Lysice – lapidárium v zámeckém sklepení

Lysické lapidárium je milou útěchou těm, kteří již nestihnou z nějakých důvodů prohlídku samotného zámku a jeho zahrad, nebo nezaslouženou odměnou „drobným škudlilům“, kterým se nechce utrácet našetřené korunky, a proto podobu zámeckých interiérů i krásu zahradních prostor nikdy nepoznají. Z výše uvedeného je moudrému čtenáři jistě jasné, že se jedná o atrakci lysického zámku, která je přístupna časově nejdéle a navíc zcela bezplatně. A pro zcela neznalé – které ovšem mezi čtenáři Turistiky nepředpokládám – dodám ještě na úvod informaci, že slovo lapidárium je odvozeno od latinského lapis (tedy kámen), a označuje „sbírku“ kamenných předmětů nebo jejich částí, soustředěných na jednom místě. Z důvodu ochrany před povětrnostními podmínkami a vandaly se většinou jedná o interiérové prostory (i když existují i lapidária venkovní) a na původním místě se pak objevují kopie jednotlivých exponátů. Přiznejme si však, že často – a nejen v České republice – jde hlavně o snahu vytáhnout z uměnímilovného turisty nějakou tu bankovku navíc. O to více čest Lysicím a dalším podobným výjimkám.

Lysické zámecké lapidárium vzniklo v létě roku 2010. Přitom již v roce 2006 bylo rozhodnuto, že sklepení za severním křídlem zámku bude využito jako „útočiště“ pro drobné kamenné památky, pocházející převážně z vesnických hřbitovů zdejšího regionu, kterým by jinak pravděpodobně na původních stanovištích hrozil zánik nebo nevratné poškození. A právě pro tyto artefakty se stal lysický zámek bezpečným i důstojným úložištěm i skvělým místem pro jejich veřejnou prezentaci. Mottem této sklepní expozice se stalo životni heslo Ferdinanda Leopolda z Nachoda, které zní „Vivit post funera virtus“, tedy „Po smrti zůstává ctnost“. Toto motto si můžete přečíst také na mramorové desce, umístěné druhotně v arkádovém Ochozu u hlavního vchodu do zámku. A co že tedy lysické lapidárium svým návštěvníkům nabízí?

Pokusím se v následujících řádcích vyjmenovat chronologicky všechny – převážně mramorové - artefakty (bez záruky), v lapidáriu uložené, resp. vystavené.

- náhrobní kámen z 80. let 17. století, patřící Ferdinandu Ignaci Oppitzovi (1652 – 168?), boskovickému ranhojiči. e z Boskovic

- náhrobní kámen Františka Augustina, svobodného pána z Waldorfu (1707 – 1754), královského hejtmana brněnského kraje

- fragment náhrobku Matouše Endla (1723 – 1774), kameníka a kostelníka z Nedvědice

- náhrobní kámen Cath (Kateřiny) von Okacz (1760 – 1803), manželky brněnského policejního ředitele Jana Nepomuka von Okacz

- náhrobní kámen Gohanny (Johany) Opršalové (1756 – 1803), manželky nedvědického kostelníka Josefa Opršala

- náhrobek manželů Karla (1722 – 1806) a Pauliny (1739 - 1795) Peterových; Karel byl sládkem pernštejnského a drnovického pivovaru (jedná se o Drnovice u Lysic, nikoliv někdejší sídlo slavného FC), Paulina jeho druhou chotí

- náhrobní kámen prvního policejního ředitele v Brně Jana Nepomuka Okacze (1752 – 1817), který byl roku 1786 povýšen do šlechtického stavu

- společný náhrobní kámen Terezy Peškové (1798 – 1824) a její dcery Rozálie (1824 - 1824), pocházející od farního kostela sv. Marka v Knínicích

- náhrobník Justiny Zerákové (1780 – 1836), manželky tesaře ze Alešova

- náhrobní kámen bořitovského faráře Františka Horaka (1782 – 1840)

- náhrobek Jana Kinzla (1787 – 1866), sebranického faráře

- náhrobní kámen dalšího sebranického faráře Karla B. Vosyky (1840 – 1895)

Samostatným venkovním lapidáriem je však také vstupní část zámku. Zde najdeme – mimo jiné – kamennou desku se znakem Hrona z Náchoda z roku 1589, žulový náhrobní kámen s erbem Dubských z Třebomyslic z roku 1606, mramorovou desku se znakem Ferdinanda Leopolda z Náchoda z roku 1650 (původně byl umístěn v lodžii saly terreny) a pískovcový hraniční kámen bývalého lysického panství, pocházející z konce 17. století.

Závěrem tohoto článku by se ještě slušelo zmínit fakt, že autor tohoto článku má nejrůznější lapidária všech typů v oblibě, a proto se nelze divit, že i to lysické navštívil již dvakrát. Poprvé, když nám bouřka s krupobitím znemožnila včasný příjezd na prohlídku zámku a museli jsme se spokojit s lapidáriem a konzumací v zámecké kavárně; podruhé po procházce Jarními zámeckými zahradami. Přesto, že zde nenajdete žádný skvost celosvětového významu, stojí Zámecké sklepení rozhodně za návštěvu.