Řimice – Kalvárie i válečné pomníky

Náves v Řimicích, součástí Bílé Lhoty na Litovelsku, má pěkně umístěné světské i nesvětské pomníky v ohrazeném prostoru, stíněném lípami.

Začněme tím nesvětským pomníkem. Tím je poněkud netradičně pojaté sousoší, kterému by se dalo říci kalvárie. Na první pohled to připomíná tradiční uspořádání, která sousoší tohoto typu bývají. Tedy centrální kříž s Máří Magdalenou a po stranách další dvě postavy.

Při bližším pohledu zjistíme, že autor umístil do sousoší postav více. Pískovcové sousoší je vyvedeno s postavami v podživotní velikosti, další postavy jsou reliéfy v nikách na podstavcích krajních soch.

Podnož centrálního kříže tvoří nižší hranol s mučícími nástroji. Na něj navazuje užší sokl s reliéfem veraikonu (rouška s Kristovým obličejem), nad ním je kalich s hostií ověnčený klasy. Římsu zdobí trojúhelníkový fronton s Božím okem. Centrála pokračuje soklem zakončeným stylizovanou kupu kamení, nad kterými je samotný kříž s ukřižovaným. Pod křížem klečí se sepjatými rukami Máří Magdalena. To je vcelku tradiční ztvárnění tématu.

Autor popustil fantazii u krajních soch. Při pohledu zepředu je na pravé straně (po Kristově levici) na podstavci socha sv. Floriána. Ten tu vlastně slouží jako ochránce obce (většinou proti požárům). Aby bylo dostáno ikonografii, na podstavci je reliéf sv. Jana. Na pohledově levé straně (Kristově pravici) je socha sv. Jana Nepomuckého, populární českého světce, ten tu může být jako patron mostů, komunikací apod. klasickou podobu Kalvárie doplňuje na podstavci reliéf Panny Marie Bolestné. Sousoší můžeme považovat za klasicitsní. Rok vzniku můžeme vyčíst na druhé straně podstavce jako 1841. Z německého nápisu odhalíme i autora. To není zcela neznáme. Cyril Kutzer pocházel z Horního Údolí (u Zlatých Hor). Narodil se v roce 1803, na Frývaldovsku (Jesenicku) se vyučil kameníkem, ale tam jich bylo zřejmě dost, takže přesídlil do Loštic, kde zemřel roku 1856.

Podle starší zprávy bylo sousoší částečně pozlaceno, patrně poslední oprava proběhla v roce 1984.

Do kategorie světské můžeme zařadit dva další artefakty. Tím starším je pomník padlých z 1. světové války. Pomník věnovali místní občané roku 1920. V dolní části na černé kamenné desce je 18 jmen padlých nebo pohřešovaných. Pomník tvoří podstavec z neopracovaného kamene. Pokrčuje nižším hranolovým podstavce. Na něm je štíhlý plochý hranol s postraními ozdobnými křídly. Ty jsou zdobeny třemi lištami a oválnými věnci. Vrchol pomníku zdobí socha dravce z roztaženými křídly. V našem prostředí jde patrně o sokola.

Dokončení soustavy pomníků tvoří v popředí v celku nejprostší pomníček hrdinům Rudé armády. Ten je tvořen jednoduchým hranolem s navazujícím hranolem se skloněnou čelní stěnou a deskou s nápisem a rudou hvězdou. Poněkud netradiční seskupení světských i náboženských témat mohlo patrně v době socialismu vyvolávat zajímavé asociace (zejména v době věncokladení).