Litovel – procházka farním kostelem sv. Marka
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Barokní farní kostel sv. Marka je jednou z dominant „Hanáckých Benátek“, jak je desetitisícové město Litovel často a právem nazýváno. Takže jeho zasvěcení je vlastně více než stylové. O tomto zajímavém kostele se sice občas někde něco dočtete, prohlédnete si jeho vnější podobu, ale jeho interiér bývá – mimo bohoslužby a koncerty – veřejnosti téměř trvale nepřístupný. Ano, opravdu vás nešálí zrak, kostel je vysvěcen, slouží své funkci, a přesto zde probíhají nepravidelně pravidelné koncerty. A podle názoru národa nejen litovelského prý jejich návštěva rozhodně stojí za to.
Mobiliář v interiéru tohoto kostela je – na to, že se jedná o katolický chrám – poměrně chudý. Možná to má souvislost i s jeho pohnutou historií, zejména tou novodobou. Vždyť kostel sv. Marka byl založen již někdy na počátku 14. století (písemně je poprvé zmiňován roku 1342), zřejmě na místě starší stavby. V letech 1529 až 1532 pak byl renesančně přestavěn a v rámci této přestavby přibyla např. sakristie. Později podobu kostela doplní sgrafita a vyšší věž. V období třicetileté války byl silně poškozen švédskými vojsky, a zřejmě i proto bylo v roce 1675 přistoupeno k jeho úpravě do barokního stylu. Tehdy vzniknou také současné valené klenby. O 24 let později ještě došlo k dalšímu zvýšení kostelní věže a v 18. století je přistavěna předsíň. Relativní klid byl následně až do roku 1997, kdy byl chrám zasažen ničivou povodní. Uzavřen a opravován pak byl kostel sv. Marka až do roku 2003. A o pouhý rok později byl poškozen znovu … tentokrát tornádem.
Kostel sv. Marka je v současnosti jednolodní obdélnou stavbou, orientovanou od jihovýchodu k severozápadu. Presbytář zakončuje trojboký závěr a v lodi můžeme vidět postranní Kaple s oratoří v patře. K jihozápadní kapli je přisazena mariánská Kaple zvaná Engelmannova, k jejímu protějšku pak hranolová věž. Kratší strany lodi završují štíty s volutovými křídly, které člení pilastry. Původně se jednalo o kostel hřbitovní a z této doby pocházejí i obě staré lípy na jeho severní straně. Na tomto městském hřbitovu se pohřbívalo až do roku 1784 a připomínkou tohoto období je například náhrobní kámen na severní straně kostela, k němuž původně patřily i dvě hlavy měšťanů, umístěné na západní zdi kostelní věže.
Mobiliář uvnitř chrámu pochází převážně z 18. a 19. století; například hlavní oltář s barokními sochami byl zhotoven v polovině 18. století, kazatelna je rokoková a chrámové dřevěné lavice s intarziemi městského znaku pocházejí částečně z roku 1769 a částečně z konce 19. století. Kostelní varhany byly vyrobeny v roce 1631, upraveny pak byly pražským varhanářem Petrem Emanuelem Štěpánem v roce 1902. Z tohoto roku pochází také nová varhanní skříň.
Litovelský kostel sv. Marka může i dnes posloužit jako malá encyklopedie architektury. Vždyť původní gotickou trojlodní stavbu připomínají opěráky na východní straně a věžní okénka, renesanční přestavbu pozoruhodný zdobný portál sakristie a baroko krásně zdobené erby nad severním a jižním vchodem. Jedná se o rodové znaky Liechensteinů a Dietrichsteinů. Hned vedle kostela sv. Marka, tyčícícho se na litovelském náměstí Svobody se pak nachází další ze zdejších cenných a pozoruhodných pamětihodností. Tou je kaple sv. Jiří (blíže viz. odkaz: https://www.turistika.cz/mista/litovel-goticke-klenoty-v-kapli-sv-jiri).
Stejně jako v italských Benátkách, najdete na Hané ve městě Litovel kostel zasvěcený sv. Markovi. Nachází se na náměstí Svobody, nedaleko centra města. Gotický kostel zde stával již ve 14.století, okolo něj býval hřbitov, kde se pochovávalo až do roku 1784. Ke hřbitovu patřily i dvě staré lípy, které dodnes stojí na severní straně kostela. Na západních vratech je upevněna zajímavá kovová hrobní míra, která určovala povinnou hloubku hrobu. Nad jižním vchodem jsou umístěny erby Lichtensteinů a spřízněných Ditrichsteinů.
Původně gotický sloh připomínají opěráky na východní straně a okénka ve věži. V letech 1529-1532 proběhla renesanční přestavba a z té doby pochází např. zdobený portál sakristie. Po třicetileté válce, kdy byl kostel poškozen vpádem švédských vojsk, následovala oprava v barokním stylu pod vedením stavitele Melchiora Donka, během níž byla doplněna Mariánská Kaple nebo krásně zdobené erby nad severním a jižním vchodem. Kostelní věž byla zvýšena při přestavbě roku 1699 a nyní měří 63 metrů. Kostel velmi utrpěl při povodni roku 1997, po opravě byl nově otevřen v roce 2003. V červnu 2004 se Litovlí prohnalo tornádo a shodilo z věže kříž, jehož kopule obsahovala staré listiny a další cennosti. Tehdejší vedení města před navrácením kříže na věž přidalo do báně také svůj odkaz pro další generace.
Interier kostela je na katolické zvyky poměrně chudý. Dominuje mu oltář s barokními sochami. Vzácné jsou i dřevěné lavice s intarziemi městského znaku pocházející z roku 1769.
Nyní jsou v kostele sv. Marka pravidelně slouženy mše a občas se zde konají koncerty.
U kostela najdete také další zajímavou církevní stavbu. Kaple sv. Jiří patří k nejkrásnějším a nejcennějším stavbám v Litovli, která si zachovala svůj původní vzhled a nebyla nikdy přestavěna. Tato gotická stavba byla vystavěna roku 1484 za Karla ml. z Vlašimi a sloužila katolickému obyvatelstvu, česky mluvícímu, proto se také nazývá Česká kaple. Význam kaple vzrůstal či upadal v návaznosti na náboženskou aktivitu dle situace ve městě. Stavba je unikátní tím, že se dochovala v původní podobě včetně velmi kvalitní malířské výzdoby. Za stávající podobu vděčíme rozsáhlé rekonstrukci, která proběhla v letech 2009 až 2011. Kompletní obnova kaple sv. Jiří i jejího mobiliáře se uskutečnila za podpory tzv. Norských fondů a Města Litovle. Kaple je pro veřejnost znovu zpřístupněna od března 2011.
http://www.litovel.eu/cs/turistika/prochazka-historickou-litovli/kostel-sv-marka.html