Máslojedy - výhledy do kraje

Říman - nádherný pomník věnovaný rakouskému 12. pěšího pluku. Najdeme ho u cesty z Máslojed do Benátek. Pod pomníkem umírajícího římana leží 7 důstojníků pluku a v okolí 294 vojínů. Pomník byl odhalen rok po krvav…

Les Svíb - místo jedněch z nejprudších bojů mezi Prusy a Rakušany, v lese a okolí posledním spánkem odpočívá téměř 5 000 účastníků bitvy…. v těchto místech bychom se tedy měli pohybovat s maximální úctou… To jak …

Téměř každý zná z prusko-rakouské války roku 1866 krvavé události z bojů o les Svíb, nacházející se severně od Čistěvsi. Právě nad tímto rozsáhlým lesním masivem se nachází malá lesní stráň, zbytek původně rozsáhl…

Svědkem jedné z nejděsnějších částí bitvy prusko-rakouské války dne 3.7.1866 byl Špriňarův statek na západním okraji Máslojed. „Památkou“ na bitvu jsou stopy po dělových střelách v obou štítech budovy. V poli mez…

Příslušnost obce Máslojedy k bojišti prusko-rakouské války r. 1866 dokládá vojenský hřbitov, který se nachází v severozápadní části obce, při silnici ve směru na Hořiněves. Na hřbitově se nalézá několik pískovcových pomníků vč. pískovcové pyramidy s všeobecným věnováním všem vojákům, kteří zemřeli v obvodu obce (90 rakouským, 25 pruským důstojníkům a 3500 rakouským a 700…

U východního vstupu do lesa najdeme dva monumentální pískovcové obelisky. Levý pomník je věnován na paměť padlých rakouského 11. praporu polních myslivců. Postaven byl v r. 1891. Pomník na pravé straně je věnován rakouskému pěšímu pluku č. 67, je zdoben reliéfy dubového věnce s císařskou orlicí. Zřízen byl důstojnickým sborem v r. 1892.

Pomník rakouského 13. praporu polních myslivců najdeme ve výběžku lesa mezi duby, proti Chlumu nedaleko silnice mezi Máslojedy a Čistěvsí. Pomník je osazen čtyřmi sloupy s řetězy, Dubovým věncem a mysliveckou trubkou v níž je číslo 13 z tepané mědi. Pomník byl zřízen nákladem důstojnického sboru rakouského c.k. praporu myslivců č. 13 v roce 1899 u příležitosti padesátiletého…

Tento vzhledově až zvláštní pomník, který se nachází ve stráni skoro na půli cesty mezi bývalou školou čp. 57 a stavením čp. 27, připomíná selského chlapce, někomu dokonce Jana Sladkého Kozinu, ale bez jeho typické pokrývky hlavy. Svým pojetím je opravdu originálním, protože se vymyká od těch ostatních po širém okolí.Jeho počátky můžeme sledovat již na konci 1. světové války, a…

Alej mrtvých - místo posledního odpočinku tisíců vojáků obou znepřátelených stran Prusko-Rakouské války. Část lesa podél Aleje mrtvých je v podstatě jedním Velkým hromadným hrobem. Podél Aleje jsou vystavěny monum…

Na jihovýchodním okraji lesa najdeme nedaleko od sebe dva monumentální pískovcové pomníky. Jedním z nich je pomník rakouského 26. pěšího pluku. Pomník je osazen orlem, vavřínovým věncem a palmovou ratolestí, byl věnován důstojnickým sborem pluku. Přes nedaleké pole se hnalo 45 000 mužů, příslušníků pravého rakouského Křídla vstříc lesu, vstříc zranění a smrti...

Pokud se řekne les Svíb, téměř každému vytane na mysli zde se odehrávající krvavý boj za bitvy u Hradce Králové, která proběhla v rámci prusko-rakouské války 3. července 1866. Tento zalesněný kopec, jenž na svém nejvyšším místě dosahuje nadmořské výšky 331,5 m n. m., se nachází na pomezí katastrů tří obcí. Největší část náleží k Máslojedům a menší okraje k Benátkám a k Čistěvsi…

Tato obec, jež byla osídlena již v době kamenné (v 19. století se našel u Hlavatého hostince hrubozrnný žernov a na Špriňarově poli provrtaný mlat a několik přeslenů; vše se dostalo do dvorního muzea ve Vídni), má…

Les Svíb - vyrážíme k lesu jenž byl svědkem jedněch z nejprudších bojů mezi Prusy a Rakušany dne 3.7.1866. K lesu je nejlepší přístup od Máslojed, autem je zde možno zajet přímo až k lesu. Od silnice č. 35 ve směru Hradec Králové - Jičín je možnost příjezdu od Čistěvse. Jdeme do lesa v němž a v jeho okolí posledním spánkem odpočívá téměř 5 000 účastníků bitvy….  Než však…

Les Svíb je nedílnou součástí areálu bojiště bitvy u Hradce Králové 3.7.1866 a prochází jím Naučná stezka cca 10 km dlouhá, která seznamuje s průběhem krutých bojů o les v tento osudný den. Právě v tomto lese způsobila 7. pruská divize pod velením generála von Fransecky obrovské ztráty rak. armádě. Během dne byl les několikrát dobyt oběma stranami, přičemž při jednom z…

Tento lesní, převážně dubový masiv o rozloze 0,23 km2 se nachází na jih od Hoříněvse a většina z něj, tj. 21,02 ha, je chráněna jako přírodní rezervace. Nejvyšší vrchol tohoto návrší s podložím ze středně turonský…

V půlce cesty mezi pomníkem Polního myslivce a pomníky v křižovatce se nalézají dva pomníky. Mramorový zlomený sloup stojí přibližně v místech, kde byl smrtelně raněn velitel rakouské brigády IV. armádního sboru plukovník Carl Poeckh. Nedaleko stojí pískovcový pomník rakouského nadporučíka Edmunda Rytíře von Uhla od 8. praporu polních myslivců.

V křižovatce na Aleji mrtvých nalezneme čtyři pomníky: žulový sloup na pískovcové Skále - původně pomník plukovníka Karla Poeckha, nyní věnován II praporu rakouského 21. pěšího pluku. Pískovcový pomník s mysliveck…

Připomínkou bitvy Prusko-rakouské války dne 3.7.1866 jsou pomníky na okraji obce. Soubor tvoří pomník 2 mysliveckého praporu a pískovcová pyramida na vrcholu s dělovým křížem, která označuje hromadný hrob 200 rakouských a 200 pruských vojáků. Z obou stran pyramidy jsou umístěny 2 typové kříže. V místě je zastávka č. 12 na Naučné stezce "Josefov - Smiřice - Chlum 1866".

Polní myslivec - jeden z nejnámějších pomníků bojiště je věnován památce padlých rakouského 8. praporu polních myslivců, který náležel do svazku IV. armádního sboru k brigádě plukovníka Poeckha. Autorem monumentálního díla z istrijského vápence je sochař Viktor Tilgner, profesor vídeňské výtvarné akademie. Pomník polního myslivce byl posledním sochařovým dílem, krátce před…

Historie kostela sv. Prokopa v Hořiněvsi je dokládána rokem 1384, kdy je prvně zmiňován. Pohromou pro původní gotický kostel byli Husité, kteří ho roku 1425 vypáli a zničili. Současný barokní kostel byl vystavěn h…

Hořiněves zřejmě nejvíce zviditelnil její rodák, spisovatel, bohemista, básník a velký vlastenec, Václav Hanka, „objevitel“ Rukopisu královédvorského. Rodný dům Václava Hanky je v Hořiněvsi dochován, jedná se o ro…

Při cestě do Podkrkonoší, na Zvičinu, nebo do ZOO ve Dvoře Králové nad Labem se můžeme zastavit v obci Hořiněves, která se nalézá na pomyslné hranici Hradecka a Podkrkonoší.  Hořiněves zřejmě nejvíce zviditelnil j…

Benátky - obec na okraji bojiště Prusko-rakouské války roku 1866. Památkou na bitvu je několik pomníků, jedná se např. o pískovcový jehlanec věnovaný pruskému praporčíku Louisu von Seydlitzovi und Kurzbachovi od 2…

Hořiněveské Lípy, památné stromy, které se nachází jihovýchodně od Hořiněvse. Stáří lip je odhadováno na více než 500 let. Během války r. 1866 mezi Prusy a Rakušany lípy určovaly směr postupu II. pruské armády. U …

Baterie mrtvých.  Pomník rakouské jízdní dělostřelecké baterie č. 7. - Mrtvé baterie najdeme na vrcholu Chlumu nedaleko muzea. Pomník Mrtvé baterii Augusta van der Groebena dal zbudovat Komitét pro udržování po…

Areál bojiště bitvy u Hradce Králové (u Sadové) ze dne 3.7.1866 se nachází u obce Chlum cca 9 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není však jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděs…

Ke konci 19. století, kdy na bojišti vzniklo větší množství pomníků nechal dobřenický statkář Karel Weinrich roku 1894 postavit na Chlumské pláni domek pro strážce pomníků, který dodnes stojí mezi budovou muzea a rozhlednou. V roce 1899 byla Ústředním spolkem financována stavba vyhlídkové věže vysoké 25 metrů. Věž byla slavnostně vysvěcena společně s ossariem dne 2. listopadu…

Nepřehlédnutelná budova válečného muzea se nachází na samém vrcholu areálu bojiště na Chlumu. Ke stavbě muzea dal popud u příležitosti 70 výročí bitvy, člen Komitétu pro udržování památek roku 1866, pan Josef Volf…

Cílem naší cesty je areál bitvy r. 1866 u obce Chlum, který se nachází cca 7-8 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděsivější boje se však …