolech se v análech objevuje už roku 1367, ale vlastní sídlo vzniklo ve století šestnáctém a je doloženo až Léta Páně 1568. Jen o pár let pozdějí jej spolu s deseti vesnicemi zakoupil Zdeněk z Valdštejna, který si Králíky vyvolil za hlavní sídlo svého nového panství. Nechal zde zbudovat zámek, na místě dnešního kostela sv.Archanděla Michaela vznikla protestanská modlitebna a centrem všeho městského dění se stal Velký rynek, zvláště ožívající v době tří výročních trhů (povolila je jeho Milost – císař Rudolf II.) a který si dodnes zachoval svůj původní ráz.

Tehdejší převážně německé obyvatelstvo se zprvu živilo hornictvím, jenže když byly žíly bohaté na železnou rudu a stříbro vytěženy, muselo se orientovat na jinou profesi. Na celé čáře to vyhrálo tkalcovství a králické plátno si brzy našlo cestu na do všech koutů země, ba i dokonce na vídeňský trh.

Další velmi lukrativní zaměstnání vzniklo díky zbudování ohromného poutního komplexu nad městem a na něž putovalo na tisíce poutníků. Zbožní lidé si přáli s sebou odnésti nějakou upomínku na svou pouť, čehož Králičtí využili k výrobě a prodeji různých upomínkových předmětů.

Díky šikovnosti místních řezbářů poté došlo i k výrobě dřevěných betlémů, jež prosluly natolik, že se tyto „zaručeně pravé vídeňské jesličky“ prodávaly dokonce až v Americe.

Podstatnou složku králického exportu tvořily i varhany a zlaté německé ručičky dosáhly v jejich výrobě takové dokonalosti, že se jedny z nich staly neodmyslitelnou součástí pražské Lorety a těmi ostatními se dodnes mohou pochlubit četné kostely v Čech, Slezska a Moravy.

Osmnácté století městu přineslo zmar v podobě tažení vojsk, morových epidemií a požárů. Při tom největším shořela podstatná část dřevěných domů centra a nové budovy byly stavěny už z kamene. Další rozmach Králíků se odvíjel od poloviny 19.století, k čemuž na jeho konci notně přispělo i zbudování železniční trati vedoucí z Dolní Lipky přes Králíky do Štítů.

Po Mnichovu připadlo Králicko Německu a v prosinci 1938 město navštívil i sám „fýrer“, kterého ale víc jak jásající davy německého obyvatelstva zaujala prohlídka československých králických „nedobytných“ pevností...

Po válce a odsunu Němců bylo město úspěšně dosídleno, po „sametu“ došlo ke stejně úspěšné rekonstrukci památek historického jádra a my se dnes můžeme při prohlídce Velkého náměstí pokochat mnohými krásnými domy.

K těm, co nám asi padnou hned do oka nepochybně patří klasicistní stavení Městského muzea. Věž byla k objektu s mnohem starším jádrem přistavěna až roku 1834 a o jeho interiéry se původně dělila radnice s pozemkovým úřadem a okresním soudem. Dnes zde kromě muzea se zajímavými exponáty sídlí také Info centrum.

Ta nádherná pozdně secesní budova stojící vedle něj je Spořitelna.

Na horním konci rynku zaujme nepřehlédnutelný barokní štít hotelu Zlatá labuť, v jehož přízemí narazíme na zachované křížové klenby. Stejně jako barokní Dům U Trojice, vznikl na spáleništi Valdštejnského zámku, ze kterého zřejmě bylo k výstavbě nových budov použito staré zdivo.

K nejhodnotnějším barokním objektům samozřejmě patří také kostel sv.Archanděla Michaela, k němuž z náměstí vede ulička a z něhož je z rynku vidět jen vysoká věž.

Fara stojící už na náměstí je raně barokním stavením, zbudovaným v poslední čtvrtině 17.století. Přízemí se může pyšnit zachovalou křížovou klenbou, v patře jsou stropy už ploché.

Lékárna u Černého orla má novorenesanční fasádu a dřívě sloužila jako obchod, sídlilo zde papírnictví a trafika.

I mnohé další měšťanské domy nezapřou svůj barokní původ, ale směrem do rynku se pyšní novějšími klasicistními fasádami. K zajímavým domům krášlící ze všech stran Velké náměstí patří i ty nájemní. I ony mají klasicistní, někde ale už i eklektické fasády a radnice z konce 19.století má výraznou novorenesanční podobu.

Co by to bylo za náměstí, na němž by nešlo v parném letním dni spočinout ve stínu stromů a osvěžit se krůpějemi tekoucí vody z městské kašny.

Tu králickou zdobí socha Přadleny (pozor – neplést si s „pradlenou“, ta by vypadala úplně jinak!), je empírová a v romantickém duchu ji roku 1851 zrobil kameník J.Rotter z Horní Orlice. Autorem sochy Přadleny umístěné nad šestibokými pilíři s chrliči podoby delfínů se stal místní mistr sochař – F.Schwarzter.

Poslední aktualizace: 18.8.2019

Králíky - hlavní rynek na mapě