Křivoklát

Hrad Křivoklát je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších hradů u nás, ve středověku byl oblíbeným sídlem mnoha českých knížat a králů. Hrad je významnou kulturní památkou na Rakovnicku ve Středočeském kraji, stojí v lesnaté krajině poblíž řeky Berounky. Celý rok se na hradě koná mnoho úspěšných kulturních akcí, které jsou hojně navštěvovány. Návštěvníci hradu mohou obdivovat zejména nádhernou pozdně gotickou hradní kapli s jedinečnou síťovou klenbou, královský a rytířský sál s expozicí gotického malířství a sochařství, fürstenberskou hradní obrazárnu a muzeum, knihovnu a vězení s expozicí mučících nástrojů. Alois Jirásek zasadil děj svého románu Mezi proudy právě na hrad Křivoklát.

Historie

První písemné zmínky o hradu sahají do 12. století. Ve 13. století zde často pobývali Václav I. a Přemysl Otakar II., který nechal hrad přebudovat na velkolepý královský hrad. Karel IV. zde prožil část svého dětství. Hrad byl výrazně přestavěn za Václava IV., který ho rád využíval jako lovecký hrad. Významnou přestavbou hrad prošel za Vladislava II. Jagelonského. Za Habsburků sloužil hrad jako státní vězení. Několikrát byl hrad těžce poškozen požárem. V roce 1658 ho získali Schwarzenberkové, kteří ho v polovině 80. let 17. století prodali Valdštejnům, kteří zůstali majiteli do roku 1733, potom hrad získal šlechtický rod Fürstenberků, který byl vlastníkem až do roku 1929, kdy hrad převzal stát. V 50. letech 20. století byly zahájeny rozsáhlé rekonstrukční práce, které trvaly několik desetiletí. Pro svou významnost byl Křivoklát prohlášen za národní kulturní památku.

hrad

archeologické nálezy

smírčí kámen

Jiný název objektu Pürglitz, Burgschloss

Prvopočátek osídlení křivoklátského katastru, je na základě archeologických nálezů možno vsadit do období kolem 2. století př.n.l. Další nálezy mají pravděpodobně přímou souvislost s nedalekým hradištěm ve Stradonicích. Později na ostrohu nad Rakovnickým potokem vzniklo hradiště na kterém někdy před rokem 1100 vznikl první hrad. O tomto hradu se prvně zmiňuje Kosmas a uvádí, že na Křivoklátě byl knížetem Vladislavem I. vězněn kníže olomoucký Ota Černý. Na tento Starý hrad stavebně navázala přestavba za Přemysla Otakara I. Jeho syn Václav I. pak zadal další přístavbu hradu někdy kolem roku 1240. Následně bývá Křivoklát nazýván Novým Hrádkem. Okolí významného královského hradu bylo nazváno podle Rakovnického potoka, který však v té době býval nazýván Rokytkou a kraj se tedy nazýval Rokytenskem. Václavův syn Přemysl Otakar II. pokračoval v přestavbě započaté jeho otcem. Ale ani jemu se nepodařilo přestavbu celkově dokončit, neboť jej zastihl smrt na Moravském poli. Stavební vývoj však pokračoval i za Václava II. Za Jana Lucemburského byl hrad krátce zastaven Vilémovi Zajícovi. Po jeho skonu je Burgschloss opět v královských rukou. V závěru roku 1331 byl hrad v majetku zdejšího purkrabího Oldřicha Pluha z Rabštejna, který jej držel až do roku 1333. Rozkvět hradu se opět vrací až za Karla IV. a následně jeho syna Václava IV. Úpadek nastává až za Zikmunda za nějž v roce 1422 dochází k pustošivému požáru, který zničil všechny dřevěné části hradu. Následně byl hrad několikráte dobýván a po ukončení období husitských bouří se hrad dostal Aleši Holickému ze Šternberka. Za Ladislava Pohrobka se hrad opět dostává do královských majetků. Za Vladislava II. začíná další rozsáhlá přestavba královského hradu. Po Vladislavově skonu držel Křivoklát krátce Zdeněk Lev z Rožmitálu, ale Ludvík Jagello dokázal hrad vykoupit zpět a pokračovat v otcem započaté přestavbě. Za Habsburků hrad chátral a byl pronajímán různým držitelům, kteří však pro katastrofální stav hradu, velice brzy toto místo opouštěli. Opravy začaly až za Ferdinanda I. po roce 1560. Dalších oprav se hrad, který byl v té době většinou využíván jako vězení, dočkal až po požáru za Rudolfa II. Další požár postihl hrad v roce 1643 a následně musel být opraven. Roku 1658 se Křivoklát podařilo zástavně získat Schwarzenberkům. Do trvalého vlastnictví získali hrad v roce 1686 Valdštejnové od nichž jej společně s celým panstvím věnným způsobem získali Fürstenberkové, kteří nechali v roce 1756 přestavět. Dalších stavebních úprav se hrad dočkal po velkém požáru v roce 1850. Přestavba však započala až o 6 let později. Ledva byla tato přestavba dokončena, zřítila se roku 1876 část komnat a musely být vystavěny znovu. Od roku 1921 je hrad v majetcích státu. Smírčí kámen nalezneme na druhém nádvoří hradu. Od Roztok přichází do obce a k hradu Křivoklátu žlutá TZN. Červená TZN od hradu vede ve dvou směrech. Východní proud míří přes Amalín ke vzdáleným Lánům a západní proud přes Kalubice a Pustověty vede do vzdáleného Rakovníka.