Londýn – historický dvoupatrový autobus linky č. 15 (London – AEC Doubledecker Routemaster RM)

Fotografie (7) • Foto: markyz63

Červené dvoupatrové autobusy jsou skutečnou legendou i jedním z nesmrtelných symbolů hlavního města britské monarchie. Vyráběly se od roku 1954, kdy byl dokončen první prototyp, až do roku 1968. Tyto autobusy charakterizoval nejen motor vepředu a zadní pohon, ale zejména trvale otevřený nástup pro cestující v zadní části vozu (otevřená zadní plošina se schodištěm) a vždy přítomný průvodčí (kontrolor jízdného) neboli „štiplístek“.

Autobusy v barvách Ferrari byly dlouhé téměř 8,4 metru (pozdější prodloužená varianta až 9,1 m), šířka vozu dosahovala hodnoty 2,4 m a jeho výška 4,4 m. Základní kapacita byla 57 sedadel, u upravené verze až 72 sedadel. Vývoj těchto vozů přitom započal již v roce 1947, sériová výroba konečné verze RML roku 1964 (současně tehdy AEC zahájila práce na prototypu FRM1 s předním vchodem a motorem vzadu).

Autobusy Routemaster byly projektem společnosti London Transport a jejich výrobcem se stala společnost Associated Equipment Company ve spolupráci s Park Royal Vehicles. Svého času tyto vozy nahradily trolejbusy a starší typy dieselových autobusů. Je přitom zajímavé, že v rámci odlehčení byl výrobcem používán hliník a techniky vyvinuté při výrobě letadel během II. světové války.

První vozy s průkopnickým designem šly do provozu v roce 1956 a poslední byly staženy na konci roku 2005. Potom už fungovaly pouze dvě linky v centru Londýna, a to až do roku 2019. V roce 2010 ale započala výroba nových vozů – tzv. New Routemaster – které šly do provozu v roce 2012. Inspirace tradičním designem zde byla více než zřejmá.

Právě označení třídy RM znamenalo, že se jedná o standardní autobus se zadním schodištěm a otevřeným zadním vstupem, o délce 8,38 m a s jednoduchými světly. RML byla prodloužená verze 9,12 m s 8 místy navíc, RMC a RCL byly pohodlnější verze s dvojitými světly (jen pro 57 cestujících). Vozy RM a RML měly pod zadním schodištěm prostor, ve kterém mohl - v případě, že právě nevybíral jízdné - průvodčí stát, aniž by překážel cestujícím při nastupování a vystupování.

Skutečná klasika je ale jen jedna, že ano. I když už je pak většinou využívána pouze ke komerčním a ještě komerčnějším účelům …

Na závěr ještě pár postřehů a doplňujících informací:

Tyto vozy ve veřejné dopravě „pohřbily“ bezpečnostní předpisy a snaha o snížení počtu zaměstnanců a s nimi spojených nákladů. Otevřená vstupní plošina sice cestujícím umožňovala kdykoliv a kdekoliv nastoupit i vystoupit, ale dělo se tak i při vyšších rychlostech, takže občas také docházelo ke smrtelným nehodám. A průvodčí také nechtěli pracovat zadarmo. Dá se tedy říct, že vrcholem éry Routemasterů bylo prvních 25 let jejich provozu, tedy období do září roku 1982. Provoz Routemasterů se pak postupně stahoval pouze do centrální části Londýna, ale i zde vozy RML nahradily RM. Navíc v rámci boje za práva tělesně postižených zesílil tlak na masivní zavedení nízkopodlažních autobusů.

V listopadu roku 2005 byly zavedeny historické trasy (Heritage Route) 9H a 15H, které fungovaly denně do 18:30 hod. a které byly zrušeny v letech 2014 resp. 2019. Během provozu Heritage Route 15 byly u Routemasterů odstraněny modernizující prvky, vozy byly kompletně přelakovány a vrátilo se „původní“ zlaté písmo, černé registrační značky i podoba madel (motory však byly zcela nové). Provoz historických Routemasterů pro běžnou MHD byl v celém Spojeném království definitivně ukončen v roce 2021, ale již o rok později byla schválena soukromě provozovaná turistická trasa firmy Londoner Buses, která spojila stanici Waterloo s Piccadilly Circus a která vede kolem hlavních atrakcí typu Big Ben nebo Westminster. Jízdné je zde sice podstatně vyšší než u standardních tras, ale jízdenka platí celý den.

Červené Routemastery se brzy staly ozdobou mnoha muzeí, zejména v Londýně. Zdejší Transport Museum např. v roce 1986 získalo vozy RM1 a RM2, zatímco Bus Museum již od roku 1974 vlastní autobus RML3 (ovšem s replikou jeho původní přední části).

Obyvatelé i návštěvníci Londýna si své červené double-deckery vysloveně zamilovali a ten nejklasičtější z nich – tedy Routemaster od Associated Equipment Company, který charakterizuje „rozpůlený předek“ s malou kabinou řidiče a motorem, patří v nejrůznějších podobách dodnes k jedněm z nejprodávanějších suvenýrů.

Pokud jezdily vozy RM na lince č. 15H, přepravovaly turisty i obyvatele hlavního města na zkrácené trase (cca 4,8 km) mezi Towerem a nádražím Charing Cross u Trafalgarského náměstí. Jízda trvala přibližně 25 až 40 minut (podle dopravní špičky) a během této doby jste z oken autobusu viděli např. náměstí Trafalgar Square, Královský justiční palác, nejstarší obchod s čajem (Twinnings), katedrálu sv. Pavla, hrad Tower i slavný most Tower Bridge. Právě tady jezdilo posledních 6 historických Routemasterů.

Autorem charakteristických křivek slavných vozů AEC Routemaster je designer Douglas Scott. Jeho vozy měly proti svým předchůdcům nižší spotřebu i hmotnost, jednoduché ovládání a snadnou údržbu. V letech 1954 až 1968 se jich vyrobilo celkem 2.876 kusů. Z nich bylo 2.123 oněch klasických, 8,4 m dlouhých, Routemasterů třídy RM (všechny zamířily z výroby přímo do londýnských ulic.

Ukončení provozu starých double-deckerů bylo mnohými považováno za ztrátu nejen jednoho ze symbolů metropole na Temži, ale i mnoha britských tradic.

Závěrečné PS: Tyto krásné autobusy jsem – jako funkční technickou památku – viděl na vlastní oči jen jednou v životě. Tento článek tak ve fotogalerii pouze ukazuje, jak tyto vozy zdobily londýnské ulice v červenci roku 2008 (částečně se jedná o skeny fotografií 13 x 9 cm).

Poslední aktualizace: 14.4.2024

Londýn – historický dvoupatrový autobus linky č. 15 (London – AEC Doubledecker Routemaster RM) na mapě