Lázně Jeseník - Lázeňská kolonáda

Turistické cíle • Sport a rekreace • Lázně

Lázně Jeseník mají také svou kolonádu, která se nachází v krásné přírodě a poskytuje navíc pěkné výhledy do kraje, třeba na rozhlednu Zlatý chlum, město Jeseník či Českou Ves. Jedinečná, unikátní kolonáda mezi nádhernými starobylými stromy umožňuje dokonalou relaxaci a odpočinek.

Výchozím bodem kolonády je Český pramen, odkud se můžete vydat kolonádou ve tvaru kapky, a po tomto okruhu se bezpečně vrátíte zpět. Celá kolonáda měří asi jeden kilometr.

Na kolonádě najdete také několik pomníků a památníků jako doklad vděčnosti pacientů i celých států – polský, francouzský nebo maďarský pomník jsou nejznámější. Stojí tu také nádherná hrobka zakladatele lázní Vincence Priessnitze, která je dokonalým spojením historie a současnosti, tradice a tvůrčího hledání Priessnitzových pokračovatelů.

Od září 2013 vás ke kolonádě navíc z centra města Jeseník přiveze lázeňský vláček. Ve stejném roce byla dokončena revitalizace kolonády.

VILA NA KOLONÁDĚ

Vily si všimne asi každý návštěvník lázní, který si nenechá ujít procházku po naší lázeňské kolonádě. Je postavena v těsné blízkosti Českého pomníku na začátku okruhu. Vila na Kolonádě byla vystavěna pravděpodobně kolem roku 1907 jako Vídeňská kavárna. Na terase před vchodem stávaly stolky s vonící kávou a zákusky a návštěvníci se kochali výhledem na hřebeny Zlatohorské vrchoviny. Nejcharakterističtějším rysem stavby je hrázděné patro a štíty, které v nás probouzejí představy o mondénním lázeňském životě přelomu 19. a 20. století. Hrázdění je charakteristické spíše pro západní regiony, u nás na Moravě a ve Slezsku se původně vyskytovalo výjimečně. V případě stavby Vídeňské kavárny na Gräfenberku bylo hrázdění použito spíše jako módní trend počátku 20. století, který se tehdy hojně uplatňoval u obytných vil i u objektů, jež sloužily k volnočasovým aktivitám, sportu a ubytování turistů. Jejich obliba souvisí též s rozkvětem lázeňských míst a horských městeček. Vzpomeňte, nejvýraznějším příkladem módního trendu jsou přeci Jurkovičovy Luhačovice, které jsou považovány za skvost naší architektury. Od roku 2015 můžete ochutnat gastronomické speciality z místních produktů, výrobky cukrářské výroby včetně nezapomenutelné chutě kávy v opravené budově.

ČESKÝ POMNÍK A PRAMEN

Na začátku kolonády, přímo v jejím čele, se nachází Český pomník s pramenem vody. Jedná se o jeden z národních pomníků, které se v lázních nacházejí. O vybudování pomníku se nejvíce zasloužil zeť zakladatele lázní Jan Ripper. Sochařskou výzdobu vytvořil Josef Václav Myslbek a roku 1874 byl pomník odhalen. Na vrcholu čtverhranného obelisku postavil bronzovou sochu Hygie, čili řecké bohyně zdraví a čistoty, na čelní straně je pak ze stejného materiálu medailon s portrétem Vincenze Priessnitze s jeho počeštěnou podobou jména Čeněk. Pod ním pak vodní zdroj v podobě lví hlavy. Na zadní straně obelisku můžete najít verše „Nad vodu nic! / z vody znik / z vody zrůst / voda léčivo živné. Priessnitz zdárně konal, Thales moudře co tušil.“ Český pomník původně stával přímo naproti dnešnímu hudebnímu pavilonu, ale zřejmě v polovině dvacátých let, byl přemístěn na své dnešní místo z důvodu výstavby nové budovy Priessnitz.

HROBKA VINCENZE PRIESSNITZE

Vincenz Priessnitz zemřel 28. 11. 1851 a během pohřbu se z lázní do města táhl smuteční průvod, na jehož čele šlo duchovenstvo. Po smuteční mši byly sáně s mrtvým vezeny na hřbitov. Legenda tvrdí, že když čelo průvodu dorazilo již na městský, stáli ještě poslední smuteční hosté ve 3 kilometry vzdálených lázních.

Teprve později nechala vdova po Vincenzi Priessnitzovi vybudovat malé mauzoleum přímo na lázeňské promenádě, které je důstojným stánkem hodným tohoto nejvýznamnějšího jesenického rodáka. Zde pak byly jeho ostatky přemístěny a později vedle něj spočinula i jeho žena. Hrobka byla postavena v novogotickém stylu v roce 1853. Je rozdělena na dvě části, v horní části se nachází kaple a ve spodní samotná hrobka. Dnes je kaple přístupná jen ve dnech významných výročí.

POLSKÝ POMNÍK

Polský pomník byl postaven ve tvaru trojúhelníkového obelisku v roce 1899. Na mramorovém jehlanu sedí bronzová polská orlice, autorem návrhu byl český architekt Aleš Lindsbauer. V roce 2012 proběhla rekonstrukce samotného pomníku a jeho okolí, včetně nedalekého odpočinkového pavilonu. Samotný pomník nese na čele nápis „Priessnitzowi“ a český překlad nápisu v polštině, který najdeme na odvrácená straně pomníku vlevo. Nápis zní: „Bůh mu dal vnuknutí, aby nejlahodnějším a nejúčinnějším prostředkem – vodou trpícím pomáhal. Čest jeho památce.“ Na pravé straně podstavce pak najdete nápis „Od Polaków 1899“.

JUBILEJNÍ POMNÍK

Jubilejní pomník můžete vidět na horním okruhu Kolonády. Byl postaven ke stému výročí narození zakladatele vodoléčby Vincenze Priessnitze v roce 1899. Jedná se o podobiznu samotného zakladatele lázní.

MAĎARSKÝ POMNÍK

Mezi první pamětihodnosti, které byly zhotoveny na počest Vincenze Priessnitze, patří Maďarský pomník z roku 1840 Návrh pomníku realizoval německý sochař Ludwig J. Schwanthaler. Na podstavci pomníku je umístěn nápis podle básně maďarského básníka Mihaly Vörösmathyho : „Lidé a němá tvář společný nápoj kdysi pili, náhle však člověk z pýchy se vody vzdal, v churavé klesl sklíčené stáří. Priessnitz pak vzkřísil moc hojivou vody, zázračně znovu ve síle a mládí zas lidské povstane plémě zásluhou Priessnitze. Dobrodince lidstva velebí vděční Maďaři a od pramenů životodárných v Gräfenberku zdraví své krajany, co po nás sem přijdou. Pomník věnovaný Maďary v letech 1839-1840.“ Pomník završuje bronzová socha lva.

HATSCHEKOVA VYHLÍDKA

Na kolonádě se také nachází vyhlídka – Hatschekova výšina, ze které jsou krásné výhledy Na Praděd, Zlatý chlum a Jeseník.

HUDEBNÍ PAVILON

Hudební pavilon byl postaven v roce 1910 a nachází se 50 metrů od začátku lázeňské promenády či kolonády.

DŮM NAD KOLONÁDOU

Nad obloukem lázeňské kolonády stojí nahoře zajímavý dům. Turista si jej může všimnout při zpáteční cestě k vile na kolonádě, těsně poté co se napojí na modrou turistickou značku. K domu se lze ovšem dostat přesně z opačné strany, od hrobky Vincence Priessnitze. V domě nad promenádou bydlel Viktor Heeger. Ten se narodil ve Zlatých Horách v roce 1858 a od června 1921 do ledna 1934 bydlel v tomto domě. Zemřel roku 1935 v Opavě a byl to básník a dramatik, píšící ve slezském nářečí. Dům je dnes v soukromém vlastnictví a dle tabulí u domu, které vás upozorňují na soukromý majetek, zde zřejmě jeho obyvatelé neradi návštěvníky vidí.

http://www.priessnitz.cz/