Mlékosrby

Pojmenování této obce má pocházet od toho, že se jednalo o ves lidí, kteří srbili či srbali (srkali) mléko - mlékosrbů, což potvrzuje také prof. Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. III. díl. M-Ř". Soudí se, že její jádro bývalo někde v místech mlýna a odtud se ves postupně rozšířila jižním směrem k lesu. První zmínka o obci pochází z roku 1343 (Jan de Mlekosrb). Původně se tady nacházela tvrz, na níž v letech 1375-1383 seděl Jan Šesták z Přestavlk. Podle různých vykopávek se měla nacházet na místě zahrady, jež náležela ke kovárně Františka Brzáka. Roku 1528 prodal Václav Bořek z Dohalic ves Mlékosrby Vojtěchovi z Pernštejna, který je přičlenil ke chlumeckému panství, v jehož rámci vydržely až do zrušení poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního. Již v 18. století zde vyučoval tkadlec Zima. Roku 1757 měly Mlékosrby 16 domů a 141 obyvatel. V roce 1787 byla zřízena lokalie chlumeckého děkanství, na níž byl dosazen řeholník zrušeného pardubického kláštera P. Medardus Novák. Protože tehdy fara ještě nestála, bydlel ve škole a kantor se kvůli tomu musel odstěhovat do obecní pastoušky, kde rovněž vyučoval. Roku 1788 koupil Václav Jelínek pozemky jižně od Mlékosrb, kde byla nalezena dřevěná soška Panny Marie. V roce 1851 tam již existovaly lázně. Do roku 1879 stávala stará škola na místě pozdějšího domu čp. 69. Když vyhořela, byla postavena nová škola, ale jen jednotřídní.

V roce 1849 se staly Mlékosrby samostatnou politickou obcí. 29. srpna 1869 měl být u Mlékosrb uspořádán tábor lidu, ale již 2 dny předem byl c. k. okresním komisařem v Novém Bydžově Alex. Koštialem zakázán. V letech 1879-1880 byla vysázena lipová alej od svatojanské kapličky čp. 44 až po čp. 11 a k hostinci čp. 1. O rok později byly vysázeny lípy mezi čp. 19 a 17. Roku 1882 byla zbořena zvonice, kostel přestavěn a doplněn o západní věž. V dubnu 1882 byly vysázeny lípy od čp. 58 a 29 až po čp. 44. O 3 roky později vznikla v obci slivoňová a třešňová alej. 30. května 1886 zasáhla obec velká vichřice s krupobitím. Roku 1888 byl u mlýna posazen cejch. O 3 roky později byl ustaven SDH. V roce 1895 došlo k přístavbě školy (druhá třída a byty pro učitele) a ta byla rozšířena na dvoutřídní. Stavbu propachtoval 18. května 1895 Tomáš Lehovec z Chlumce nad Cidlinou a 30. srpna byla dokončena. Ve 2. třídě se začalo učit od 1. února 1896. Náklad na přístavbu činil 19 400 K. V září 1901 vyhořelo 5 stavení. Roku 1901 vznikla zastávka severozápadní dráhy Luková-Mlékosrby. V září 1906 byl jmenován zdejším čestným občanem pražský velkoobchodník Václav Petrovický, jenž se zasloužil o svou rodnou obec, zejména však místní školu. V roce 1915 bylo v obci usazeno nejprve 10 haličských a posléze 10 italských uprchlíků. Z front 1. světové války se nevrátili 4 místní muži (Václav Luňák, Bohumil Říha, František Sejkora a Václav Špičák).

23. prosince 1919 došlo při honu k neštěstí, když se rolníkovi Leopoldu Hladíkovi při překračování meze vysmekla puška a samovolně vystřelila. Střela do prsou ho na místě zabila. Roku 1921 začaly výkupy dlouholetých pachtů. Díky tomu bylo na katastru obce získáno dalších 28 ha polí a luk. 20. prosince 1923 vyhořely 3 domy. 24. prosince 1924 se v obci poprvé rozsvítilo elektrické světlo. 2. a 4. června 1927 zasáhlo obec velké krupobití. Roku 1928 získala škola novou eternitovou střechu. V roce 1930 byla vybudována vodní nádrž mezi čp. 39 a 40. Roku 1932 došlo k výstavbě budovy pro místní kampeličku. Slavnostně byla předána svému účelu 10. července 1932. Celkový náklad činil 24 000 Kč. V letech 1932-1934 byl postaven Hasičský dům. V roce 1936 získala věž kostela novou fasádu. Během německé okupace, kdy obec nesla pojmenování Mlikosirb, bylo odvlečeno do Německa na nucené práce 12 místních, z nichž se 2 nevrátili (František Beránek a Anna Kozlová). V červenci 1940 byl zasažen bleskem 25letý B. Myška, který na louce s koňským potahem hrabal seno. Na místě byl mrtev. Roku 1942 propukla epidemie slintavky a kulhavky. V letech 1947-1948 došlo k opravě všech mostů. V roce 1951 byla v čp. 95 otevřena obecní veřejná prádelna a založeno menšinové JZD, jež se po roce rozpadlo. Roku 1956 došlo k opravě a rozšíření školní budovy. V roce 1957 vzniklo JZD a bylo obnoveno veřejné osvětlení, jež bylo zničeno za německé okupace. Roku 1958 byl instalován místní rozhlas. V roce 1960 byla zahájena postupná výstavba kanalizace. Roku 1966 bylo zrekonstruováno veřejné osvětlení. V roce 1971 byla provedena oprava věže kostela. Roku 1974 došlo ke zrušení ZŠ. 10. září 1976 byla slavnostně otevřena MŠ. V témže roce byl dokončen most přes Cidlinu na cestě do Zachrašťan. Roku 1977 byla opravena hasičská zbrojnice. V roce 1982 došlo ke zrušení jednatelství České státní spořitelny. Roku 1983 byla u prodejny vybudována autobusová čekárna a hostinec získal novou fasádu. V roce 1984 byla provedena rekonstrukce elektrického vedení a v letech 1984-1985 byla vybudována autobusová zastávka u čp. 12. V letech 1987-1988 vybudována nová prodejna smíšeného zboží. Roku 1992 došlo k výměně střechy kostela a opravě vnitřních omítek. V roce 1993 byla vyhloubena studna na hřbitově. Roku 1994 zřízena vodní nádrž u čp. 23. V roce 1996 byl zrekonstruován hostinec. V letech 1997-1999 byl vybudován vodovod a provedena plynofikace. Roku 2005 byla opravena střecha na bývalé mateřské škole. V roce 2007 byla zřízena nová autobusová zastávka. 24. září 2011 byl slavnostně otevřen zrekonstruovaný Hasičský dům.

Nejvýraznější zdejší pamětihodností byl barokní kostel sv. Filipa a Jakuba z roku 1709, přenesený sem ze zaniklé vsi Luhy (poslední zpráva o ní pochází z roku 1571). Do roku 1787 byl filiální do Chlumce nad Cidlinou a v roce 1857 se stal farním. Při jeho přestavbě koncem 19. století byl proměněn do pseudorománského slohu. Na jeho jižní straně byla roku 1818 založena rodová hrobka Kinských. Z dalších místních památek jmenujme: kapličku Panny Marie Lurdské, jež byla postavena v roce 1898 Františkem Hladíkem a po dosud poslední opravě slavnostně požehnána 15. září 2018, a za vidění stojí i zdejší lidová architektura, např. domy čp. 2, 13, 17, 20, 27, 38 a 55. Známý je rovněž mlékosrbský minerální pramen (https://www.veronica.cz/mapa-studanek?i=4122). Z Mlékosrb pocházeli: učitel v Bílém Újezdu František Polák (* 1792 Mlékosrby), zdejší farní učitel Josef Pavlíček (1816 Mlékosrby - 7. června 1863 tamtéž), žiželický učitel František Macháček (* 1847 Mlékosrby), poštovní úředník a protinacistický odbojář Josef Jiránek (10. března 1895 Mlékosrby - 25. listopadu 1978 Chlumec nad Cidlinou) a fotbalista František Kloz (19. května 1905 Mlékosrby - 13. června 1945 Louny). Na místním hřbitově je pochován polesný Josef Kný (1859-1925), hostitel Antonína Sovy ve Štítě v letech 1921-1922. V samotě, jež je nazývána jako "Lázně", se léčila rok před svojí smrtí spisovatelka Božena Němcová. Lázně zanikly v letech 1876-1877.