Lisabon – chórové kaple katedrály Sé (Lisboa - Deambulatório e capelas radiantes da Sé)

Každý, kdo někdy vstoupil do prostor lisabonské katedrály Panny Marie, nazývané Sé, jistě uzná, že samostatnou kapitolou jejího příběhu je vysoce atraktivní věnec chórových kaplí. Původní románská katedrála přitom měla pouze jednoduché půlkruhové kněžiště se dvěma apsidami. Až za vlády krále Afonsa IV., tedy okolo roku 1330, začalo gotické rozšiřování chrámu, dokončené na počátku 15. století a za vlády Jana I. Tehdy se také objevují kaple ve stylu plaménkové (rayonantní) gotiky a katedrála Sé se stává z uměleckého hlediska jedním ze tří nejvýznamnějších gotických staveb na území Portugalska.

K chórovým kaplím se vstupuje z příčné lodi velkými lomenými oblouky a prohlídka této části katedrály je již zpoplatněna. Tyto kaple s žebrovou klenbou sice mají svá vlastní okna, ale „dosvětleny“ jsou ještě horní řadou chórových oken. Je pravděpodobné, že kaple původně byly přístupné také z kláštera, a to otevřenou arkádou, která však byla uzavřena již v průběhu 15. století. Jednotlivé chórové kaple jsou (od severu k jihu) zasvěceny sv. Duchovi (nebo Nejsvětější Trojici či Nejsvětější svátosti), Pánu Ježíši, Panně Marii z Belému, sv. Vavřinci, sv. Sebastiánovi, sv. Kosmovi a Damiánovi, sv. Ildefonsovi (nebo početí Panny Marie), Panně Marii Milosrdné, sv. Anně a sv. Vincentovi.

Ve všech chórových kaplích se v období baroka objevily nové oltáře a malby, ale při neogotických úpravách byly zase odstraněny. Zůstaly zde naopak některé artefakty středověké. Např. v kapli sv. Kosmy a Damiána můžeme vidět dva sarkofágy ze 14. století. V jednom je pohřben bohatý šlechtic Lopo Pacheco Fernandes, ve druhém jeho manželka Maria Vilalobos. Jeho sarkofág představuje vousatou postavu rytíře s rukou na jílci meče a psem u nohou, její pak ležící ženu, čtoucí pod vyřezávaným baldachýnem knihu. U nohou jí sedí psi dokonce dva. V kapli sv. Anny se nachází hrobka portugalské princezny a i ona leží a čte knihu.

Kapli Panny Marie Milosrdné zdobí železné zábradlí s rostlinnými a zoomorfními motivy, které bývá jinak obvyklé pouze ve Španělsku. V kapli sv. Ildefonsa můžeme ve „vitríně“ obdivovat práci sochaře Joaquima Machado de Castro z roku 1766. Kromě Svaté rodiny, Klanění pastýřů nebo Útěku do Egypta zde můžeme vidět také slepce hrajícího na akordeon, tanečníky fandanga, pradleny nebo vesnickou zabíjačku.

A to „hlavní” na závěr: Lisabonská katedrála se nachází na adrese Largo da Sé a nejjednodušeji se k ní dostaneme tramvajemi č. 24 a 28 nebo autobusem č. 37. Popisovaná část je přístupná v letním období pouze v čase 10.00 - 18.00 hod., v zimním období se „zavírá“ již o hodinu dříve (tedy v 17.00 hod.). Vstupné stojí 2,50 € (studenti a senioři nad 65 let zaplatí jen 1,25 €).

PS: Téměř vše podstatné o lisabonslké katedrále Sé si můžete přečíst na odkazu:

https://www.turistika.cz/mista/lisabon-katedrala-se-lisboa-se-catedral-e-patriarcal-de-santa-maria-maior