Lomec (Nestanice) – poutní kostel Jména Panny Marie

V podobě jihočeského poutního kostela Jména Panny Marie před sebou máme velmi zajímavou vrcholně barokní stavbu postavenou v letech 1699 až 1704, která je současně půvabným krajinotvorným prvkem i nezpochybnitelnou dominantou celého poutního areálu. A hned na úvod je potřeba zmínit, že tento unikátní kostel nezaujme jen svým exteriérem, ale také interiérem.

Chrám Jména Panny Marie bývá občas také označován za kapli (snad pro provedení ve stavebním stylu španělských kaplí) a jedná se o centrální kruhovou stavbu na kvadratickém půdorysu se segmentovými výdutěmi na všech čtyřech stranách, kterou završuje cibulová báň s lucernou s vrcholovým španělským křížem. Centrální prostor kostela je zaklenut kopulí s výsečemi a lucernou a jeho součástí je i několik obrazů, včetně čtrnácti zastavení křížové cesty a votivního obrázku z roku 1722 se zobrazením legendy o založení kostela.

Klenotem interiéru je vysoký, vrcholně barokní, ciboriový oltář. Tento unikátní centrální oltář s bohatou řezbářskou výzdobou bývá dokonce srovnáván s Berniniho díly ve „věčném městě“ (je variací papežského oltáře z baziliky sv. Petra). Monumentální oltář je oltářem baldachýnového typu; tzn., že svatostánek v podobě lucerny je zavěšen nad oltářním stolem. Baldachýn je nesen čtyřmi mohutnými sloupy s dříky ovinutými vinnou révou. Autorem hlavního oltáře je řezbář Jan Wauscher z Lince.

Poutní kostel nechal postavit hrabě Buquoy pro zázračnou sošku Panny Marie s Ježížkem (jednalo se o kopii slavné sošky Panny Marie z Foy) a říká se, že patří k velmi významným dílům vrcholného baroka ve střední Evropě. Jeho podoba však již není zcela původní, protože již v roce 1720 byla na severní straně kostela přistavěna sakristie a o dalších patnáct let později se v chrámovém interiéru objevila rokoková kazatelna s figurálními reliéfy a kůr.

Kostel Jména Panny Marie spoluvytváří poutní areál, jehož součástí je i někdejší buquoský lovecký zámeček a zvonice. V jeho jihovýchodní části můžeme vidět schodišťový přístavek. Při patě cibulové věže (nad výdutěmi) se nachází malé věžičky s cibulovou bání. Fasády kostela jsou členěny lehce předsazeným soklem a ukončeny mohutnou profilovanou korunní římsou. Na třech stranách (východ, jih a západ) se nacházejí vstupy s kamennými portály s tympanony. Nad vchody jsou vždy umístěny dvě polokruhová okna se štukovým lemováním. Také fasády sakristie jsou – na východní a západní straně - prolomeny polokruhovým oknem s lemováním; na severní straně pak vstupem s kamenným portálem. Schodišťový přístavek má zaoblená nároží a fasády členěné lizénovými rámy i kordónovou a korunní římsou. Jeho jižní průčelí je prolomeno okny se štukovým lemováním, které zdobí i vchod na západní straně.

Poutní kostel Jména Panny Marie byl – jako 31 metrů vysoký - dominantní prvek areálu Lomec i výrazný krajinotvorný prvek – zařazen mezi naše chráněné kulturní památky hned v květnu roku 1958. Stalo se tak zejména pro jeho cenné exteriéry i interiéry s hodnotnými historickými konstrukcemi, architektonickými detaily a stavebními prvky. Od července roku 1996 je pak součástí památkové zóny Libějovicko – Lomecko.

Na závěr ještě jedna „kuriozita“: Je zajímavé, že u této stavby jsou známa jména polírů (tedy stavbyvedoucích – zde pánové Hablesreuter a Tischler), tesařů a kameníků, ale nedochovaly se stavební plány a i samotný architekt byl neznámý. Dlouho se stavba připisovala velkému Santinimu, ale dnes již je téměř jisté, že oním tajemným architektem byl sám hrabě Buquoy.