Monteriggioni – hradní pevnost (nebo pevnostní město?)

Vrcholová část toskánského městečka Monteriggioni je v podstatě regulérní neporušenou středověkou hradně-městkou pevností, obklopenou kamenným hradebním opláštěním se čtrnáctkou strážních věží. Zde se sluší poznamenat, že jich bývá občas udáváno dokonce patnáct, ale část z nich byla snížena na úroveň okolních hradeb. O důležitosti „ověžených“ hradeb svědčí fakt, že natrvalo pronikly až do městského znaku. Samotná hradní pevnost byla postavena jako strážní sídlo hraniční posádky na počátku 13. století, přičemž na hranicích oblastí, spravovaných Sienou a Florencií, nějaká ta pevnůstka stávala již někdy mezi lety 1126 a 1154. Její význam pak výrazně narostl ve 14. století, jehož koncem byli obyvatelé Monteriggioni považováni za občany Sieny.

Okouzlující středověký kruhový – nebo spíše elipsovitý - hrad Monteriggioni leží v provincii Siena a bývá často označován za jeden z nejvýznamnějších hradů na území Itálie. Za hrad s až neuvěřitelně dochovanou a neporušenou strukturou, který elegantně dominuje okolní krajině (přes běžné označení za hrad se autorovi článku stále zdá pořád mnohem výstižnější použití výrazu pevnost nebo pevnostní městečko). Jako datum vzniku této strategické stavby na kopci bývá nejčastěji označováno období let 1213 až 1219. Hradební opevnění se 14 věžemi je prolomeno dvěma bránami; jedna se jmenuje Porta Franca nebo Romea (je otočena k Římu), druhá Porta Firenza (míří k Florencii). Současná podoba hradního městečka odpovídá změnám z 16. století, kdy byly sníženy hradební věže. Poslední úpravy zde proběhly v roce 1921, kdy byly z neznámých důvodů tři (nebo čtyři, v každém případě jich však jedenáct zůstalo v původní podobě) věže sníženy na úroveň okolních hradebních zdí.

Průměr celého vrcholového „hradu“ je údajně pouhých 172 metrů. A protože jsou jeho hradby zdejší největší atrakcí, byly na nich v roce 2005 vybudovány dva prohlídkové Ochozy, nabízející nádherný výhled na vnitřní hrad i celou oblast zvanou Montagnola. K dispozici jsou také, samozřejmě zpoplatněné, dalekohledy. Hradní pevnost pak není klasickým kruhem, ale spíše elipsou, obklopenou mohutnými hradbami o síle téměř 2 m. Tyto hradby se 14 nebo 15 věžemi a dvěma branami, obíhající nepravidelný vrchol kopce, dosahují výšky až 6,5 m. Základny věží mají rozměry 4x6 m. Nikdy se zde nepodařilo prokázat existenci padacího mostu; brány byly chráněny zřejmě „pouze“ silnými dřevěnými vraty, uzavíratelnými přes kladky. Příkopy za hradbami byly naplněny uhlím, které se v případě útoku zapálilo. Díky nárůstu palebné síly dělostřelectva se tento „trik“ stal brzy přežitkem, a proto došlo začátkem 15. i 16. století k posílení hradebních zdí. To se vyplatilo hned v roce 1526, kdy na městskou pevnost zaútočili Florenťané.

Nedaleko vstupní brány Porta Romea se z vnější strany nachází parkoviště i veřejné toalety a z vnitřní strany hlavní náměstí Piazza di Roma s románsko-gotickým kostelem Nanebevzetí Panny Marie.