Loading...
Ačkoliv je Lupěné uváděno jako ves v soupisech majetku olomouckých biskupů již v roce 1317, vždy bývalo malou vsí, nebo větší osadou. Počet domů zde nepřevyšoval několik desítek a v podstatě tomu tak zůstalo dodnes.
V současné době (od roku 1990) je připojena k sousední obci Nemile, před tím byla i s Nemilí součástí Zábřeha, po osamostatnění Nemile tak bylo na čas od Zábřeha katastrálně oddělená, což se nakonec vyřešilo připojení k zmíněné obci.
Nebýt železniční zastávky, asi by o Lupěném větších zajímavostí nebylo. Nicméně protože je vesnička položena v závěru údolíčka Bušínského potoka před jeho soutokem s Moravskou Sázavou je část domů přeměněná na rekreační účely pro ty kteří vyhledávají odpočinek např. u asi 5 km vzdálené přehradě v Dolním Bušínově (jak se říká v Bozéňově).
Určitou proslulost Lupěnému dodává i cyklostezka, která využívá část sneseného tělěsa hlavního železničního koridoru Praha–Ostrava.
V centru zástavby projíždějící nemohou minout malou sakrální stavbu. Je jí kaple zasvěcená sv. Martinu (to se naštěstí dá poznat i díky malbě na štítovém poli.
Kaple má svůj původ v 18. století. Jde o jednoduchou stavbičku o obdélníkovém půdorysu s půlkruhovým závěrem. Vnější omítky jsou hladké, čelní nároží jsou oblá a vytváří náznak polosloupů (spíš čtvrt). Pod střechou je naznačená nevýrazná římsa. Na střeše je umístěn plechem obložený sanktusník.
Průhledem do okýnka ve dveřích se dá odhadnout, že presbytář má valenou klenbu, prostor kaple plochou klenbu. Vnitřní stěny hladké, jedinou ozdobou jsou barevně odlišené pruhy na vítězném oblouku.
Po stěnách kaple jsou obrazy Křížové cesty, oltáři dominuje velký dřevěný kříž. Kaple nedávno prošla výraznější obnovou, k oltářnímu kříži přibyly nové dřevěné reliéfy, znázorňující milosrdenství sv. Martina, původně římského legionáře, později biskupa v dnešním Tours (Francie).