Mladá Boleslav – secesní divadlo

Krásnou secesní budovu Městského divadla Mladá Boleslav najdeme na Palackého ulici, v těsné blízkosti městského parku Výstaviště a v sousedství dalších pozoruhodných a významných městských budov, tedy sokolovny s plaveckým bazénem, gymnázia a bankovního domu. V každém případě se jedná o objekt, kde se krásná paní Thálie musí cítit velmi příjemně i důstojně, byť je Múzou komediální. Budova mladoboleslavského divadla byla postavena v letech 1906 až 1909 a většinou se uvádí, že její podobu určil projekt vídeňské stavební firmy Fellner a Helmer. Je to ovšem pravda jen částečná, protože pánové Ferdinand a Edmund navrhli pouze její interiér, secesní exteriérová podoba je dílem architektů Jana Kříženeckého a Emila Králíka. Ti totiž přepracovali původní návrh neorenesanční (některé informační prameny uvádějí neobarokní) budovy, protože ta se městské radě zdála málo reprezentativní. Ani tato informace však ještě není úplná, jak si prozradíme dále. Například ve 30. letech minulého století ještě došlo k dostavbě technického zázemí, čímž divadelní budova získala tvar písmene „T“. A na úvod si ještě prozraďme, že autorem dominantních sousoší na nárožních věžicích je Jan Štursa, divadelní oponu namaloval Theodor Hilšer a slavnostní otevření divadelní budovy proběhlo dne 21. listopadu 1909. Náklady na stavbu tehdy dosáhly téměř půlmilionové výše.

Divadlo se sice v tomto středočeském městě hraje pravidelně již od 40. let 19. století, ale stálá scéna zde dlouho chyběla. Místní ochotnické spolky nejprve vystupovaly ve zdejších hostincích a od roku 1868 v sále nové radnice. V roce 1904 tedy městská rada rozhodla o stavbě divadelní budovy. Nové divadlo následně sloužilo zdejším ochotníkům i profesionálním zájezdovým společnostem. Hned po skončení II. světové války zde vzniká místní profesionální soubor, který však byl v roce 1967 sloučen se souborem kladenským. Divadelní budova poté postupně chátrala, aby v letech 1977 až 1985 prošla velkou rekonstrukcí, v rámci které došlo rovněž k výměně technologie, úpravě hlediště a vznikla suterénní Malá scéna. Zdejší soubor se však znovu osamostatnil až od roku 1994. Mladoboleslavský divák na této situace svým způsobem vydělal. Protože původní umělecký soubor Městského divadla Mladá Boleslav zůstal téměř celý na Kladně, zaskakovali z počátku herci z Prahy. Pravidelně se zde v té době objevovaly skutečné hvězdy typu Radovana Lukavského, Radoslava Brzobohatého, Ladislava Freje, Květy Fialové nebo Veroniky Žilkové. Na scénu zaskočil a na režisérské křeslo příležitostně usedl také Miroslav Horníček. I dnes je zdejší scéna často „přípravkou“ pro mnohá renomovaná pražská divadla. však prý také má okolo pěti tisíc abonentů. Dnes je Městské divadlo Mladá Boleslav opět profesionální scénou a poslední velkou rekonstrukcí prošlo v roce 2010.

Památkou je budova mladoboleslavského divadla, jejíž adresa zní Palackého 263, již od roku 1958, na státní seznam našich kulturních památek pak byla zapsána před rokem 1988.

Na závěr ještě pár zajímavých informací o podobě exteriéru i interiéru budovy. Jejímu průčelí dominují dva postranní pylony, na nichž stojí sousoší pražského sochaře Jana Štursy. Vlevo vidíme „Probuzení národa“, vpravo pak „Vítězství umění“. Pod levým sousoším je umístěn český dvouocasý lev, pod pravým pak lev ze znaku Mladé Boleslavi. Ten je skromnější a stačí mu ocas jeden. Součástí průčelí jsou také štukové letopočty MCMIX, socha sedící Thálie, zlatý nápis „Umění – síla života“ nebo trojice oken a pětice velkých elektrických luceren. Dekoraci stěn tvoří keramické maskarony, představující jednotlivé druhy divadelního umění, nebo měděné věnce. Boční stěny budovy jsou prolomeny modrými východy se schodišti. Secesní styl však ovlivnil také podobu interiéru divadla, zejména světlezeleného obdélníkového vstupního vestibulu. Interiér však prošel řadou rekonstrukcí a nedochoval se ani původní mobiliář. Podobně jako vestibul je disponován i foyer s velkým závěsným lustrem. Ornamentální štuková výzdoba ve všech prostorách je provedena rovněž v secesním stylu. Hlavní sál, zvaný Velká scéna, je laděn do světlé žluti, má hruškovitý půdorys, hlediště s tmavě červenými sedadly, boční lóže (první s mohutnými polosloupy zdobí postavy sedících putti) a dva balkóny. Zavěšený strop ve tvaru lastury dělí pozlacené štukové ornamenty na pravidelné obdélníky. Pozoruhodná je také slavnostní malovaná opona, nazvaná Apoteóza Thálie. Autorem opony je chromý malíř Theodor Hilšer a jejím tématem je oslava dramatického, pěveckého a hudebního umění Mladoboleslavska. Najdeme na ní např. sedící Thálii, múzu s lyrou, osm žen a jednoho starce, barokizovaný městský znak nebo panorama údolí řeky Jizery se zříceninou hradu Michalovice.