Lisabon – karmelitánské Archeologické muzeum (Lisboa - Museu Arqueológico do Carmo)
Turistické cíle • Památky a muzea • Muzeum
Jestliže stále ještě platí, že co je malé, to je milé, tak toto muzeum musí patřit k těm nejmilejším na světě. U těch malých věcí to sice vždy až tak úplně pravda být nemusí, ale v případě lisabonského karmelitánského archeologického muzea to platí dvojnásob. Navíc to není žádný „jednopokojový krcálek“, ale plnohodnotné muzeum s vnitřní i venkovní expozicí a standardním muzejním shopem. A bonusem navíc je fakt, že se nachází v magicky působivých prostorách zříceniny někdejšího gotického kláštera a k vidění je tady toho tolik, že těch pár vydaných euro určitě nikdo litovat nebude.
V apsidově-chrámovém Museu Arqueológico do Carmo, jehož provoz byl zahájen v roce 1864, najdeme artefakty z nejrůznějších etap portugalských dějin. Ty nejstarší, pocházející z období paleolitu a neolitu, byly objeveny při vykopávkách pravěké pevnosti u města Azambuja a jsou datovány přibližně do období 3500 až 1500 př. n. l. Součástí „kryté“ části jsou také cenné gotické sarkofágy, včetně těch královských (Ferdinand I. nebo nemanželský syn Dinise I., oba ze 14. století). Ty byly většinou přeneseny z kláštera františkánského. Pozoruhodná je také busta krále – zřejmě Afonso Henriquese - ze 12. století. Nepřehlédnutelné jsou také různé sbírkové předměty z římského a vizigótského období nebo slavné modrobílé kachlíky zvané azulejos. Z nich je složen také obraz Ukřižování Krista. Ve „venkovní“ části, tedy v místě někdejších chrámových lodí najdeme různé kamenné fragmenty, pocházející z hrobů, fontán, chrličů nebo okenních ostění.
Za samostatnou zmínku stojí určitě také dvě peruánské mumie, které pochází zřejmě ještě z předkolumbovské éry a které se rychle staly symbolem a „exkluzivní známkou“ celého muzea. Onen „chlapeček“ a „holčička“ jsou unikátní i tím, že se díky nim stalo toto muzeum jediným muzeem v Portugalsku – a jedním z mála v Evropě – které trvale vystavuje hned dvě mumie současně. Ze stejného období jako tyto mumie pochází také vysoce ceněný keramický soubor.
Muzeum založil Joaquim Possidónio Narciso da Silva, první to prezident Asociace portugalských archeologů. Jeho hlavním úkolem (myšleno teď spíše muzeum než Joaquim) bylo chránit národní kulturní dědictví, které poměrně silně utrpělo v důsledku zrušení náboženských řádů (r. 1834) i díky francouzské invazi. Pod vedením Possidónia da Silvy se zde podařilo shromáždit celou řadu cenných architektonických fragmentů, sochařských děl i pohřebních sarkofágů, které doplnily zajímavé exponáty, včetně knihovny, obrazů z dlaždic azulejos a zbraní. Původně zde byly jen exponáty, pocházející ze zdejšího karmelitánského kláštera a až později došlo k rozšíření “pole působnosti” na další kláštery a sakrální stavby. Muzeum je tak označováno jako “živé”.
Mezi nejzajímavější exponáty muzea se – kromě již zmíněných mumií – řadí římský „Sarkofág múz" z 3. až 4. století, tři sochařské fragmenty mozárabského (křesťané v muslimských zemích, kteří žili „po muslimsku“, takže např. věřili v Boha a měli harém) původu a z 10. století, hrobka krále Ferdinanda I. Portugalského (nedávno restaurované mistrovské dílo domácího gotického sochařství), čtyři alabastrové panely s výjevy Kristova umučení (basreliéf z Nottinghamu a z poloviny 15. století), barokní hrobka královny Marie Anny Rakouské nebo soubor 14 barokních kachlových panelů s Umučením Krista (přibližně z roku 1780 a dílny Francisca Jorge da Costy). A nechybí ani schrány egyptských mumií.
V roce 1995 muselo být toto muzeum uzavřeno, protože jeho prostory byly poškozeny při rozšiřování metra ve čtvrti Chiado. Znovu otevřeno pak bylo až v roce 2002. Během těch sedmi let došlo ke kompletní rekonstrukci stálé expozice, včetně rozmístění jednotlivých děl do chronologických nebo tematických skupin a instalace nového, moderního osvětlení. Dnes se Karmelitánské archeologické muzeum může pochlubit přibližně 60.000 návštěvníků ročně. Těm je sice zakázáno fotografovat, ale pokud se nepoužívá blesk, nijak zásadně to tady nikdo neřeší.
Otevřeno je zde denně – vyjma neděle, kdy i Bůh odpočívá – od 10,00 do 18,00 hod. (od května do září se ještě jedna večerní hodinka přidává). Vstupné je 3,50 €, studenti a důchodci to mají ještě o 1 € levnější a děti neplatí vůbec.