Lisabon – kostel sv. Dominika (Lisboa - Igreja de São Domingos)
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Kostel sv. Dominika v Lisabonu je dnes převážně barokní stavbou, ale jeho základní kámen byl položen již v roce 1241. V každém případě se jedná o jednu z nejznámějších a nejnavštěvovanějších sakrálních památek hlavního města Portugalska. Monumentální klášterní kostel São Domingo se nachází v severní polovině – a na východní straně - náměstí Praça Dom Pedro IV. a byl postaven ve 13. století na příkaz tehdejšího krále Sancho II. Podoba chrámu i jeho interiérová výzdoba se měnila za dalších panovníků (Afonso III. a Manuel I.), ale největší změny si vyžádala Matka Příroda, resp. její zlobivé dítě zvané Zemětřesení. To z roku 1531 zničilo kostel natolik, že musel být v roce 1536 přestavěn. Tehdy zmizela rovněž kaple Panny Marie. Při velkém zemětřesení v roce 1755 přišel kostel také o fresky, oltáře, liturgická roucha i klášterní poklad. Zachována tehdy zůstala jen sakristie a modlitební kaple krále Jana V. od architekta João Frederica Ludovice. Vidět dnes můžeme i část hlavní klášterní kaple se sloupy z černého mramoru a jemně vyřezávanými medailony.
Na přelomu 18. a 19. století byl kostel sv. Dominika přestavěn Manuelem Caetano de Sousa, který ovšem pracoval pod vedením Carlose Mardela. Ve skutečnosti to byl ale v Bratislavě narozený Maďar Martell Károly, který se významně podepsal pod pombalovskou přestavbou města. V té době vzniká – za opakovaného použití portálu královské kaple paláce Ribeira - jeden z největších kostelů v Lisabonu, chrám, který následně hostí všechny velké náboženské obřady, národní pohřby i královské svatby a křty.
Osud byl však k tomuto kostelu poměrně krutý i v nedávné minulosti. Dne 13. srpna 1959 ho totiž zasáhne zničující požár, který zcela zničí vnitřní výzdobu kostela, včetně zlacených oltářů a cenných obrazů Pedra de Carvalho Alexandrino. Kostel byl vzápětí uzavřen a veřejnosti se znovu zpřístupnil teprve v roce 1994. Zůstal však zachován tak, aby vynikly stopy požáru, takže je svým způsobem unikátní památkou, minimálně na půdě Lisabonu. Skutečnou kulturní památkou byl tento farní kostel (farnosti Santa Justa a Santa Rufina) prohlášen již v roce 1917.
Lisabonský kostel sv. Dominika je postaven na půdorysu latinského kříže a má poměrně jednoduché průčelí i interiér (což je dáno i zmíněným požárem). V souvislosti s ním bývá občas používáno slovo eklekticismus, zejména ve smyslu náznaků manýristického stylu. Zajímavé jsou jistě zdejší hrobky, např. za oltářem umístěná hrobka prince Afonsa, syna krále Afonsa III., hrob velkého dominikánského kazatele 16. století Luise de Granada nebo reformátora ze 17. století João de Vasconcelos. Součástí kostela je rovněž krypta s klenutým stropem a kachlovým obložením, ve které je umístěna hrobka João de Castro, kaplana krále Jana.