Krčmárov žlab
Turistické cíle • Příroda • Rokle
Krčmárov žlab (Krčmárův kuloár) se nachází na východním svahu masívu Gerlachovského štítu, nad Dlouhým plesem. Hluboká rokle začíná cca 2000 m/m nad suťovým kuželem a končí v Čertově Lavinové lávce (někdy jen Lavinová) 2544 m/m. Turisticky je nepřístupná a horskými vůdci málo využívaná, protože se jedná o jeden z nejlavinovitějších kuloárů s velkým množstvím padajícího ledu a kamení, navíc s omezenými možnostmi jištění používaného horskými vůdci. Naopak hodně žlab využívají horolezci, protože se jedná o orientačně velice snadnou a pro registrované horolezce legální cestu při výstupu na Gerlachovský štít s obtížností II - III UIAA. "Hospodský žlab" je dlouhý asi 800 m a jeho zdolání trvá asi 2 hod. podle podmínek. (viz dále)
Z výrazného suťového kužele, nejmohutnějšího nad Dlhým plesem, se leze (s plným horolezeckým vybavením) asi 30-stupňovým svahem až k příčnému skalnímu prahu v polovině žlabu (ale asi 1/3 cesty), který se podle okolností přelézá (max. III UIAA) 4 až 20 m (v závislosti na množství sněhu, zcela vlevo po ledu, středem z vysokého sněhu nebo zcela vpravo s jištěním). Trasa je pak strmější (45 stupňů) a v poslední pětině se mění spíše v komín než kuloár, zahýbá mírně vpravo a opět podle okolností může výšvih na Lavinovou lávku mít až 60 stupňů (někdy převěj, jindy vytáté na skálu nebo měkký lámavý led na II až III UIAA). Protože do žlabu padá kamení a led z okolí a v lávce může být za plného slunce (nebývá zastíněná, lze ji lézt vlevo po skále) těžší Schůdnost, doporučuje se dosáhnout konce žlabu cca 4,5 hod. po východu slunce (tj. ještě asi 1 hod. od Sliezského domu, opět v závislosti na množství sněhu a teplotě). Doporučuje se lezení od konce dubna do začátku června, opět podle situace během roku. Situace (kvalita podkladu) se může lehce měnit.
I když se objevují názory, že Krčmářův kuloár je "vlhká" zádumčivá rokle bez výhledů, tak mohou být i opačné. Do horních pasáží slunce svítí a ozařuje i stěny podél s mnoha ledopády. Z mnoha míst žlabu je vidět na Poľský hrebeň s Východnou Vysokou a Bradavicí.