Siena – křestní kaple sv. Jana (baptisterium San Giovanni)
Turistické cíle • Památky a muzea • Kaple
Sienské baptisterium San Giovanni neboli křestní kaple tradičního svatojanského zasvěcení patří k nejzajímavějším pamětihodnostem nejen Arcibiskupství Siena-Colle di Val d'Elsa-Montalcino, ale také celého tohoto toskánského regionu. Jedná se o gotickou stavbu architekta Camaino di Crescentino, která byla vybudována v letech 1317 až 1382. První – a v té době i konečnou - etapu stavby však otec slavnějšího Tina dokončil již roku 1325. Současné baptisterium stojí na místě starší stavby stejného účelu a najdeme jej na malém „plácku“ pod prodlouženým chórem sienského katedrálního dómu a několik kroků nad náměstím Piazza San Giovanni.
Camaino dokončil křestní kapli jako zděnou stavbu. Teprve v letech 1355 až 1382 je stavba doplněna o mramorovou – převážně bílou - fasádu, kterou ve stylu sienské gotiky vytvořil Domenico di Agostino. Ani tehdy však nebyly práce na podobě baptisteria dokončeny. Až ve století následujícím byla křtitelnice v centru města obohacena o své nejcennější artefakty, tedy díla mnoha slavných umělců, včetně Donatella a Jacopa della Quercia. V té době se také objevily interiérové fresky na klenbách a v apsidě; většinou se jednalo o dílo Lorenza di Pietro, řečeného „il Vecchietta“.
Průčelí z převážně bílého mramoru pak pokračuje vzhůru do apsidy dómu. Čtyřmi velkými pilíři je rozděleno na tři části se třemi obloukovými portály. Interiér osvětlují tři vysoká okna, z nichž to střední bylo v 16. století zazděno. Dlažbu před portály zdobí mozaiková graffiti a mramorové intarzie, vztahující se k tématu křtu. Obrazce před levým portálem vytvořil v roce 1450 Bartolomeo di Mariano, před zbývajícími dvěma portály o rok později Antonio Federighi. Obdélníkový vnitřní prostor je dvojicí sloupů rozdělen na trojlodí o dvou polích, celkem je zde tedy šest klenebních polí.
Centrem interiéru baptisteria je šestiúhelníková křtitelnice. Jedná se o dílo nezměrné hodnoty a skvělou ukázku renesančního sochařství počátku 15. století. Tato křtitelnice byla vyrobena z mramoru, bronzu a smaltu v období mezi 1417 a 1431. Na její podobě se podíleli největší sochaři své doby; Donatello (reliéf s králem Herodem a sochy Víry a Naděje), Lorenzo Ghiberti (Křest Krista Janem Křtitelem), Giovanni di Turino, Goro Neroccio a Jacopo della Quercia (mj. autor vrcholové sochy Jana Křtitele). Obdivuhodné jsou i mnohé další mramorové sochy v interiéru této křestní kaple. Pocházejí ze 14. století, jsou dílem Sienské školy a jejich podoba je více či méně ovlivněna pracemi Giovanniho Pisana.
Fresky v baptisteriu pak představují náboženský cyklus a jsou považovány za jednu z nejlepších prací sienské školy 15. století. Postranní zobrazení osmi apoštolů jsou připisována boloňskému malíři Agostino di Marsiglio a jejich datace je nejistá; fresky centrální klenby vytvořil Vecchietta (od roku 1450) a ztvárnil zde zbývající čtyři apoštoly. I ostatní fresky pocházejí od Vecchietty a představují Vyznání víry. Na levé straně také najdeme Boha Otce, Ježíše Krista, Zvěstování a Bičování; ve středu pak Sestup do pekla, Nanebevstoupení Páně, Poslední soud a Seslání Ducha svatého. Na pravé straně si můžeme prohlédnout alegorie církve, vyznání, vzkříšení a ráj. Vecchietta vytvořil rovněž Blahoslavenou Madonu s anděly a fresky v apsidě (Zvěstování, Bičování Krista a Křížovou cestu). Nad výše uvedenými apsidovými freskami Vecchietty se nacházejí tři segmenty, které namaloval roku 1447 další boloňský malíř období pozdní gotiky Michele di Matteo Lambertini. Utrpení, Ukřižování a Pieta jsou považovány za mistrovskou práci tohoto umělce. Ve dvou postranních lunetách v dolní části apsidy najdeme (vlevo) Zázraky sv. Antonína Paduánského od Benvenuta di Giovanni (r. 1460) a (vpravo) Umytí nohou Pietra Orioliho (r. 1489).
V interiéru sienského baptisteria San Giovanni najdeme i další zajímavá díla, z nichž mnohá jsou již novodobá. Například obraz Kristův křest, umístěný na hlavním oltáři, namaloval Alessandro Franchi v roce 1907. Na pravé straně je pak oltářní obraz od Giuseppe Cataniho z roku 1896 a také dřevěná socha na levé straně oltáře je moderní. Již několik let se v této křtitelnici nachází také polyptych Andrea Vanniho z počátku 15. století a najdeme zde rovněž Navštívení Rutilia Manettiho ze 17. století nebo Pietu Antonio Buonfigliho z 18. století. Další pozoruhodný obraz vytvořili bratři Andrea a Raffaello (řečený Brescianini) Piccinelliové. Jmenuje se Ježíšův křest a pochází z roku 1524. Za zmínku stojí také další moderní dílo, a to Zjevení Panny Marie od G.M. Morandiho, které sem bylo přemístěno z kostela San Filippo Neri.
Vstup do této památky je zpoplatněn, což kompenzuje fakt, že fotografování bez plesku je povoleno. Sice se dá rychle nahlédnout, zmáčknout spoušť fotoaparátu a stejně rychle zmizet, ale nenavštívit baptisterium San Giovanni a neprohlédnout si řádně jeho vnitřní prostory by bylo neodpustitelnou chybou. Už jen „snobsky“ kvůli tomu Donatellovi …