Litovel – renesanční náhrobníky (Sochova vila a kostel sv. Marka)
Turistické cíle • Drobné památky
Litovel, někdejší královské město ležící na šesti ramenech řeky Moravy, má co se týče historických památek turistům rozhodně co nabídnout. Vždyť také bylo toto desetitisícové město založeno již v polovině 13. století. A nemusí to být ani památky nejstarší, nejvýznamnější nebo nejrozměrnější. Zajímavým „produktem“ období renesance jsou například figurální náhrobníky, které se v Litovli nacházejí v historickém centru města, nedaleko náměstí Přemysla Otakara.
Nalézt můžeme je, nebo jejich fragmenty, například na venkovní zdi kostela sv. Marka, založeného zřejmě již v I. polovině 14. století, a to na jeho severní a západní straně (původně se zde nacházely i zajímavé fragmenty pískovcových náhrobků z období před třicetiletou válkou, které byly později záměrně odstraněny). Původ náhrobníků je spojován s tím, že se dříve jednalo o kostel hřbitovní a na – při něm umístěném - městském hřbitovu se pohřbívalo až do roku 1784.
Na severní stěně – či severozápadní straně - kostela na náměstí Svobody tak můžeme vidět zajímavý figurální pískovcový náhrobník, na kterém je zobrazena mužská postava s erbem. Muž drží v levé ruce rybu, která je i ve znaku Litovle. K tomuto náhrobnímu kameni prý původně patřily i dvě hlavy měšťanů (muž a žena) se sepjatýma rukama, umístěné na západní zdi vedle kostelní věže.
Ještě zajímavější je však venkovní galerie renesančního umění na secesní Sochově vile v Husově ulici. Tento dům byl postaven pro někdejšího litovelského starostu v letech 1910 až 1913 a od počátku v něm sídlilo i Městské muzeum, jehož byl Socha spoluzakladatelem. Jistě proto také byly do vstupní části vily osazeny i některé jeho exponáty.
Můžeme zde např. vidět tři zazděné střílny z městských hradeb (16. století), kamennou švédskou dělovou kouli nebo desku s městským znakem. Do vstupní části je také zakomponován původní renesanční portál místní radnice pocházející z roku 1572.
To hlavní ale najdeme vedle vstupních dveří do objektu. Právě zde se totiž nacházejí dva velmi zajímavé figurální náhrobníky. Ten vlevo patří šlechtici Janu staršímu Bořejčkovi z Bříšťan a na Přestavlkách, který zemřel v roce 1566, ten vpravo potom neznámému litovelskému měšťanovi nebo šlechtici, zesnulému přibližně v tutéž dobu. Oblečení obou mužů odpovídá II. polovině 16. století.
První z renesančních náhrobků byl nalezen v dlažbě Mariánské kaple v litovelském farním kostele sv. Marka, ten druhý pak pochází ze hřbitova olomouckého kostela Neposkvrněného početí Panny Marie. Je opatřen českým nápisem, což bylo pro náhrobky v tomto - tehdy převážně německém - městě značně neobvyklé.
Vila v současné době působí už mírně zchátrale (o pár let už to až moc decentně řečeno). Muzejní sbírky zde byly jen do roku 1919, později se dům stal sídlem SNB a následně i České policie.
Závěrečná poznámka: Původní text i polovina fotografií pochází z roku 2012. V roce 2023 byl pouze text o několik informací doplněn a nakonec přibylo také pár nových fotografií..