Loading...
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Náměstí
Téměř zapomenuté město Kelč na Východní Moravě nabízí několik zajímavých památek, najdete zde zámek, dva kostely, na náměstí radnici, památník či barokní sochu sv. Jana Nepomuckého. V roce 1992 bylo historické jádro města prohlášeno městskou památkovou zónou.
RADNICE
Za úřadování staršího purkmistra Jíry Holíka, mladšího Václava Haluze a rychtáře Jana Petrova byla v roce 1622 pořízena pro Kelč gruntovní registrace. Podle nich na místě dnešní radnice měli domy Jan Martin Ondrů č.4 a Šebestián Hrnčíř č. 5. Na místě těchto domů byla v roce 1647 - 49 vystavěna radnice pro účely správní i šenkovní. Pod celou radnicí jsou prostorné a chladné sklepy, jako měl každý šenkovní dům na náměstí. Přízemní místnosti mají klenuté stropy, v prvním poschodí jsou v části rovné. Po levé straně vchodu byla velká zasedací síň, dnes síň oddavková, za ní je kuchyně a světnice pro obecního sluhu. Po pravé straně byly šenkovní místnosti, do nichž se vcházelo zvláštním vchodem z uličky do tmavé místnosti, zvané "očistec." V r. 1855 radnice vyhořela i s domem č. 4. Po ohni byla radnice opravena a 1. poschodí upraveno na dva byty. Posledním nájemcem radničního šenku byl po 7 let pan Vinkler (1886 - 95). Po skandálním a záhadném zmizení významného sedláka v tomto šenku byl tento v r. 1895 zrušen. Za starosty Jana Strnadla byl boční vchod zazděn a místnosti přeměněny na kanceláře, do nichž se vcházelo již z hlavní chodby. Znak města Kelče, zdobící průčelí radnice, nese letopočet 1553. Je to rok, kdy město Kelč převzalo biskupský znak pro své označení i do pečetidla.
SOCHA SV. JANA NEPOMUCKÉHO
Na náměstí stojí barokní Socha sv. Jana Nepomuckého.
HISTORIE MĚSTA KELČ
Na území dnešního města Kelč byli lidé již v mladší době kamenné, cca 5000 let před naším letopočtem. Samotné město Kelč začíná vznikat někdy kolem roku 1000 n.l. V té době již byl na Strážném uložen poklad mincí a zlomkového stříbra. Kelč ležela na významné obchodní tepně. Dávný původ Kelče prozrazuje také zasvěcení farního kostela sv. Petru a Pavlu.
Velkého rozkvětu dosáhla Kelč za biskupa Bruna ze Šaumburku, kdy byl přeuspořádán celý dosavadní sídelní prostor města, založeno Nové město Kelč s novým náměstím, založena ves Posvátno, jejíž samostatnost trvala až do roku 1850, a významně posíleno postavení kelečeského faráře.
Za válek koncem 14. století mezi moravskými markrabaty Joštem a Prokopem, a především pak za husitských válek počátkem 15. století, byla Kelč velmi zpustošena. Hospodářské postavení se začíná zlepšovat až od poloviny 16. století, kdy bylo zčásti zceleno původní biskupské panství. Velkým úspěchem města v té době bylo získání pivovaru, který se stal významným zdrojem příjmů měšťanů. V polovině 16. století začaly v Kelči vznikat první řemeslnické cechy, v roce 1580 byla Kelč osvobozena od robot. Roku 1617 se město kelč stává dokonce nájemcem celého panství. Slibný rozkvět města ukončila až třicetiletá válka v 1. polovině 17. století. V roce 1621 byla Kelč několikrát vypleněna a vypálena nekatolickými poddanými ze sousedních "valašských panství", takže z původního počtu obyvatel zůstala v Kelči sotva pětina.
Po třicetileté válce úpadek Kelče pokračoval. Město přišlo o většinu svých privilegií a kleslo bezmála na úroveň obyčejné vsi. Roku 1750 biskup Troyer výslovně zakázal používatl Kelči označení město. Označení Kelče jako města se Kelči podařilo znovu prosadit až po dlouholetých sporech s olomouckými biskupy na konci 18. století. Na počátku 19. století se v Kelči rozšířila výroba dýmek. S výjimkou poboček továren firmy Thonet a Kohn si však do Kelče nenašel cestu velký průmysl. Až zřízením pobočky firmy Loana v roce 1948 byly položeny základy k průmyslové tradici Kelče. Díky tomu, že Kelč leží v zemědělsky nejproduktivnější části okresu, se zejména od poloviny šedesátých let životní úroveň pracovníků v zemědělství zvyšovala a púostupně dosáhla úrovně zaměsnanců v průmyslu.
Po osvobození v roce 1945 byl v kelči zřízen místní národní výbor. Když byly v roce 1954 zřizovány městské národní výbory, tehdejší ONV ve Valašském Meziříčí Kelči toto označení nepřiznal, a i pozdější žádosti o obnovení statutu města byly bezvýsledné. Obnovit statut města se podařilo až po listopadové revoluci, v roce 1994.
Do roku 1849 byla Kelč součástí stejnojmenného panství, které náleželo k Přerovskému kraji. Od roku 1850 byla obec součástí politického okresu Hranice a spadala do obvodu okresního soudu v Hranicích. V roce 1949 byla připojena k okresu Valašské Meziříčí, jehož sloučením se stala v roce 1960 součástí nynějšího okresu Vsetín.
Kelč dnes tvoří samostatné městečko s přidruženými obcemi.
http://beskydy-valassko.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=51923