Luhačovice – hotel Augustiniánský dům

Jednu z nejkrásnějších budov věhlasných moravských lázní najdeme na okraji luhačovické Pražské čtvrti, v ulici a. Václavíka (č.p. 241). Tímto objektem je Augustiniánský dům a jistým paradoxem je, že Pražská čtvrť patřila dříve sousedním Pozlovicím a výstavní budova, popisovaná v tomto článku, Brňanům. Podobu historizujícího domu z roku 1903 navrhl brněnský architekt ing. prof.. Vladimír Fischer. Součástí Augustiniánského domu je také volně přístupná krásná kaple, připisovaná střídavě Panně Marii a sv. Tomášovi. Dnes je tento výstavní dům - často nazývaný také Augustiánský – sídlem luxusního hotelu.

Celý dům byl postaven zásluhou opata augustiniánů ze starobrněnského kláštera sv. Tomáše Františka S. Bařiny a jeho účelem byla od počátku rekreace pro duchovní a katolické rodiny (jen tak pro zajímavost: opat Bařina byl ve své době aktivní téměř jako naši dnešní politici; kromě funkce opata zastával také posty člena Panské sněmovny, poslance Moravského zemského sněmu a prezidenta Moravské vzájemné pojišťovny). Zdobná budova také hned od počátku vyvolala několik majetkových sporů, zejména mezi Luhačovicemi a Pozlovicemi, na jejichž hranicích stála až do roku 1911, kdy byla přičleněna k Luhačovicím.

Přesto, že patronem domu je sv. Tomáš, průčelí domu zdobí „podobenka“ sv. Augustina v biskupském rouchu. Tomáše tak připomínají jen písmena ST na fasádě i v logu hotelu. Na hlavní objekt navazuje kaple, která bývá různými informačními zdroji přiřazována sv. Tomášovi i Panně Marii (a podle všeho platí, že B je správně) a která měla být původně umístěna v I. poschodí. Důvodem její současné polohy je snaha olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna, aby kaple mohla sloužit také veřejnosti. Vysvěcena byla roku 1904, je postavena v neogotickém slohu a její hlavní oltář je osvětlen třemi okny s motivy svatých. Na zdi můžeme vidět Köhllerovu unikátní malbu Poutníci na Pustevnách, po stranách pak další dva menší oltáře.

V roce 1954 Augustiniánský dům silně poškodil požár a ten následně dlouhodobě chátral. Dnes se přitom jedná pravděpodobně o nejvýstavnější dům celých Luhačovic. Navíc o dům, ve kterém svého času napsal Leoš Janáček svou Lišku Bystroušku. Původnost interiéru lehce narušily úpravy, provedené v relativně nedávné minulosti, např. dodatečné vybudování sociálních zařízení v jednotlivých pokojích, výměna oken, dveří a podlahy.

TIP: 360° video s prohlídkou hotelu a restaurace Augustiniánský dům Luhačovice

Co se týče podoby samotného lázeňského domu, stojícího na návrší a okraji lázeňského centra, prozradíme si alespoň to základní. Jedná se o dvoupodlažní dům, který má dvě části; hlavní křídlo a přistavěnou kapli. Jeho hlavní průčelí je složeno z několika architektonických prvků, z nichž nejvýraznější je vstupní část s rizalitem i půlkruhovým portálem a polygonální schodištní věž, zakončená bání s lucernou a zdobená sgrafitovým akantovým dekorem. Na věž navazuje terasa v patře, neseným dvěma poli arkád. Hlavní vchod zdobí dále štukový akantový dekor, nika s mušlovou konchou a vrcholovou kartuší se znakem kláštera. Ve druhém patře nad portálem můžeme vidět arkýř se sdruženým trojitým oknem. Vedle něho se pak nachází figurální kompozice s námětem sv. Augustina. Na rizalitu čteme sgrafitový nápis „Augustiniánský dům“. K jižní fasádě je přistavěna zmíněná neogotická kaple, k severní straně východní fasády pak přiléhá boční křídlo. Kromě věže a kaple jsou všechny přízemní fasády zvýrazněny lomovým kamenem, nároží pak až do poloviny patra zdobí mohutná bosáž. Okenní ostění je neorenesanční a zajímavý je také přízemní vstupní vestibul s valenou klenbou.

V současné době je tedy Augustiniánský dům 4**** hotelem superior, který se snaží spojovat příjemnou atmosféru a neorenesační exteriér s moderním designem interiéru. Hotel nabízí luxusní ubytování ve 26 převážně dvoulůžkových pokojích, včetně nadstandardního apartmá Leoše Janáčka. Všechny pokoje jsou vybavené vlastním sociálním zařízením, klimatizací, telefonem, bezdrátovým připojením k internetu, televizí se satelitním příjmem, trezorem, minibarem a fénem. V hotelovém komplexu se nachází také stylová restaurace Symfonie s nabídkou zážitkové gastronomie (mezinárodní i regionální kuchyně, italská káva Varesina, domácí dezerty i sýry), moderní Wellness centrum, konferenční sál s kapacitou 72 míst a salonek pro 10 osob. Nechybí ani hlídané parkoviště, letní terasa a venkovní sportovní areál s dětským hřištěm a minigolfem.

O Augustiniánském domu se říká, že při jeho návrhu vycházel architekt Vladimír Fischer z historizujícího vlivu anglických venkovských staveb, a to za použití lomového kamene jako zvýrazňujícího prvku. Jedním dechem se ještě dodává, že v jeho interiéru i exteriéru se dodnes zachovalo množství kvalitních původních umělecko-řemeslných prvků. V letech 1922 až 1926 zde Leoš Janáček nenapsal jen Lišku Bystroušku, ale také slavnou Glagolskou mši. Koneckonců si zde Leoš užíval ozdravného pobytu prý celkem dvanáctkrát.

Novinkou je naopak tzv. Zahrada šesti smyslů. Jedná se o zahradu s několika zastaveními, které korespondují s lidskými smysly. Prvním z nich je altán s hudebními nástroji, který je věnován sluchu. Následují čtyři „čichové“ dřevěné lucerny, které slouží jako zásobníky vůní (skořice, levandule, pryskyřice a místní byliny). Bosky se poté prochází k místu zkoušky citu v rukou. Odsud je nejblíže k labyrintu, který je věnován zraku. To nejlepší pak přichází tradičně na závěr, kde hotelové hosty čeká přehlídka chutí v tzv. jedlé zahrádce.

Dnes je již Augustiniánský dům pěkných pár pátků významnou kulturní památkou. A jeho zařazení mezi ně bylo takovou malou oslavou pádu komunistů v Čechách, na Moravě i ve Slezsku. Augustiniánský dům je totiž památkově chráněn od Nového roku 1990. V této souvislosti je zajímavé, že byl mezi památky zařazen jako vila dosud neurčeného architektonického slohu. Ale minimálně tvrzením, že se jedná o historismus, určitě nic nepokazíme …