Kaple Panny Marie v Bydžovské Lhotce

Tvrdí se, že v Bydžovské Lhotce stávala již ve 14. století návesní kaple a okolo ní rozsáhlý hřbitov, na němž byly později vykopávány lidské ostatky při stavbách selských stavení. Ve skutečnosti však nešlo o kapli, nýbrž o kostel, jenž byl poprvé zmíněn v popisu pražské diecéze z let 1344-1350 a již v témže čase měl také svého plebána. Zdejší podací tehdy náleželo pánům z Kosic, což vidíme již roku 1357, kdy Zbyhněv z Kosic potvrdil směnu plebána Vítka s plebánem Jakubem. V roce 1363 nastoupil po zemřelém plebánovi Vítu kněz Mikoláš, po jehož smrti sem roku 1365 přišel kněz Petr. První zmínka o odvádění papežského desátku pochází z roku 1369, kdy činil tento půlroční plat 4 groše. O rok později zemřel plebán Petr a na jeho místo nastoupil nám neznámý farář. V roce 1390 nastoupil na místo zdejšího plebána Řehoř, jenž nahradil zemřelého Petra. Že se skutečně jednalo o kostel a nikoliv kapli, to můžeme vidět též roku 1397, kdy Přech ze Záchrašťan prodal Mikuláši, řečenému Kotlovci z Mentúra, dědinu ve Lhotce s 9 kopami úroku a podacím kostelním tamtéž, jak to měl od Haška z Kosic. Přech si dělal na toto dědictví nárok, ale kvůli odúmrti náleželo králi a ten ho v roce 1410 dal Jindřichu z Labouně, takže z prodeje nebylo nakonec nic. Roku 1414 si směnili místo plebáni Pašek ze Semína s Markem.

Za husitských válek byla zdejší fara osazena husity, později opuštěná, ale následně sem přišli utrakvisté. Podle všeho tento dřevěný kostel přečkal tyto nepokojné časy v pořádku a jako farní byl zmiňován ještě v roce 1654. Následně jeho funkci převzal nový kostel v sousedním Měníku, který byl vystavěn roku 1686. Do něho byla přenesena z Bydžovské Lhotky trojice zvonů z let 1507, 1558 a 1670. Vedle toho byla rozebrána i zdejší zvonice, z níž byla v roce 1689 sestavena v Měníku nová. Duchovenská fase tereziánského katastru z roku 1713 označuje lhotecký kostel již jen jako filiální, bez lidu a jeho správu měl na starosti farář z Měníku. K jeho zrušení muselo dojít na konci 18. století a jeho existence je ještě doložena v Schallerově topografii z roku 1790 a nalezneme ho též v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c095). Od té doby již o něm nenajdeme ani slovo, pouze o hřbitově, k jehož zrušení došlo až v roce 1866.

V místech původního kostela byla následně vybudována kaple, jež byla původně zasvěcena sv. Václavu (zmínky ještě v adresářích novobydžovského okresu z roku 1912 nebo v Šormově "Úctě sv. Václava na území královéhradecké diecése" z roku 1942) a teprve později Panně Marii (uvedená např. v „Místopisu a veřejné správě politického okresu novobydžovského“ z roku 1931). Kdy k tomu přesně došlo, tak v tomto se prameny výrazně liší. V Horynově "Vlastivědě Královéhradecka" se dokonce uvádí rok 1668, což je však velmi sporný údaj, neboť tehdy tu ještě stál původní kostel. Tento rozpor se dostal i na nápis nad hlavním vchodem do kaple: "ZBUDOVÁNO L.P. 1669 OBNOVENO L.P. 1982." Nejvíce zdrojů se shoduje na roce 1836, což by mohla potvrzovat také indikační skica stabilního katastru od geometra 2. třídy Franze Steinera z roku 1840, kde již má i představěnou předsíň, i když menší a užší než dnes. V té době byla ves již dávno přifařena k Novému Bydžovu. V roce 1887 byla kaple obnovena díky novobydžovskému děkanovi Msgre. Josefu Šrámkovi. Novodobými renovacemi a přestavbami ztratila svůj historický sloh s dobovými ozdobami. Stejně tak se počátkem 70. let 20. století změnilo její okolí, z něhož se stal park. Různé opravy objektu proběhly v 90. letech 20. století a naposledy byl interiér kaple opraven v letech 2015-2016 firmou JOKAS s. r. o., čemuž předcházel i její zevnějšek. Renovace maleb na stropě však byla odložena na pozdější dobu, protože její cena byla odhadnuta přinejmenším na 500 000 Kč a našlo se tak dostatečné financování s nadpoloviční dotací (realizace byla původně stanovena na rok 2020).

Původní kaple má čtvercový půdorys a na svých bočních stěnách má vždy po 1 půlkruhovém oknu, pouze v presbytáři je okno kruhové. Před původní vchod je navíc přistavěná předsíň o podobném, ale menším půdorysu. Ve štítě nad vchodem do předsíně je kryptogram slova "MARIA" a na jeho vrcholu kovový křížek. Štít vlastní kaple vrcholí zvoničkou se zvonkem, na jejímž vrcholu je opět kovový křížek. Sedlové střechy kaple i předsíně jsou kryty taškami. Vnitřní výzdoba pochází z počátku 20. století a je vyvedena v secesním slohu. Oltář je novější a byl sem přenesen ze zrušeného novobydžovského kláštera. Protože se zde žádné bohoslužby nekonají, není kaple jen tak přístupná. Navíc je již dávno v majetku obce a nikoliv římskokatolické církve.