Loading...
Při zmínce o Lysicích se nejspíš většině z vás v hlavě promítne obrázek překrásného zámku, který se proslavil unikátní krytou kolonádou. Správně. Ten zastřešený vyhlídkový ochoz je už součástí zámecké zahrady, ale dobrá zpráva zní, že i ta je turistické veřejnosti přístupna. Dokonce ve dvou variantách: buď jako komentovaná prohlídka s průvodcem anebo na neomezenou dobu individuálně. Pochopitelně po zaplacení vstupního poplatku a navíc je její návštěva omezena na dobu mezi červnem a zářím. Zahrada je interesantní nejenom již zmíněnou sloupovou kolonádou, ale můžeme v ní navštívit i oranžérii a zámecké zahradnictví, které je funkční již od poloviny devatenáctého století.
Zahrada byla původně renesanční a podle módního italského vzoru zbudována na třech terasách ve svahu. V pozdější době se díky barokním či empírovým úpravám její podoba v mnohém změnila. Rozšířila se o plochu vysušeného rybníka, jednotlivé terasy propojila cihlová schodiště. Je zde k vidění i umělá jeskyně (grotta) anebo salla terrena. Nejpozoruhodnějším prvkem je třístranná kolonáda. Její ochozy jsou zastřešené zdobnou dřevěnou pergolou (skoro jak ve stylu jakéhosi předchůdce Jurkoviče) a jsou uloženy na vysokých nosných sloupech. Stojí v řadě za sebou a tvoří vždy vedle sebe stojící dvojici. Ponevadž je ochoz přístupný, můžeme i my ocenit božský výhled, který mělo panstvo jak na areál celé zahrady, tak i na městečko a okolí. Navíc jim byl tenhle zor umožněn vpodstatě kdykoli a oni tak mohli i za špatného počasí ve velké výši vykonat „procházku zahradou“, aniž jim od deště zvhlnul byť jen ždibíček drahé paruky. A našlapat při ní hezkých pár kilometrů, neboť sečteme-li délky dvou delších stran a jedné kratší u celého ochozu, dospějeme k celkové délce 150 metrů. Takže - pokud panstvo procházku neodbylo a chodilo stále sem a tam, mohlo při ní našlapat i hezkých pár kilometrů.
My, co v dnešní době paruky nenosíme, zase oceníme střešní ochranu nad hlavou třeba z důvodu pálícího slunce.
Kromě kolonády v zahradě narazíme na četné sochy. Soubor dvanácti měsíčků – trpaslíků, představujících jednotlivé měsíce roku, je umístěn ve výklencích zdi. Zeď, zakončenou balustrádou, původně zdobily sochy antických hrdinů a bohů, ty ale byly později rozmístěny po celé ploše zahrady.
Co by to bylo za zahradu bez okrasných stromů a keřů? Těch zde najdeme samozřejmě také dost a ve vegetačním období zaujme hlavně rozkvetlý „zlatý déšťů či magnolie. Kromě nich jednotlivé terasy zdobí květinové záhony. Jsou vyčinčány do rozličných ornamentů a obzvláštněny také tvarovanými dřevinami či květinovými mísami.
Narazíme zde i dva vodotrysky. Ten se sochou Tritona s lasturou zdobí zahradu v místech, kde se kdysi nacházelo hřiště na míčové hry. Fontána s Nymfou a rybou krášlí zase horní terasu.
A když jsme u té vody: přístup do zahrady vede podél bývalého obranného vodního příkopu, na jehož hladině se v dnešní době zabydlely tři labutě. A pohled na jejich ladná, rychle plující, aerodynamická těla s dlouhými krky, je při návštěvě lysické zámecké zahrady tou povětsnou třešničkou na dortu.
V příštích letech by měla - díky dotacím z EU - zahrada v několika etapách projít celkovou rekonstrukcí a přiblížit se k ideální podobě, jakou měla na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Návštěvníci se ale nemusí bát, poněvadž pokud k opravám dojde, měla by být uzavřena vždy jen její část, ale nikdy ne zahrada celá.