Litovel-Městské opevnění
Turistické cíle • Památky a muzea • Hradby
Původní Městské opevnění Litovle bylo ve 13. století tvořené rameny řeky Moravy, doplněné prostými valy. Na začátku 14. století král Jan Lucemburský listinou ze dne 3. února 1327 „Aby počet měst v naší říši se rozmnožoval a naše královská moc tím jasněji vyzařovala, aby měšťané se v těchto časech neklidu a válek mohli lépe brániti za pevnými hradbami, a aby Litovel označení města nesla vším právem, potvrzujeme jí užívání všech svobod a práv…“. Město bylo postupně obehnáno hradbami vysokými asi 5 m, širokými až 2 m v délce necelých 1300 m. Do města se vstupovalo dvěma hlavními branami – Olomouckou a Uničovskou, dále měly hradby tři obranné věže-Mlýnskou, Jateční a později Prašnou. Městské opevnění využilo soustavu vodních příkopů a močálů napájených Moravou. Dnes jsou v některých místech rybníky. Město bylo na 12 let osvobozeno od daní a materiál na stavbu hradeb, dřevo, kámen a vápno si mohli brát z královského lesa. Hradby město chránily až do 30leté války, kdy po dobytí města Švédy v r. 1643 musely být zbourány. V r. 1652 hradby opravil zednický mistr Matěj Volkmann a na památku zkázy města vsadil do hradeb pamětní tzv. Švédskou desku s dělovými koulemi. V nádvoří Revoluční ulice je do hradeb zazděn kámen s letopočtem ukončení opravy hradeb – 1691. Časem hradby ztratily svůj obranný význam, byly brzdou rozvoje města a tak na počátku 19. století začalo jejích odstraňování. První byly strženy obranné věže, v 70. letech 19. století byly zbourány brány a k největší demolici došlo v r. 1924, kdy byla zasypána i strouha obtékající opevnění. Části hradeb jsou zachovány v různých částech města a největší souvislý pás hradeb je nedaleko „Švédské desky“ v Parku Míru a také ve společném dvoře Městské knihovny a domu s pečovatelskou službou.