Les Šviholec
Turistické cíle • Přírodní park
Město Lázně Bohdaneč je všeobecně známé svými lázněmi a také překrásnými zákoutími u velkého množství zdejších rybníků, ale za zmínku stojí i místní lesy, z nichž jedním z nejhezčích je Šviholec. Tento až podmočený les je umístěn na jih od Dolan a vtěsnán mezi Černskou strouhu a tok Opatovického kanálu a na jihu přechází v Zástavu. Tato lokalita bývala původně též lesem, ale dnes jsou z ní pouhé louky, v nichž se nachází několik drobných zalesněných "ostrovů". Kolem roku 1870 však byla Zástava označována za pouhou bažinu. Zde také dosahuje nejvyšší nadmořské výšky - 222,4 m n. m.
Kde se vzalo jeho zvláštní jméno, tak to přesně nevíme. Ve staré češtině byl výraz šviholec určen pro pojmenování vrabce. Vedle toho existovala ještě podobná slova "šmiholec" či "šmihák", což znamenalo tenký a ohebný prut. Mezi těmito výrazy bychom tedy měli hledat počátky názvu tohoto lesa, i když já spíše uvažuji o tom, že by mohlo jít o germanismus, neboť by toto pojmenování mohlo být počeštělým německým slovem "Scheitholz" (palivové dříví). To by také více odpovídalo zdejšímu lesu, protože zdejší stromy sloužily zejména k topení. Nedá se vyloučit ani slovo "Schweinholz", které by napovídalo tomu, že jinak nestálo za nic, případně výraz "Schweillholz" (bobtnající dřevo), odkazující na vzhled spodní části kmene a začátku kořenové soustavy dřevin v mokřinách. Zajímavé je, že v indikační skice stabilního katastru z roku 1839 od adjunkta 1. třídy Johanna Rebla a geometra 2. třídy Josepha Grunda není toto pojmenování uvedeno (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CHR036018390).
Již od dávných dob náležel Šviholec do majetku vrchnosti (do roku 1421 náležel k opatovickému klášteru sv. Vavřince a po jeho vypálení se dostal Diviši Bořkovi z Miletínka a od roku 1491 Pernštejnům, čímž se dostal natrvalo k pardubickému panství), což nebylo nic divného, protože panstvo vždy stálo o to, co se mu nejvíce vyplácelo, a to byly zejména lesy a rybníky, pokud nepočítáme pole a louky. Již počátkem 19. století začalo docházet k odvodňování lokality, aby byla lépe přístupná a dala se mnohem více obhospodařovat, i když první zásahy v tomto směru můžeme pozorovat již krátce po vybudování Opatovického kanálu.
V období 1. světové války byla část lesa vykácena a na některých místech vznikly holiny, což lze vidět např. v hospodářské mapě revíru Šviholec z roku 1919 od Ferdinanda Kučery s dodatečnými zákresy (viz http://chartae-antiquae.cz/cs/maps/13643). Různorodost věku porostu nám zase přináší porostní mapa téhož revíru z roku 1916, kterou vyhotovil rovněž Ferdinand Kučera (viz http://www.chartaeantiquae.cz/cs/maps/13657). Z ní je také vidět, že starý porost ve věku 61-80 let se vyskytoval jen na malé části v severovýchodním dílu revíru, což prokazuje výrazně intenzivní hospodaření na této lokalitě, přičemž největší těžby zasáhly les již v letech 1891-1899 a pak v období před 1. světovou válkou (1906-1912). Tehdy byl v roce 1906 založen na jedné z holosečí čistý porost dubu červeného, čímž začala éra mísení dosavadních jehličnatých kultur s listnatými. V letech 1921-1922 byl les navíc napaden bekyní mniškou, což lze dohledat v mapě hrabání lesního steliva v revíru Šviholec z roku 1921 od okresního lesního kontrolora B. Matějčka, ale poprvé se tu tento motýl objevil ve velkém již v letech 1906-1907, kdy se větší část napadených stromů dokázala vzpamatovat. K tomu se přidaly ještě těžby v letech 1923, 1926 a 1928 v místě "Na Humenci"; v roce 1928 ve "Velkém Boru", kde se jednalo o sněhový polom a výsek borovic Banksových; v letech 1921-1922, 1924, 1927-1929 v lokalitě "Závelčí" a velká část Šviholce byla postižena obrovskou vichřicí 4. července 1929, jež postihla zvláště "Kozličku", "Velký Bor" a "Vostřici", takže následná výsadba pokračovala až do 2. poloviny 30. let 20. století. Stopy po vichřici můžeme vidět ještě v leteckém měřicím snímku z roku 1937 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html? typ=lms&idrastru=WMSA08.1937.PREL06.08691).
Ještě před získáním pardubického velkostatku Okresní správní komisí v Pardubicích se stalo ze Šviholce jedno z polesí. V té době byly bývalé lesy pardubického panství rozděleny na 7 polesí. Vedle Šviholce se jednalo ještě o Stéblovou, Čeperku, Huneš, Studánku, Výrov a Semín. Ale dejme slovo knize "Šedesát let československé samosprávy", v níž se píše: "Zcela výminečného rozšíření působnosti dostalo se zdejšímu okresu přídělem značné části býv. velkostatku bar. Drascheho, v důsledku pozemkové reformy rozparcelovaného. Okres převzal okresní velkostatek od 1. ledna 1921. Celková výměra přidělené půdy činí 1031.22 ha lesů, 557.98 ha rybníků a 320.65 ha polí a luk (v čemž je zahrnut i Opatovický kanál o výměře 30.04 ha) a jiné půdy 11.82 ha. V roce 1923 převzal pak okres od hospodářského spolku i usedlost Fáblovku v St. Hradišti s pozemky ve výměře 10 ha. Záležitosti velkostatku obstarává personál okresního úřadu v čele s ředitelem velkostatku vrch. práv. radou Tichým, pro službu v revírech a při rybničním hospodářství převzati 3 lesní a 1 rybniční úředník a 9 hajných trvale ustanovených vedle hajných výpomocných. Celková lesní plocha rozdělena v 6 revírů (hájenství): revíry Stéblová a Čeperka, hájenství Hůrka, Koloděje, Šviholec a Huneš. Objekty velkostatku leží ve 14 katastr. obcích v okrese pardubickém, přeloučském, holickém a hradeckém. Dominující dřevinou v lesích okres. velkostatku jest borovice (53%), dále dub (23%), smrk (10%), olše černá (6%), bříza (4%), jasan (3%), habr (1%). Části lesů byly obhospodařovány v hospodářství nízkém, jež se přeměňuje v hospodářství vysokokmenné."
Část před 1. světovou válkou vykáceného lesa nebyla nakonec obnovena, protože bylo zjištěno, že tamní půda je využitelná k provozování zemědělství a naopak jiná zemědělská půda špatné kvality byla zalesněna. Kvůli hospodářským zájmům tak byla provedena změna kultury, ale v jádru se mnoho nezměnilo a sám les je poznat podle svého tvaru v leteckých a satelitních snímcích dodnes. Po osvobození od německých okupantů se dostal les do vlastnictví státu, který vykácel jeho větší část koncem 60. let 20. století (viz letecký měřicí snímek z roku 1968: https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1968.PREL06.03863) a v jeho majetku zůstal do dnešní doby, kdy ho ve výměře 453 498 m2 obhospodařují Lesy České republiky, s. p. V současnosti se jedná o smíšený les (zejména jde o smrky a duby), který je zajímavý zejména z ornitologického hlediska, ale vzhledem k blízkosti různých vodních ploch a toků tu můžeme narazit na řadu vodních živočichů. Pokud budeme mít štěstí, dá se vidět i řada roztodivných a zajímavých úkazů, např. narazit na špačka, který si hoduje na malé užovce (viz https://www.muzeumhk.cz/images/acta-musei/acta-38/acta-musei-38-05-paclik-150dpi.pdf).
Kde se vzalo jeho zvláštní jméno, tak to přesně nevíme. Ve staré češtině byl výraz šviholec určen pro pojmenování vrabce. Vedle toho existovala ještě podobná slova "šmiholec" či "šmihák", což znamenalo tenký a ohebný prut. Mezi těmito výrazy bychom tedy měli hledat počátky názvu tohoto lesa, i když já spíše uvažuji o tom, že by mohlo jít o germanismus, neboť by toto pojmenování mohlo být počeštělým německým slovem "Scheitholz" (palivové dříví). To by také více odpovídalo zdejšímu lesu, protože zdejší stromy sloužily zejména k topení. Nedá se vyloučit ani slovo "Schweinholz", které by napovídalo tomu, že jinak nestálo za nic, případně výraz "Schweillholz" (bobtnající dřevo), odkazující na vzhled spodní části kmene a začátku kořenové soustavy dřevin v mokřinách. Zajímavé je, že v indikační skice stabilního katastru z roku 1839 od adjunkta 1. třídy Johanna Rebla a geometra 2. třídy Josepha Grunda není toto pojmenování uvedeno (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CHR036018390).
Již od dávných dob náležel Šviholec do majetku vrchnosti (do roku 1421 náležel k opatovickému klášteru sv. Vavřince a po jeho vypálení se dostal Diviši Bořkovi z Miletínka a od roku 1491 Pernštejnům, čímž se dostal natrvalo k pardubickému panství), což nebylo nic divného, protože panstvo vždy stálo o to, co se mu nejvíce vyplácelo, a to byly zejména lesy a rybníky, pokud nepočítáme pole a louky. Již počátkem 19. století začalo docházet k odvodňování lokality, aby byla lépe přístupná a dala se mnohem více obhospodařovat, i když první zásahy v tomto směru můžeme pozorovat již krátce po vybudování Opatovického kanálu.
V období 1. světové války byla část lesa vykácena a na některých místech vznikly holiny, což lze vidět např. v hospodářské mapě revíru Šviholec z roku 1919 od Ferdinanda Kučery s dodatečnými zákresy (viz http://chartae-antiquae.cz/cs/maps/13643). Různorodost věku porostu nám zase přináší porostní mapa téhož revíru z roku 1916, kterou vyhotovil rovněž Ferdinand Kučera (viz http://www.chartaeantiquae.cz/cs/maps/13657). Z ní je také vidět, že starý porost ve věku 61-80 let se vyskytoval jen na malé části v severovýchodním dílu revíru, což prokazuje výrazně intenzivní hospodaření na této lokalitě, přičemž největší těžby zasáhly les již v letech 1891-1899 a pak v období před 1. světovou válkou (1906-1912). Tehdy byl v roce 1906 založen na jedné z holosečí čistý porost dubu červeného, čímž začala éra mísení dosavadních jehličnatých kultur s listnatými. V letech 1921-1922 byl les navíc napaden bekyní mniškou, což lze dohledat v mapě hrabání lesního steliva v revíru Šviholec z roku 1921 od okresního lesního kontrolora B. Matějčka, ale poprvé se tu tento motýl objevil ve velkém již v letech 1906-1907, kdy se větší část napadených stromů dokázala vzpamatovat. K tomu se přidaly ještě těžby v letech 1923, 1926 a 1928 v místě "Na Humenci"; v roce 1928 ve "Velkém Boru", kde se jednalo o sněhový polom a výsek borovic Banksových; v letech 1921-1922, 1924, 1927-1929 v lokalitě "Závelčí" a velká část Šviholce byla postižena obrovskou vichřicí 4. července 1929, jež postihla zvláště "Kozličku", "Velký Bor" a "Vostřici", takže následná výsadba pokračovala až do 2. poloviny 30. let 20. století. Stopy po vichřici můžeme vidět ještě v leteckém měřicím snímku z roku 1937 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html? typ=lms&idrastru=WMSA08.1937.PREL06.08691).
Ještě před získáním pardubického velkostatku Okresní správní komisí v Pardubicích se stalo ze Šviholce jedno z polesí. V té době byly bývalé lesy pardubického panství rozděleny na 7 polesí. Vedle Šviholce se jednalo ještě o Stéblovou, Čeperku, Huneš, Studánku, Výrov a Semín. Ale dejme slovo knize "Šedesát let československé samosprávy", v níž se píše: "Zcela výminečného rozšíření působnosti dostalo se zdejšímu okresu přídělem značné části býv. velkostatku bar. Drascheho, v důsledku pozemkové reformy rozparcelovaného. Okres převzal okresní velkostatek od 1. ledna 1921. Celková výměra přidělené půdy činí 1031.22 ha lesů, 557.98 ha rybníků a 320.65 ha polí a luk (v čemž je zahrnut i Opatovický kanál o výměře 30.04 ha) a jiné půdy 11.82 ha. V roce 1923 převzal pak okres od hospodářského spolku i usedlost Fáblovku v St. Hradišti s pozemky ve výměře 10 ha. Záležitosti velkostatku obstarává personál okresního úřadu v čele s ředitelem velkostatku vrch. práv. radou Tichým, pro službu v revírech a při rybničním hospodářství převzati 3 lesní a 1 rybniční úředník a 9 hajných trvale ustanovených vedle hajných výpomocných. Celková lesní plocha rozdělena v 6 revírů (hájenství): revíry Stéblová a Čeperka, hájenství Hůrka, Koloděje, Šviholec a Huneš. Objekty velkostatku leží ve 14 katastr. obcích v okrese pardubickém, přeloučském, holickém a hradeckém. Dominující dřevinou v lesích okres. velkostatku jest borovice (53%), dále dub (23%), smrk (10%), olše černá (6%), bříza (4%), jasan (3%), habr (1%). Části lesů byly obhospodařovány v hospodářství nízkém, jež se přeměňuje v hospodářství vysokokmenné."
Část před 1. světovou válkou vykáceného lesa nebyla nakonec obnovena, protože bylo zjištěno, že tamní půda je využitelná k provozování zemědělství a naopak jiná zemědělská půda špatné kvality byla zalesněna. Kvůli hospodářským zájmům tak byla provedena změna kultury, ale v jádru se mnoho nezměnilo a sám les je poznat podle svého tvaru v leteckých a satelitních snímcích dodnes. Po osvobození od německých okupantů se dostal les do vlastnictví státu, který vykácel jeho větší část koncem 60. let 20. století (viz letecký měřicí snímek z roku 1968: https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1968.PREL06.03863) a v jeho majetku zůstal do dnešní doby, kdy ho ve výměře 453 498 m2 obhospodařují Lesy České republiky, s. p. V současnosti se jedná o smíšený les (zejména jde o smrky a duby), který je zajímavý zejména z ornitologického hlediska, ale vzhledem k blízkosti různých vodních ploch a toků tu můžeme narazit na řadu vodních živočichů. Pokud budeme mít štěstí, dá se vidět i řada roztodivných a zajímavých úkazů, např. narazit na špačka, který si hoduje na malé užovce (viz https://www.muzeumhk.cz/images/acta-musei/acta-38/acta-musei-38-05-paclik-150dpi.pdf).
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.101, 15.694)
Poslední aktualizace: 11.12.2023
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Lázně Bohdaneč
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Les Šviholec
Stavidlo kanálu, napájejícího soustavu Zábranských rybníků a Bohdanečský rybník
Fotogalerie
V letech 1498-1514 (někde je uváděno, že s výstavbou kanálu se začalo krátce po zakoupení pardubického panství Vilémem z Pernštejna, neboť v roce 1498 dosahovala jeho délka již přibližně 15 km; stejně tak se prame…
0.9km
více »
Opatovický kanál z kánoe a řemenové motocykly v Lázních Bohdaneč.
Cestopisy
Chtěl bych se podělit o právě uskutečněný výlet kánoí po Opatovickém kanále. Vyjíždíme s dětmi od Jičína přes Hradec Králové do Lázní Bohdaneč. V místním golfovém klubu, kde jsem zaparkoval auto na nás již čeká re…
0.9km
více »
Rybníky Ostřice
Rybník
Na tomto místě, jež se odedávna s celým okolím nazývalo jako „Vostřice“ (podle lidových podání podle toho, že bylo vždy bohaté na ostřicový porost; spíše však jde o odvozeninu od původního pojmenování celého širéh…
1km
více »
Golf Bohdaneč - trasa 18 jamkového hřiště
Trasa
Nově otevřené 18 jamkové hřiště. Původní devítka je nyní zamíchána do 18. Dost náročné hřiště na vodní překážky a na některých jamkách je potřeba hrát přesně (úzké farewaye). Zázemí je také vylepšeno.
Pokud se …
1.2km
více »
Zábranské rybníky
Rybník
Tato trojice bohdanečských lesních rybníků se nachází v místech, kde dříve bývaly pouze zamokřené louky a lužní lesy, ale žádná vodní plocha tu nebyla zřízena. To z toho důvodu, že šlo o úzký pruh země mezi Bohdan…
1.2km
více »
Bohdanečský rybník
Rybník
První zmínky o tomto rybníku pocházejí již z 15. století, ale je možné, že rybník byl založen již opatovickými benediktýny, jejichž klášter v Opatovicích nad Labem byl dobyt a vypálen husity roku 1421. V roce 1491…
1.4km
více »
Kostel sv. Vojtěcha, biskupa a mučedníka v Dolanech
Kostel
Původní dominantou této na Pardubicku se nacházející obce byla od 2. poloviny 18. století pozdně barokní kaple sv. Floriána, ale jinak museli místní věřící navštěvovat kostel sv. Václava, mučedníka ve Starých Ždánicích, což trvalo skoro až do 1. světové války, když začala obec pronikavě růst hospodářsky, populačně, kulturně i společensky, takže si místní řekli, že mají nárok na…
1.5km
více »
Dolany
Vesnice
Na místě této obce se původně nalézaly mokřiny, ale i tak byla tato lokalita osídlena již v pravěku, a to již v neolitu a v době bronzové se zdejší osídlení ještě zvětšilo, o čemž vypovídá zejména hromadný nález b…
1.5km
více »
Malá rozhlednička či ornitologická pozorovatelna na okraji Bohdanečského rybníka u Lázní Bohdaneč
Rozhledna
Na severním okraji příjemného městečka Lázní Bohdaneč se nachází v nadmořské výšce 215 metrů Národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník a rybník Matka o rozloze 247,8 ha. Vyhlášena byla v roce 2005, ale první o…
1.7km
více »
Lázně Bohdaneč - Bohdanečský rybník naučná stezka
Rybník
K Bohdanečskému rybníku se dostanete z náměstí v Lázních Bohdaneč budete následovat zelenou turistickou značku, kterou za mostkem přes potom opustíte ( značka se stáčí doleva , vy zůstanete na pravé straně) Naučná stezkka má 7 zastavení v jižní a východní části Bohdanečského rybníka ( jednim z nich je i pozorovatelna ptactva)Bohdanečský rybník je národní přírodní rezervací - lo…
1.8km
více »
Písník Hrádek - ráj nejen pro nudisty
Jezero
Písník Hrádek se nachází necelé 2 km severovýchodně od obce Hrádek. Jeho plocha je cca 51 ha a vznikl těžbou písku. Písník je součástí větší soustavy písníků (Oplatil, Če…
2km
více »
Socha sv. Jana Nepomuckého na okraji Lázní Bohdaneč u Bohdanečského rybníka
Socha
Sv. Jan Nepomucký byl generální vikář pražského arcibiskupa, mučedník katolické církve a také jeden z českých zemských patronů. Datum jeho narození není přesně známo, ale úmrtí ano. Stalo se tak přesně před 623 …
2.2km
více »
Opatovický vodní kanál – zajímavé středověké vodní dílo
Technická památka
Kdysi tady bylo množství slepých ramen řeky Labe, možná i samotná řeka tudy tekla a tudíž byly ve zdejším kraji močály a mokřiny. Koho jako prvního napadlo tady vytvořit rybniční soustavu, se již asi nedozvíme, …
2.2km
více »
turistické rozcestí Lázně Bohdaneč - Opatovický kanál
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází na severním okraji Bohdanče u Opatovického kanálu ukazuje turistům cestu ve směru Přelouč - Lázně Bohdaneč. V tomto případě se nejedná o klasický rozcestník, ale o informač…
2.3km
více »
Turistické rozcestí Lázně Bohdaneč, Masarykovo náměstí
Rozcestí
Rozcestníkje umístěn na sloupu na Masarykově náměstí u kostela sv. Máří Magdaleny v Lázních Bohdaneč. Modrá značka odtud vychází přes Horecké písníky (se žlutě značenou odbočkou do Rybitví - viz https://www.turistika.cz/trasy/k-ruchadlu-bratrancu-veverkovych ) do Stéblové. Zelená značka vede lesy do místa zvaného V Rozkoši, kde se napojuje na zmiňovanou modrou značku a tvoří s ní okruh (https://www.turistika.cz/trasy/ok…
2.7km
více »
Lázně Bohdaneč a barokní kostel sv. Maří Magdalény s komínem na střeše
Kostel
První písemná zmínka o Bohdanči je z roku 1343. Architektura města Lázní Bohdanče je sice významně ovlivněna činností významného architekta Josefa Gočára, ale první, co většinou padne člověku do oka, je místní k…
2.7km
více »
Výlet do Lázní Bohdaneč
Tipy na výlet
Vyjíždíme vlakem, cíl vláčku je v Pardubicích na hlavním nádraží,
kde si v trafice koupíme lístek na trolejbus
a hned před nádražím máme před sebou stanoviště trolejbusů.
Odtud se…
2.7km
více »
Lázně Bohdaneč - Kostel sv. Maří Magdalény
Kostel
Barokní jednoloďový kostel sv. Maří Magdalény postavil v první třetině 18. století heřmanoměstecký stavitel František Jedlička podle návrhu pražského architekta Tomáše Haffeneckera. Roku 1860 zvýšil věž František Schmoranz ze Slatiňan. Vnitřní výzdoba je barokní, autorem velkého malovaného oltáře je Josef Kramolín. Součástí výzdoby je také vzácný soubor soch od řezbáře Ignáce Rohrbacha z období, kdy byl kostel stavěn…
2.7km
více »
Lázně Bohdaneč
Město
Lázně Bohdaneč leží ve Východních Čechách, severozápadně od města Pardubice. Město se rozkládá v Pardubické kotlině a je obklopeno soustavou rybníků. Bohdaněčský rybník severním směrem od města patří k nejstarším …
2.7km
více »
Okolím Lázní Bohdaneč
Trasa
Trasa by se dala nazvat spíš odpolední procházkou. Pohodlným tempem vám zabere maximálně 2 hodiny a to se ještě budete kochat přírodou. Převýšení téměř žádné, po opuštění města se střídají lesy a louky.…
2.8km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
K ruchadlu bratranců Veverkových
Trasa
Krátký a pohodlný okruh pro lázeňské hosty a jejich návštěvy. Dovede vás příjemnou cestou k domku bratranců Veverkových. Trasa se dá výhodně kombinovat s trasou popsanou na https://www.turis…
2.8km
více »
Krásné městečko Lázně Bohdaneč a významný architekt Josef Gočár
Zajímavost
První písemná zmínka o Bohdanči je z roku 1343. Zaznamenává spor mezi občanem Křížem a bohdanečským farářem, který vyvrcholil rvačkou, při níž byla rozbita oltářní deska. Je však pravděpodobné, že osada vznikla …
2.8km
více »
Pardubický kraj a Jeseníky - 2. den - Lázně Bohdaneč: NS Bohdanečský rybník a rybník Matka – Musílkova ornitologická pozorovatelna, Opatovický kanál, akvadukt a Pernštejnská alej, centrum města - NS Gočárův okruh
Cestopisy
Pátek 8. 9. 2023Po včerejších problémech jsem spala dobře. Definitivně jsem se vzbudila až v půl desáté, to i Ota byl prý už hodinu vzhůru. Budit mne však nechtěl. Teplo bylo celou noc, i k ránu b…
2.8km
více »
Lázně Bohdaneč - Radnice
Dům, budova
Budova vznikla v roce 1530 přestavbou tří domů. Svou renesanční podobu získala dostavbou podloubí a věžičky se zvonkem. V roce 1772 byla renesanční podoba potlačena barokními prvky, kdy přibyl jeden oblouk podloubí a průčelí bylo zako…
2.8km
více »
Lázně Bohdaneč - Masarykovo náměstí
Náměstí
Rozlehlé náměstí ležící v průsečíku dvou významných dopravních tahů je přirozeným centrem lázeňského města. Právě zde, tedy na křižovatce cest Pardubice-Chlumec nad Cidlinou a Přelouč-Hradec…
2.8km
více »
Opatovický kanál
Technická památka
Opatovický kanál je technickou památkou dokazující um našich předků. Byl vybudován Pernštejny v letech 1498 až 1514 k pohonu mlýnů, hamrů a valch v rámci pardubicko-bohdanečské rybniční soustavy. Sítí pohonných ka…
4.3km
více »
Kunětická hora
Tipy na výlet
Naše cesta směřuje k dominantě východního Polabí, ke Kunětické hoře, která se nachází cca 7 km od centra Pardubic a cca 15 km od centra Hradce Králové. Historie hradu, který založil vůdce Orebitů Diviš Bořek z Miletínka na osamělé znělcové kupě, sahá do doby husitské, do let 1421-23. Za doby Pernštejnů byl hrad v období od konce 15. století až do poloviny 16. století významně…
9km
více »
Pardubice - zámek
Zámek
Pardubický zámek je nepřehlédnutelnou dominantou centra krajského města Pardubic ve východních Čechách. Zámek je ojedinělou architektonickou památkou ve středních Evropě. V zámeckých interiérech se zachovalo renesanční vybavení sálů, několik místností je vyzdobeno malbami a kazetovými stropy. Na zámku je umístěna Východočeská galerie a Východočeské muzeum, které návštěvníkům…
9km
více »
Pardubice - město
Město
Pardubice leží ve Východních Čechách, jižním směrem od Hradce Králové. Pardubice jsou městem perníku, koňských dostihů Velká Pardubická a plochodrážních závodů Zlatá přilba. Město se rozkládá na soutoku Labe a C…
9.4km
více »