Dolany

Na místě této obce se původně nalézaly mokřiny, ale i tak byla tato lokalita osídlena již v pravěku, a to již v neolitu a v době bronzové se zdejší osídlení ještě zvětšilo, o čemž vypovídá zejména hromadný nález bronzových náramků z jara 1909 a bronzových nástrojů roku 1915. Vedle toho již v roce 1844 věnoval Dobroslav Dobrovský zde nalezený bronzový hrot, celý a půl kruhu z téhož materiálu muzeu v Praze. Sama ves mohla vzniknout již v 11. století, ale první zmínka o ní pochází až z roku 1228, kdy byly Dolany dány vladykou Mikušem opatovickému klášteru za jinou vesnici na Litoměřicku - Kopisty, přičemž své jméno měly obdržet podle svého nízkého položení. Prof. Antonín Profous se k tomu ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. I. díl. A-H" vyjadřuje takto: "12. Dolany, ves ve vlhké nížině 10 km sz. od Pardubic: 1073, sp. 12, Vratislaus rex monio Opatovicensi donat in villa Dolaz ad tria aratra, CB. I, 370 1; 1229, c. 15, villa Dolany (klášt. Opatov.), CB. II. 328 10; 1560 ves Dolany (ke Kunětické Hoře), DZ. 54 F 7."

Dosud uváděná zmínka z roku 1073 je víceméně pochybná a stojí na základě středověkého falza. V roce 1421 byl tento klášter vypálen husity a jeho majetky zabral Diviš Bořek z Miletínka, jemuž je 21. září 1436 zapsal císař Zikmund Lucemburský. Po něm je vlastnil roku 1463 Divišův syn Soběslav a o 2 roky později již král Jiří z Poděbrad a po jeho smrti přešly na jeho syny. Ti dali Dolany, Rohoznici a Křičeň do zástavy Mikuláši z Chrastu. 8. ledna 1491 zakoupil kunětické zboží spolu s Dolany Vilém z Pernštejna a na Helfenštejně, čímž se ves stala součástí pardubického panství. Podle urbáře z roku 1588 náležely Dolany ke ždánické rychtě, měly výsadní krčmu a 21 osedlých, kteří odváděli 10 kop 50 grošů 1 denár svatojiřského úroku a stejné množství svatohavelského úroku, museli 101 den robotovat o žních a trhat konopí na 9 záhonech. Během třicetileté války bylo zničeno 11 z 21 zdejších stavení. Z Dolan zběhl pro víru nebo pro bídu a válečné útrapy Václav Březina s manželkou Dorotou. Jejich dcera zůstala v nedostavěném a nezaplaceném spáleništi. V roce 1629 byl statek prodán za 505 kop grošů. Až do roku 1802 byly Dolany přiškoleny do Starých Ždánic. V témže roce byla patronátním vrchnostenským úřadem vystavěna uprostřed vsi dřevěná škola a připojena k ní Křičeň, jež však již roku 1814 se odtrhla a založila vlastní školu. Prvním známým učitelem byl František Brevis, který zemřel v roce 1835. Po něm tu působili: Václav Kudláček (do roku 1868), Antonín Nerad (do roku 1872), Jan Rosůlek (do roku 1875) a Václav Štěpán, který byl 1. ledna 1877 jmenován řídícím učitelem. V roce 1886 nastoupil po zemřelém předchůdci Antonín Šafář, poté zde působil Václav Konvalina a od roku 1892 Jan Šafránek. V roce 1843 měla ves 68 domů a 588 obyvatel.

Roku 1849 se staly Dolany samostatnou politickou obcí. V červenci 1866 byli v obci pruští vojáci, kteří hlídkovali a rekvírovali. V dubnu 1868 hořelo v obci, a to rovnou na Zelený čtvrtek. 1. ledna 1877 se stala zdejší škola dvojtřídní. 8. října 1878 zachránil zdejší hajný Václav Bulíček s nasazením vlastního života jistou stařenu z hořícího domu. Za tento statečný čin byl odměněn 25 zlatými, z nichž 10 zlatých věnoval pohořelým. V roce 1882 byl založen SDH (předběžné přípravy začaly již roku 1880 a největší zásluhu na nich měl rolník Matěj Jičínský) a o rok později Hospodářská beseda bratranců Veverků Dolany. V roce 1884 byla vybudována nová silnice k Haldě a roku 1885 došlo k vybudování nové silnice ke ždánicko-bohdanečské cestě. V letech 1888-1889 byla přestavěna zdejší škola. V roce 1900 měla ves 84 domů a 614 obyvatel. Roku 1902 byl zřízen místní hřbitov. V roce 1912 vznikl Spořitelní a záložní spolek v Dolanech. Z front 1. světové války se nevrátilo 26 místních mužů.

V roce 1922 vznikl Vzdělávací a divadelní kroužek „Jirásek“. Roku 1924 došlo k elektrifikaci obce. V noci na 7. července 1926 byla vyloupena zdejší kampelička. 4. července 1929 zasáhla obec velká vichřice. Nezůstalo zde jediné stavení, které by nebylo poškozeno. 21 domů a 5 stodol se ocitlo zcela v rozvalinách. 27. března 1931 bylo na poradě několika nadšenců rozhodnuto o zřízení samostatného sportovního klubu, jehož předsedou se stal František Poledno. V noci na 5. července 1932 vyhořel kiosek s tabákovými výrobky válečného invalidy a slepce Josefa Virta, nejspíše byl úmyslně zapálen. 10. června 1934 uspořádala v obci hasičská župa Těšíkova župní sjezd, na němž byla SDH slavnostně předána nová motorová stříkačka. Za německé okupace nesla obec pojmenování Dolan. V roce 1939 byla vodním družstvem v Dolanech-Plchu vybudována hospodářská nádrž, jejíž stavební náklad byl hrazen zemskou a státní subvencí. Spolu s nádrží v Plchu byla vodoprávně zkolaudována 29. prosince 1939. Roku 1941 byl založen Hospodářský spolek pro obec Dolany a oddíl ledního hokeje. O 5 let později vznikl žňový útulek. V roce 1949 bylo ustaveno JZD. Roku 1951 vznikla MŠ. O rok později přešlo místní JZD na III. typ. 22. července 1967 vznikl od blesku požár obytné budovy čp. 37. Další požár zasáhl obec již o 4 dny později. Tentokrát šlo o stodolu s uskladněným nábytkem a dřívím. Roku 1970 byla dokončena výstavba prodejny smíšeného zboží. V roce 1982 byl po havárii opraven zdejší most a provoz zahájilo nové výkonné družstevní silo. V letech 1985-1986 byl vybudován vodovod. Roku 1987 byla zrekonstruována budova MNV. V červenci 1988 byla zahájena výstavba nového družstevního kravínu. V roce 1997 byla dokončena výstavba prvních rodinných domů "na klíč". V letech 1998-1999 a 2000-2002 byla vybudována splašková kanalizace a ČOV. Roku 2012 došlo k rekonstrukci budovy obecního úřadu a mateřské školky a obou kapliček. 6. května 2015 byla zkolaudována novostavba obecního domu.

Ze zdejších pamětihodností jmenujme: kostel sv. Vojtěcha, který byl postaven v letech 1913-1914 podle plánu architekta Boži Dvořáka a vysvěcen 5. července 1914 královéhradeckým biskupem Mons. ThDr. Josefem Doubravou; barokní kapli sv. Floriána z konce 18. století; pomník padlým v 1. světové válce, jenž byl slavnostně odhalen 24. května 1920. Památkově chráněným je od 2. července 2004 secesní dům čp. 5 z roku 1908 (viz https://pamatkovykatalog.cz/venkovsky-dum-15896604). Pozoruhodným dříve býval i dřevěný statek Františka Puhlovského a lomenice s nápisem na záklopě z roku 1813 V. Vytlačila. Nejznámějšími zdejšími rodáky jsou: římskokatolický kněz P. Matěj Jičínský (* 1. dubna 1849 Dolany), který býval farářem ve Všestarech a v Hnátnici; učitel a amatérský historik František Pulpán (13. června 1863 Dolany); úředník politické správy v Užhorodě a v Mladé Boleslavi a amatérský malíř Jaroslav Zajíček (* 26. září 1894 Dolany). Za zmínku stojí rovněž obecní starosta a sedlák Václav Buben (†23. února 1939 Dolany), který se zasloužil o výstavbu zdejšího kostela sv. Vojtěcha, a to za peníze z náhrad za škody při parforsních honech, kterých se rolníci zřekli. Ze svých peněz do něho věnoval boční oltář sv. Václava. Podobnou výraznou postavou byl jeho předchůdce Matouš Jičínský, jenž byl v letech 1868-1890 členem pardubického okresního zastupitelstva, v roce 1882 se stal prvním předsedou Okresní hospodářské záložny v Pardubicích a v letech 1848-1888 měl nepřetržitě v nájmu obecní honitbu.