Mladá Boleslav

Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 17 B2

kostely

lidová architektura

hrad

zajímavé stavby historických domů

První zmínka o objektu 935

Oblast nad soutokem říčky Klenice a Jizery byla obývána již od pradávna. Dle archeologických nálezů byly základy trvalejšího osídlení položeny do období mezi 3. a 2. stoletím př.n.l., kdy keltské a germánské kultury zanechaly své stopy zejména v oblasti Dalovic a Čejetiček. V Čejetičkách, které jsou dnes místní částí Mladé Boleslavi byly objeveny dokonce mohyly z doby bronzové. Též pod hradem Michalovice v osadě Podlázky. Z doby pozdější se již zachovaly písemné zmínky o vsi z roku 935, kdy byla ves založena patrně knížetem Boleslavem I. v úvahu však připadá i Boleslav II. dodnes přesně nevíme. O mladoboleslavském dřevěném hradě existuje první zmínka až z roku 1130. Původně královské državy připadly ve 12. století Markvarticům a také roku 1255 v osadě u boleslavského hradu vyrostl klášter (komenda) rytířů sv. Jana. Další vývoj města i hradu je úzce spjat s hradem Michalovice, neboť boleslavský hrad ztratil svůj význam a ještě ve 13. století byl při dobývání pobořen. Opravy se dočkal až kolem roku 1352, kdy bal zčásti opraven. Mladá Boleslav byla později dobyta husitskými vojsky, respektive se město podalo již v roce 1421, a správní středisko na hradě Michalovicích padlo též. Husité vrátili statky pánům z Michalovic až roku 1437 a nepříliš dlouho po té přechází boleslavské panství pod majetky Jana Tovačovského z Cimburka. Dosud pustý hrad je v Cimburkových državách opětovně vystavěn do mocného sídla. Roku 1502 se samostatnou majitelkou stává Johanna Krajířová z Krajku, která byla manželkou Boleslava Tovačovského z Cimburka. Jejím druhým manželem se stal Jan ze Šelmberka, ale Mladá Boleslav zůstává v državách Krajířů. Tito pánové nechali hrad přestavět z původní gotické do renesanční podoby. Od nich ji získávají Lobkovicové. Za 30-ti leté války se majitelkou zámku stala Anna Marie z Valdštejna, ale již roku 1650 jej prodala Humprechtu Janu z Černína a Chudenic. Po třicetileté válce pobořený zámek prodali Černínové městu a to jej nechalo. Bývalé okresní město nalezneme na křižovatce turistických cest. Červená TZN se zde rozchází třemi směry. Severní proud směřuje k Hrdlořezům, kde se dále větví na směr k Bělé pod Bezdězem, a směr k Bakovu nad Jizerou. Jihovýchodní proud směřuje k Dobrovici a jdavše po jihozápadním proudu dospějeme k Pískové Lhotě a dále k Benátkám nad Jizerou. Mladou Boleslaví prochází modrá TZN, která přichází od Bakova nad Jizerou přes Horní Stakory a Kosmonosy. Po průchodu městem pokračuje dále východním směrem k Boží vodě, Nové Telibi až k Domousnici. Žlutá TZN směřuje ke zřícenině hradu Michalovice. Druhá žlutá TZN nevychází od hlavního rozcestí, ale je pokračováním červené TZN k Dobrovicím. Tato žlutá TZN směřuje podél toku Klenice ke Kolomutům a pokračuje dále k modré TZN vedoucí k Domousnici.

Autor: Limick

Další články autora: 38

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli