Lisabon – lanovka / výtah Glorie (Lisboa - Elevador da Glória)
Turistické cíle • Technické zajímavosti • Lanovka
Velice oblíbenou lisabonskou atrakcí jsou technické památky, zejména pak historické tramvaje a výtahy. V podobě výtahu Gloria se tyto dvě záležitosti spojí do jedné, aby nejvíce ze všeho připomínaly obdobu lanovky na Petřín. Tento „výtah“ je od roku 2002 zařazen mezi portugalské památky a jeho použití je svým způsobem opravdu unikátním, a hlavně ve večerních hodinách velmi žádaným, zážitkem. Mezi městskými čtvrtěmi Baixa a Bairro Alto – nebo chcete-li mezi náměstím Restauradores a vyhlídkou nad zahradami Sao Pedro de Alcantara - neustále pendlují dva žluté vozy. Elavator da Gloria, tedy vlastně Výtah Slávy, přitom překonává na vzdálenosti pouhopouhých 265 metrů až 17 % stoupání. Není to také žádná halířová položka, jízdenka zde stála 3,60 € již v roce 2013, takže se určitě vyplatí používat např. celodenní jízdenku MHD, která platí i pro stařičkou Glorii. Ta – nebo spíše ty – převeze ročně více než tři miliony cestujících.
Lanovka Glorie byla zkonstruována portugalským inženýrem Raoulem Mesnier du Ponsard a poprvé vystoupala do výšin Bairro Alto 24. října roku 1885. Tehdy se ovšem jednalo o parovodní systém a elektrický pohon zde byl použit až o – bez jednoho měsíce – třicet let později. Až do konce 19. století bylo osvětlení uvnitř vozu zajištěno pouze svíčkami. Výtah se postupně stal natolik slavným, že se na jeho počest – a po jeho trati – konaly cyklistické závody a v roce 1987 o něm byla dokonce nazpívána skladba, která se následně stala celoportugalským hitem.
Oba vozy jsou naprosto identické a označené pouze číslovkami 1 a 2. Vyrobila je německá společnost Maschinenfabrik Esslingen a tvoří je dvě stejné řídící kabiny (po jedné na každé straně) a turistická část se dvěma řadami dřevěných lavic, otočených opěradly k oknu. Všechny části vozu se nacházejí vždy ve stejné horizontální úrovni. Každý vůz je při jízdě přístupný vždy jen jedněmi horními dveřmi u řidiče a zajímavostí je fakt, že nevyužitá řídící kabina běžně slouží jako část vozu, určená cestujícím. Logicky tam bývá plno a hodně se fotografuje.
Vozy se pohybují po kolejích s rozchodem 90 cm a středovým slotem pro kabelové připojení. Při cestě se oba vozy míjejí uprostřed cesty. Smutným faktem je skutečnost, že ani Glorie neunikly pozornosti sprejerů, bohužel zejména těch výtvarně méně nadaným.