Krásenská rozhledna

Asi kilometr nad obcí Krásno stojí jedna z nejpozoruhodnějších rozhleden u nás. Každého na první pohled zaujme unikátní tvar pětadvacetimetrové věže, jejíž spirálovité schodiště se neobvykle vine po vnějším obvodu.

Stavbu rozhledny podnítila ve třicátých letech hospodářská krize. Občané Krásna se chtěli ubránit nezaměstnanosti, a tak se rozhodli na vrcholu kamenitého svahu ve výšce 777 metrů nad mořem postavit rozhlednu, odkud by byl lepší výhled po romantickém okolí Slavkovského lesa. Roku 1934 byla rozhledna slavnostně otevřena a dostala jméno říšského kancléře Adolfa Hitlera. Ještě dnes se jí také někdy říká Hitlerka. Původně turistům sloužila nedaleká chata s Restaurací. Ta se však do dnešních dnů nezachovala.

Největším propagátorem stavby byl místní rodák Alfréd Ruppert. Tvar věže navrhl sochař W. Russ, který se nechal inspirovat orientálními stavbami, hlavně Babylonskou věží. Proto navrhl spirálovitý tvar s neobvyklým vnějším schodištěm. Architekt F. Hoffmann následně zhotovil projekt k výstavbě. Jedním z důvodů ke stavbě byla také tehdejší všeobecná krize. Obec chtěla zmenšit její dopad na zdejší obyvatele, a proto se rozhodla zajistit jim práci placenou z místní pokladny.

Rozhledna byla umístěna na vrcholu kopce Krásenský vrch ve výši 777 metrů nad mořem a byla vyprojektována jako 25 metrů vysoká s průměrem 11 metrů. Na její vrchol vedlo 120 schodů.
O zajištění finančních prostředků se postarali především obyvatelé Krásna a místní spolky. V roce 1933 se začalo se stavbou. Peněz však bylo málo a tudíž se co nejvíce šetřilo. Veškerý materiál se sháněl z těsného okolí stavby, aby nebylo nutné vynakládat peníze za dopravu. Například kameny na stavbu se použily z okolí kopce a tak na jeho jedné straně vznikl menší lom. I přesto finance vystačili pouze do října roku 1933 a poté musela být stavba přerušena. Do června roku 1934 se vybrali další peníze, v pracích se pokračovalo a brzy byla stavba rozhledny dokončena. Dne 23. června roku 1935 byla slavnostně otevřena. Sláva rozhledny bohužel netrvala dlouho, ale i tak si získala velikou oblibu a stala se vyhledávaným turistickým cílem lidí z celého Československa.

Během německé okupace přejmenovali místní obyvatelé rozhlednu na Adolf Hitlerwarte. S nástupem nového režimu v Československu přišel ze strany státu absolutní nezájem nejen o rozhledny ve Slavkovském lese, ale v celém státě. Jako u mnoha objektů, ani u této stavby nebyla zajištěna ani základní údržbu a tak rozhledna rychle chátrala. Drobných oprav se sice dočkala v osmdesátých létech, ale i přesto byl její stav kritický a státní orgány zakázaly na její vrchol výstup.

Ke konci osmdesátých let to vypadalo, že bude pro svůj špatný stav stržena, ale naštěstí po změně režimu se vše obrátilo k dobrému. Mimo jiné se o to zasloužil místní rodák Hartwig Ruppert, příbuzný Alfréda Rupperta, iniciátora stavby rozhledny. Vytrvale oslovoval bývalé rodáky obce v Německu, ale také orgány státní orgány, až se mu podařilo zajistit pro opravu rozhledny dostatečně vysoký obnos. Celková oprava byla ukončena v červenci roku 1997. Stavba byla nejen dostatečně zpevněna, ale schodiště dostalo podstatně vyšší ochoz, nežli byl ten původní. Ještě v témže roce byla rozhledna slavnostně otevřena a stala se významným výletním místem Slavkovského lesa. Několikrát se také objevila na filmovém plátně.
O tom, že se jednalo v době před válkou, o významné místo, svědčí i to, že ještě v průběhu stavby rozhledny (v roce 1934) vystavěl v těsném jejím sousedství místní podnikatel Franz Herget výletní hostinec. Ten si rychle získal popularitu a výletníci v něm našli příjemné posezení při cestě k rozhledně. Bohužel po roce 1947 přestal být objekt udržován a brzy poté byl stržen. Dnes lze na jeho místě objevit pouze kamenné základy.
Po zdolání 120 schodů se člověk ocitne na vrcholové plošině, po jejímž obvodu jsou umístěny keramické destičky s popisky výhledu na všechny světové strany. Rozhled je úžasný.

Autobusem lze přijet do obce Krásno a pokračovat pěšky po žluté turistické značce (cca 1 kilometr). Většina lidí, kteří přijedou autem, zaparkují na silnici č. 208 (Bečov – Krásno) naproti hřbitovu. Odtud je to pěšky do mírného kopce také necelý kilometr. Po cestě člověk míjí jednu z největších historických památek na našem území, umělý kanál Dlouhá stoka.