Hranická propast a Hůrka
Hranická propast je nejhlubší propastí u nás a díky rekordní hloubce vody 404 m je nejhlubší zatopenou propastí světa. Její tajemné jezero přitahuje pozornost řady badatelů. Tuto oblast najdeme u jihovýchodního okraje města Hranice na Moravě. Propast je součástí vápencového Hranického krasu a řadí se k jednomu z nejpozoruhodnějších krasových jevů v Evropě.
Nedaleko od propasti jsou v řece Bečvě viditelné vývěry oxidu uhličitého.První písemná zmínka o zdejší propasti pochází již ze 16. století a v roce 1627 byla propast zaznamenána na Komenského mapě Moravy.
Při pohledu dolů do skalní prohlubně se nám může zatočit hlava. Jícen je ve tvaru obdélníku a jeho delší strana měří 104 metrů a kratší strana má 35 metrů. Propast ze tří stran ohraničují strmé skalní stěny, které jsou hluboké 69,5 metrů, což je hloubka po hladinu jezera. Propast je vytvořena minerálními vodami, které vyvěrají na povrch z velké hloubky podél zlomů v devonských vápencích. V těchto místech vyvěrá termální kyselka o teplotě 15 až 20oC, která obsahuje také plyny z velkých hloubek. Propast je tvořena geologickými zlomy a puklinami směřujícími dolů nejprve šikmo a po té zcela svisla do neznámé hloubky. Po dlouhý čas byla uváděna hloubka jezírka 35 metrů a celková hloubka propasti 105 metrů. S dokonalejší potápěčskou technikou se potápěči ponořily do hloubky 50 metrů. V této hloubce byl pod stropem nazvaným Zubatice průplav do postranního prostoru. Tento nově objevený prostor byl pojmenován Mokrá rotunda. Při potápění v Mokré rotundě v 60. letech 20. století se potápěči potopili do hloubky 100 metrů, ale ke dnu se nedostali. V roce 1981 se při pokusech dosáhnout dna propasti stala tragická nehoda, zahynul tu Antonín Ševčík. V roce 1998 se podařilo potápěčům D. Skoumalovi a M. Hašovi dosáhnout hloubky 130 metrů a stále nedosáhli dna. V roce 2000 se potopil pod hladinu do hloubky 181 metrů Polský badatel K. Starnawski, který do dnešních dnů drží rekord v dosažené hloubce Hranické propasti. Jelikož dosažení dna propasti není v lidských možnostech byla do propasti vyslána moderní technika a to miniaturní dálkově ovládaná ponorka. Ponorka naměřila hloubku propasti 274 metrů, ale podle odborníků není tato hloubka konečná.
Spekuluje se s odhadem hloubky Hranické propasti kolem 700 metrů. Kolem Hranická propasti prochází naučná stezka nesoucí název Hůrka. Trasa naučné stezky je dlouhá 2,5 kilometrů a vede od železniční stanice v lázeňském městě Teplice nad Bečvou ke kempu, který je vybudován u jižního okraje města Hranice. V Teplicích nad Bečvou se můžeme projít po pěkně upraveném lázeňském areálu a případně ochutnat zdejší minerální vodu. Nedaleko lázeňského areálu je veřejnosti přístupná Zbrašovská aragonitová jeskyně.