Kunštátské kostely
Městečko Kunštát na Moravě získalo statut města až v roce 1994. Do té doby bývalo jen obcí, v době svého založení (ale i později) slavnou podhradní obcí, neboť byla spjata s panováním slavného moravského rodu pánů z Kunštátu, z něhož vzešel i jeden budoucí český král – Jiří z Poděbrad.
Nepřehlédnutelnou dominantou stejnojmenného a hodně svažitého kunštátského náměstí je církevní stavba – farní kostel sv.Stanislava, umístěná na jeho nejhořejším konci.
Původně gotická stavba (připomínána už před rokem 1539) disponovala mohutnou věží a chrámovou lodí s plochým stropem. Věž kostela je obtěžkána hned třemi zvony, přičemž si na tom nejstarším dosud můžeme přečíst letopočet 1539.
V roce 1687 byl kostel přičiněním Matyáše Klingseisena a Martina Kafky (stavitelů to prostějovských) přebudován do barokní podoby. Přičemž se zvýšilo obvodové zdivo lodi i věže, přibyl nový presbytář, hudební kruchta a sakristie a to vše bylo zaklenuto. Nákladnou přestavbu financoval hrabě Kašpar Bedřich z Lamberku.
V osmnáctém století byly k chrámu přistavěny dvě kaple a oratoř. Při velké opravě v roce 2011 byly vyměněny nevyhovující varhany a vystavěna nová kruchta.
Co se týče výzdoby chrámu, nejdominantnějším prvkem interiéru je socha patrona – sv.Stanislava, která ale kupodivu pochází až z roku 1954, kdy ji dle návrhu architekta Antonína Klimeše vyřezal Jaroslav Vaněk. V bočních kaplích jsou umístěny sochy sv.Václava, sv.Ludmily a Anny a sv.Jáchyma. Při vstupu do kostela je zajímavý pískovcový náhrobek Jana Černčistého z Kácova. Náhrobník Štěpána a Barbory Schmidtových, pocházející z roku 1580, je umístěn ve zpovědní místnosti.
Kostel sv.Stanislava je sice nejvyšší stavbou nejhořejší části náměstí Krále Jiřího, ale daleko výše v terénu se nachází další sakrální kunštátská památka – filiální hřbitovní kostel sv.Ducha.
V roce 1738 jej jako „rodinný“ na místě původního, leč již zříceného chrámu, nechal vystavět Jan Theodor, svobodný pán z Imbsen. Pod podlahou je umístěna krypta s rodinnou hrobkou posledních majitelů kunštátského panství, jimiž byla hrabata Coudenhove-Honrichs.
Na okolním krásně upraveném hřbitově spí svůj věčný sen i básník František Halas, který v městečku rád pobýval a jemuž i celé okolí učarovalo. Kromě něj je na hřbitově pohřben také jeho syn – rozhlasový redaktor a publicista Jan Halas a známý kněz Ladislav Kubíček.