Loading...
Vila Gustava Adolfa Jägera, která přímo sousedila s jeho slavnou pletárnou spodního prádla, je památkou o které se zase až tak moc neví. A je to škoda, protože lze bez nadsázky lze, že rod Jägerů spolutvořil industriální dějiny Krásnolipska. A byla to hrdá historická etapa, kdy Šluknovsko bylo považováno – alespoň v některých záležitostech - za nejvyspělejší region celé habsburské monarchie. Nejenže právě zde se nacházely nejlepší textilní továrny (jedna z největších se jmenovala Hielle & Dittrich a svou pobočku měla v Šumperku), ale vznikaly tu i první turistické spolky nebo nejstarší naučná stezka na našem území. Je proto docela zajímavé, že Jägerova vila je stavbou poměrně nenápadnou a skromnou. Ve své době byla ovšem považována za reprezentativní, na čemž mělo velkou zásluhu její vnitřní vybavení.
Tehdy zde spoluvládl funkcionalismus a často i významní němečtí architekti v čele s Hansem Richterem z Drážďan. Dnes je situace trošku jiná a dá se říct, že rozpadající se továrny a textilní provozovny i prázdné a chátrající - kdysi však krásné a výstavní - vily jejich někdejších majitelů k současné tváři Krásné Lípy prostě neoddělitelně patří.
První Jägerové sice přišli do Čech v roce 1798, ale vilu, o které je tento článek, nechal v letech 1907 až 1908 postavit až jejich vnuk Gustav Adolf Jäger st. (*1851). Byl jí vyhrazen pozemek vedle rodinné továrny, která od roku 1881 vyráběla i slavné jégrovky, tedy Jägerovo spodní prádlo (o významu firmy nejlépe svědčí skutečnost, že postupně získala stálé obchodní zastoupení např. v Budapešti, Paříži, Praze, Terstu, Varšavě nebo Vídni). To také znamená, že se nejednalo o stavbu krásnolipskou, ale o budovu na „území jiného stromu“, tedy v Krásném Buku. Současně se stavbou vily se stal společníkem firmy Gustav Adolf Jäger ml., který ještě zvýšil její mezinárodní věhlas. Vila také zůstala – spolu s vysokým továrním komínem – poslední připomínkou zdejšího „Jägerovského impéria“.
Vila s č.p. 30 bývá často označována jako secesní, a to zejména podle štukové výzdoby. Bohužel její podobu poznamenala pozdější necitelná přestavba na domov důchodců, kdy např. přibylo nové patro a původní zimní zahradu nahradilo únikové schodiště. Vílu původně obklopoval rozlehlý udržovaný park, jehož součástí byla okrasná vodní nádrž s vodotryskem a nechyběly zde ani vzácné dřeviny. Projektantem i stavitelem vily byl německý architekt Franz Kögler. Fasáda byla od počátku bohatě zdobená secesními i historizujícími prvky, mezi kterými hrály prim předavším maskarony, suprafenestry a římsy. Výrazné jsou také oba arkýře vystupující z hmoty stavby. Jeden je umístěn uprostřed vstupního průčelí, druhý je nárožní. Nad vilou se pravděpodobně nacházel upravený lesopark.
Objekt původně tvořily dvě samostatné bytové jednotky ve dvou nadzemních podlažích a technický suterénu, ve kterém se nacházela kotelna s uhelnou, prádelna, sklad vína a další tři sklepní místnosti. Obě bytové jednotky byly rozvrženy do podoby obytných místností obklopujících centrální halu, ze které se dalo vcházet přímo do knihovny, salonu, jídelny i ložnice. Tyto pokoje byly orientovány směrem do ulice a zahrady. Na opačnou stranu bylo možno z haly vstoupit i do kuchyně, skladu potravin a pokojů pro služebnictvo. V zadní části vily se nacházely také toalety a koupelna, která spojovala ložnici s pracovnou, z níž se vycházelo do zimní zahrady. Přízemí s prvním podlažím propojovalo dvouramenné schodiště. V době, kdy vilu obývala pouze jedna rodina (tedy od roku 1927), sloužilo patro jako obytné a celé přízemí bylo využíváno pro reprezentativní účely.
Mansardová střecha byla nad oběma arkýři zakončená věžičkami. Interiér byl stylově zařízen tak, aby korespondoval s exteriérem. Do současnosti se však kromě štukové výzdoby na fasádě dochovaly jen fragmenty, např. zábradlí u hlavního schodiště, podlahy s mozaikou v halách a původní dělená dvojitá okna.
Prvními obyvateli vily se v polovině roku 1908 stali Gustav Adolf Jäger st. s manželkou Emilií a synem Gustavem Adolfem ml. Již v roce 1921 se však uvádí, že dům trvale obývá celkem 12 osob, z toho čtyři služebné. No a potom už přišly jen časy temné – válka, znárodnění a odsun.
Vila se stala majetkem obce, která zde hned v 50. letech zřídila dětský domov. A jak děti stárly, změnilo se i využití vily a byl sem umístěn domov důchodců (koloběh života zkrátka nelze zastavit). Díky tomu sice byla vila i dál využívána a udržována, ale také velmi nešetrně upravena. V současné době snad Vila Jäger patří nějakému prapra potomkovi rodiny Jägerů, který žije v USA (vilu ale nedostal zpět v restituci, musel si ji od města odkoupit) a výhledově plánuje její celkovou rekonstrukci, včetně zateplení objektu.