Loading...
Turistické cíle • Rekreační oblast
Česko je vodáckým rájem, o čemž asi nikdo nepochybuje. Kde tkví kořeny této vášně je možná trošku záhadou. Jedním z vysvětlení popularity masivního splouvání řek je možná absence moře a rovněž i fakt, že dlouhá léta reálného socialismu se každý k moři nedostal.
Paradoxně po listopadu popularita vodáctví příliš neklesla, ba co víc možná i stoupal. Prostě kde kdo slyšel jak je na vodě krásně a že se tam užije i hodně srandy (samozřejmě jsem chtěl původně napsat pr…).
Dodejme, že se i díky možnosti podnikat stal z vodáckých služeb vcelku slušný byznys.
Masivně se splouvají řeky české, kterým vévodí Velká řeka, tedy Vltava, s oblibou se sjíždí, Lužnice, Berounka, Otava, Sázava nebo i taková Ohře.
Na Moravě je těch pravidelně sjížděných méně, hlavně těch co se dají sjíždět delší dobu, tedy i s nějakým tím přespáním. Trošku snad Dyje, Moravice a pak už zbývají spíš jen úseky na jeden den.
Díky slušné vodnatosti je tak nejčastěji sjížděnou řekou ta největší, Morava. Dá se sjíždět od Hanušovic, za nižšího stavu od Postřelmova, kdy její tok zadotuje přitékající Desná a pak už bývá Morava sjízdná v podstatě celoročně (v zimě asi méně z logických důvodů).
Jakožto řeka, kde se dá plavit více dní, je nutno někde najít vhodné místo k přespání případně i občerstvení. Na řece je takových míst relativně dost a platí to hlavně od Postřelmova do Olomouce, dál se většinou nejezdí. Jedním z tábořišť kde se dá postavit stan, nebo alespoň zastavit k odpočinku, debatě a nějaké té svačince najdeme u Moravičan poblíž soutoku s řekou Třebůvkou. Tábořiště je umístěnou v místě ostrohu, který vytváří Morava se svým přítokem. Zastávku si defakto i vynutí nízký dvoustupňový jez, který je za nižšího stavu takřka nesjízdný zejména pro pevné lodě (laminát, polyuretan). Nafukovačky by to mohly mít lehčí (rafty, pálavy apod.).
Tábořiště má na svědomí a provoz firma Tydra z Vikýřovic u Šumperka. Firma se specializuje právě na plavbu po Moravě a pokud vodáci nemají vlastní materiál, dá se potřebné půjčit zrovna u ní. Ovšem podle parkujících lodí objevíme fakt, že se po Moravě plaví i jiné půjčovny.
Z hlediska výbavy patří tábořiště spíše k těm skromným, pomineme-li přítomnost stánku s občerstvením. Stánek je sezónním, tedy otevřeno mívá v podstatě jen v létě. Provozní doba je v závislá na množství zákazníků. Tydra na svých stránkách uvádí, že pokud jed o rozlohu, je to moravičanské největší. Pokud jede o hygienu, musí se vystačit s Toi Toi klozetem, k okoupání stačí samotná řeka.
Ve stánku je možno pořídit základní občerstvení, tedy pivo • limo • rum (nebo něco na ten způsob), nějaký ten párek, klobásu apod. K dostání jsou i složitější jídla jako guláš nebo smažený sýr.
Kdo si chce postavit stan, zaplatí cca 50,- Kč, s lodí od Tydry nemusí nic.
Výhodou je, že poblíž tábořiště je vlaková stanice, takže případní krátkodobější výletníci mají možnost dopravy i odtud. Moravičany jsou samozřejmě jedním ze sběrných míst, kde se vrátit půjčená loď. Moravičanské tábořiště je předposledním tábořištěm před Novými Mlýny a tamní Stodolou. D8l se dá stavit až v Litovli. Na území CHKO Litovelské Pomoraví se nesmí z lodí vystupovat (snad na akutní případy), většina ramen je totiž pod ochranou různých rezervací a z Litovle se jezdí až do Hynkova, kde pokračuje plavba Mlýnským potokem (neboli Střední Moravou).