Kréta – jeskyně Ideo Andro, rodiště boha Dia

Nacházíme se na jednom ze tří nástupních míst pro výstup na nejvyšší vrchol Kréty, na velkém parkovišti u taverny Analipsi. Prohlížíme si v okolí překrásnou náhorní plošinu Nida, která se zde rozprostírá ve výšce okolo 1.400 metrů nad mořem a má svou zcela Osobitou poezii. Při cestě na nejvyšší vrchol Kréty jsme se rozhodli udělat ještě jednu malou odbočku. Jedná se o „povinnou“ návštěvu jedné slavné jeskyně.

Z parkoviště odcházíme po klikaté prašné cestě. Po chvíli objevujeme odbočku cesty na Psiloritis. Je velmi nenápadná, v ostré pravotočivé zatáčce. Je tam bídná zelená šipka a mužík. Necháváme zde batohy a jdeme dál po silničce, po které je možno jet ještě kousek terénním autem. Naším cílem je jeskyně Ida neboli Ideo Andro, nacházející se ve výšce 1.495 metrů nad mořem. Cesta z parkoviště k jeskyni trvá asi patnáct minut.

V jeskyni hory Dikté se narodil nejmocnější a nejvyšší z antických bohů Zeus a jeho matka se zde skrývala před Diovým otcem titánem Kronem. Malého Dia kojila koza a Zeus jí potom za odměnu přičaroval mytický "roh hojnosti". Dalším návštěvníkem jeskyně byl král Minos, který sem přicházel každých sedm let pro nové zákony. Údajně by zde měl ještě v současnosti probíhat archeologický výzkum, ale nám to, co vidíme, připadá jako devastační činnost. Nacházíme zde totiž místo celkem zanedbané, bez turistické navigace, bez jakékoliv mystické krásy. Něco jsme sice tušili podle informací z internetu, ale božská povinnost nám kázala jít se tam podívat. Kromě nás tuto oblast navštívili v dřívějších dobách i jiné slavné osobnosti, například Pythagoras, Platon nebo Kazantzakis.

Trochu jsem si oprášil dějepisné znalosti ze školních let a doplnil je o informace z knížek a z internetu. Slavní a všemocní byli řečtí bohové, nesmrtelní lidé, obdaření nadpřirozenou mocí. I oni však nebyli dokonalí a trpěli lidskými neduhy. Nenáviděli, pomlouvali a kuli zákulisní pikle. I přesto staří Řekové uctívali celou řadu těchto božských hříšníků. Budeme – li věřit antické mytologii, tak se dovídáme opravdu zajímavé věci pro silné povahy.

Na počátku byl Chaos, velká, temná a tichá propast, ze které bylo pak stvořeno všechno ostatní. Poté se objevila Gaea - holá země a nakonec Eros - láska, která změkčuje srdce, a jehož plodný vliv od té doby vládnul nad formováním bytostí a věcí. Matka - bohyně Země a otec – bůh Nebe zosobněné v Gaei a jejím potomkovi Uranovi (šlo o svazek matky a syna), byly rodičové Titánů. Titáni společně vedli vzpouru proti olympským bohům. Poté co vůdce bohů, Zeus, na radu Gaii osvobodil kyklopy a storuké obry hekatoncheiry, byli titáni poraženi a svrženi do věčné tmy Tartaru.

Titáni, tito nejslavnější vládcové všech světů a vesmíru mezi sebou pořád bojovali, a to celkem dost nevybíravě. Titán Kronus dokonce spolknul svoje děti, ze strachu, aby jej nezbavily jeho vlády. Jeho matka Gaia si lítala tajně léčit nervy z těch šíleností právě na ostrov Krétu, kde doporučila místečko své dceři a zároveň snaše Rheie k tajnému porodu pozdějšího vládce, boha Dia, aby ho jeho otec Kronus také nespolkl. Bylo to v jeskyni pod nejvyšším vrcholem Kréty, v pohoří, které bylo později pojmenováno podle jedné ze dvou Diových vychovatelek, Idy. Tyto dvě nymfy jej vypiplaly kozím mlékem, aby pak mohl za pomoci bratrance Prométhea a strýců storukých svého otce Krona v desetiletém boji svrhnout a osvobodit své sourozence z jeho těla. Zeus se pak stal novým nejvyšším bohem nebe a země, jeho bratr Poseidón se ujal vlády nad mořem a další bratr Hádés vládl v podsvětí. Sotva se Zeus na trůnu trochu otrkal, začal dělat ještě horší věci, než jeho otec. Názory jiných, které se mu nezamlouvali, trestal krutě mečem, hromy a blesky. Za ženu si vzal vlastní sestru Héru, se kterou zplodil několik dětí. Mnohem více jich ovšem měl s dalšími bohyněmi i lidskými matkami. Byl to totiž velký proutník a zahýbal, kde mohl. Mimo jiné znásilnil Métidu a hned potom ji, ze strachu před svou neuvěřitelně žárlivou manželkou Hérou a po vzoru svého otce, spolkl. Narodila se jí v něm ale Athéna a tak dlouho mu dělala v hlavě šílenou bolest, až mu musel podruhé pomoci Prométheus a mečem ji z hlavy vysvobodit. Ale nevděk vládl světem už tehdy. Zeus nechal Prométhea přikovat ke skále a ten si raději nechal z těla rvát kusy jater, než by se vzdal své náklonnosti k lidem. Těžko uvěřit, že když ho potom Hérakles vysvobodil, tak se s Diem zase skamarádil. Hérakles dělal jeden hrdinský čin za druhým a také na Krétě se proslavil. Zkrotil tam králi Mínósovi zuřivého býka, a proto po něm pojmenovali dnešní hlavní město Heraklion. Mínós byl jeden z Diových nemanželských synů a často se spolu na Krétě scházeli, aby promýšleli zákony.