Loading...
Svými necelými 250 výškovými body jsou Mitrovice patrně nejníže položenou vesnicí, spíše ale osadou okresu Šumperk. Chtělo by se říci i nejjižnější, ale o nějakou minutu zeměpisné šířky je předhání asi o 2 km vzdálený Palonín na jihovýchodě. Ten je navíc vcelku regulérní vesnicí.
Mitrovice jsou totiž v podstatě sídlem, kde je jedna ulice (nebo cesta). Jako takové, patří pod správu osadního výboru v blízké Doubravici a celková obecní rada má své sídlo v již dosti velkých Moravičanech.
Nechybělo mnoho, a Mitrovice nemusely existovat. Důvod byl vcelku prostý, o nějakých 150 m východně protéká řeka Morava ve svém již celkem dosti vodnatém středním úseku, kdy má za sebou i větší přítoky, jako je Desná nebo Třebůvka. Počátkem července 1997 se tyto (i další toky) zvedly díky vytrvalému dešti, který způsobil povodeň, které říkáme že byla tisíciletá a vlastně to byla největší pohroma v novodobé historii Českých zemí. Pro navýšenou vodní hladinu nebyl problém se k Mitrovicím dostat a celou zástavbu zaplavit. Všichni obyvatelé byli evakuováni a čekalo se na opadnutí záplavy. Pohled na následky pohromy asi nebyl veselý. Základy všech domů byly podmáčené a asi u 8 z nich hrozilo zřícení. Domy byly totiž z velké části postavené na starších základech z nepálených cihel (vepřovic). Taková vepřovice je celkem dobrý stavební prvek, ale nesmí být vystavena vlhku. Vepřovice se hojně používaly tam, kde byla v místě jílovitá půda. Když se kopaly základy, rovnou na místě se jíl dal do formy, nechal vysušit a cihla byla hotová. Vepřovice jsou na Hané (kam už Mitrovice skoro patří) celkem hojně používané. Paradoxně pak právě na Hané celkem často narazíme ve vesnicích na kostkovanou dlažbu (zrovna v těch Moravičanech). To ale není ani tak z důvodu, že by Hanáci byli tak lakotní (což je samozřejmě pravda) a neměli na asfalt, ale kvůli tomu, aby zem dýchala.
Naštěstí Mitrovičtí nezůstali na holičkách, dostali i nějakou podporu a svá obydlí obnovili a dá se říci i zkrášlili. Je vlastně paradox, když jsem se konečně jel do Mitrovic podívat, připadala mi ta jediná ulice trošku jako nějaká sklepní ulička na jižní Moravě, jak je upravená.
Když projedeme těch zhruba 250 m, jak jsou Mitrovice dlouhé (krátké), dorazíme na malou točnu, kde pod trojicí stromů najdeme upomínku na velkou povodeň. Jde o hrubě opracovaný kamenný kvádr s několika kovovými tabulkami. Jedna z nich v rysce ukazuje na výšku hladiny vzedmutí Moravy. Na pohled to sice není mnoho (cca 90 cm), ale vzhledem k tomu, že už jde o nížinnou oblast v Mohelnické brázdě, voda tu stála delší dobu a stačila tak napáchat dosti škod. Samotná hladina Moravy tu v poklidnějším období dosahuje nadmořské výšky kolem 240 m, takže jednoduchými počty dojdeme k faktu, že výška záplavové vlny byla o nějakých 6–7 m více, což už při představě rozlití do široké krajiny dává zcela jiný pohled na tehdejší katastrofu.