Loading...
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Vesnice
Milovice jsou středně velkou vinařskou obcí a najdeme ji v chráněné krajinné oblasti Pálava, severovýchodním směrem do města Mikulov a na jihovýchodním břehu Dolní Novomlýnské nádrže, jež je součástí vodního díla Nové Mlýny. Od severního a západního okraje obce se rozkládá vinice. Jihozápadním směrem od Milovic se zvedají zalesněné stráně Mikulovské vrchoviny, jež je součástí Pálavy. Jižním směrem se nad obcí zvedá Špičák ( 293 m.n.m.), kolem vrcholku a na západní a severní stráni je chráněné území přírodní rezervace Milovická stráň. Rezervaci tvoří druhově bohatý lesní porost s teplomilnými a stepními druhy rostlin. Východním směrem nedaleko obce je území národní přírodní rezervace Křivé jezero a tvoří ji lužní lesy a louky s nivním jezerem a neregulovaný úsek řeky Dyje. U jihozápadního okraje obce je vybudován malý rybník. Mikulovicemi prochází silnice vedoucí z Mikulova do Velkých Pavlovic. Kolem severního okraje Mikulovic vede značená trasa Mikulovské cyklostezky.
První písemná zmínka o obci je z roku 1298 a původně byla majetkem královského hradu Děvičky. V roce 1332 získali obec Lichtenštejnové a Mikulovice byly připojeny k mikulovskému panství. Dominantou obce je barokní kostel svatého Osvalda pocházející z roku 1742. Další zajímavou památkou v obci je renesanční vstupní brána na místní hřbitov ze 17. století. Nedaleko kostela stojí kaplička svatého Jana Nepomuckého se zajímavým půdorysem. Severním směrem od obce jsou u silnice do sousední obce Pavlov boží muka.
Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 88 B4
kostel sv. Osvalda
lom
První zmínka o objektu 1285
Prvotní osídlení oblasti proběhlo patrně již v době odpovídající 3. století našeho letopočtu a následně v období, kdy se zde usazovali Slované i když je pravděpodobné, že zdejší lokalitu znali už lovci mamutů První písemnou zmínku o obci máme z roku 1285, kdy patří k hradu Děvičky. Později roku 1298 daruje král Václav II. Milovice pánům z Boskovic. Tehdy se ještě Milovice nazývají Milwitz. Nevíme zda se této německé podoby jméno obce dostalo z důvodu poněmčení, nebo již tak byla obec založena. Ve třicátých letech 14. století získávají Milovice Lichtenštejnové a připojují je k mikulovskému panství. V tomto panství zůstávají až do roku 1848 a sním sdílí i majitele jak Kereczenyie tak Dietrichštejny. Za třicetileté války obec téměř zmizela, neboť bylo poničeno cca 75 % stavení. V 18. století byla po dvakráte vypleněna francouzskými a pruskými vojsky. Z památek se nám zachoval kostelík sv. Osvalda z roku 1658. Některé prameny uvádějí kostel sv. Gottharda, ale není jasné zda se nejednalo o předchozí zasvěcení. Kostel byl totiž v roce 1742 přestavěn a rozšířen. Dalšího takového stavebního zásahu se mu dostalo až roku 1842. V obci dále můžeme spatřit zajímavou kapli sv. Jana Nepomuckého a zbytky renesančních a barokních staveb v lidové architektuře. Před kostelem je památník obětem II. světové války. Nutno podotknouti, že dnes je z Milovic na suchu jenom část obce, zbytek byl zaplaven při stavbě novomlýnské nádrže. Ves leží mimo turistické značení a nejsnadnější přístup je tedy po silnici z Pavlova, či Mikulova.