Loading...
Turistické cíle • Poutní místo
Nádherné tiché místo s mariánskou tradicí najdeme zhruba 6 kilometrů severně od Lanškrouna a 14 kilometrů východně od Ústí nad Orlicí. Jedná se o místo poutní s nedlouhou tradicí. Církví posvěcené poutě se tady konají až od roku 1885. Ještě předtím se tady konaly srazy poutníků do rakouského poutního městečka Mariazell.
A proč právě tady? Místo je to svým charakterem bezpochyby zvláštní a svoji zbožnou a klidnou atmosférou se již tehdy hodilo pro zahájení poutě. Pozemky na kopci, kde se také říkalo Na Vrších vlastnil čermenský Franz Tschepen zvaný Čípa. František Čípa z oken svého statku prý několikrát viděl v noci nad kopcem jasně ozářené nebe. V roce 1813 nechal na tomto místě postavit honosný kříž a později daroval pozemky na postavení kostela. Člověk to byl určitě zbožný a údajně byl i prvním organizátorem poutí.
První doložený zázrak na sebe také nenechal dlouho čekat. Udál se v roce 1814. Pozdě večer vezl tudy povozem ctitel Panny Marie Cellenské, Antonín Keprta z Kunvaldu u Žamberka, mlýnské kameny z Pruska na Moravu. Na cestu ve tmě špatně viděl, sjel z cesty a v těchto místech se vůz na něho převrátil. On zůstal uvězněn pod nakloněným vozem. Prosil tedy vroucně o pomoc Pannu Marii Cellenskou. V tom zjevila se mu bíle oděná panna, která držela v ruce svítilnu. Vůz nad ním zdvihla a on vyvázl bez zranění. Světlo pak svítilo tak dlouho, dokud se nedostal na dobrou cestu.
Poté se dalším organizátorem poutí do Mariazell stal Leopold Fiala. Na svatodušní pondělí se zde poutníci sešli a posléze vykonali pouť dlouhou 700 km. Zvládli to zhruba za 23 dní, z toho 3 dny pobyli v samotném poutním městečku Mariazell. Leopold Fiala se později na Mariánské hoře usadil a jeho přičiněním se tady začíná rozjíždět stavební činnost. V lese postavil pískovcový sloupek se sochou Panny Marie na vrcholku. V roce 1864 postavil malou kapli, tzv. Mariánskou celu. Později k této kapli přistavěl zadní část kostela, kdy tato kaple tvořila presbytář kostela. Zanedlouho přistavěl přední část kostela. Tím své dílo završil a kostel dostal stejné liturgické uspořádání jako v Mariazellu v Rakousku. To znamená, že sloup je před hlavním oltářem a cellenská kaple uprostřed kostela. Vedle kostela byl postaven poutní dům. Roku 1886 přibyla křížová cesta postavená do půlkruhu a u ní byla vysázena dvojitá lipová alej. A tím byl stavební vývoj ukončen. Začaly se sem pořádát velké poutě a mezi poutníky se vžilo pojmenování místa Mariánská hora.
Kostelík má jednu zajímavost. Jeho střechou prochází hlavní evropské rozvodí. Z levého okapu (při pohledu z průčelí) teče voda do Severního moře, z pravé strany do Černého moře.
A ještě krátké vysvětlení pojmu cella (cela). Určitě se nejedná o celu vězeňskou, jak by se mohlo zdát ;-). Pro vysvětlení se musíme obrátit k legendě o založení poutního místa Mariazell v Rakousku. Opat z benediktinského kláštera poslal svého mnicha do kraje, kde dnes stojí Mariazell, aby ho duchovně spravoval. Mnich si s sebou vzal sošku Madony z lipového dřeva. Když už byl skoro u cíle, obrovská skála mu přehradila cestu. Mnich se vroucně modlil k Matce Boží, až se skála rozestoupila a umožnila mu projít. Když došel na místo, připevnil sošku na strom a začal si stavět celu (Zelle), která měla sloužit jako kaple a zároveň stala se i jeho obydlím.
Mariánská hora je klidné místo, vhodné k rozjímání a asi se nám ho nebude chtít jen tak opustit. Ale když si dosytosti užijeme všech pozitiv, která nám Mariánská hora nabízí, je možné se vypravit na další pěkná místa v bezprostřední blízkosti. Severním směrem na Dolní Čermnou po žluté a červené turistické značce dojdeme zhruba po osmi stech metrech na turistické rozcestí Pod Mariánskou horou. Místní ho budou znát pod názvem Na Bídě. Lze tady posedět na lavičce ve stínu vzrostlých stromů s výhledem do krajiny směrem severním a najdeme i pěkný křížek a mariánskou sochu. Směrem severovýchodním při pravé straně silnice na Horní Čermnou leží Čípův kříž. Tedy ten, který zde nechal vztyčit zbožný František Čípa poté, co z oken svého statku pozoroval zvláštní záři. A na dohled odtud je možno vystoupat na novější rozhlednu Mariánku, volně přístupnou. Rozhledna také leží na evropském rozvodí mezi Černým a Severním mořem a nabízí pěkný výhled na Orlické hory, Zábřežskou vrchovinu a okolí Lanškrouna.
Zdroje : https://www.lanskroun.eu/poutni-misto-marianska-hora/d-2562