Motorest na Skřítku

Turistické cíle • Památky a muzea • Chata

motorest na Skřítku • Fotografie (28) • Foto: Bobkart

Hrubý Jeseník tvoří výraznou hranici mezi Moravou na jihu a Horním Slezskem na severu a východě. Spojení přes hory v hlavních směrech zabezpečují tří horská sedla. Na severozápadě to je Ramzovské sedlo, zhruba uprostřed je Červenohorské sedlo a na jihovýchodě Sedlo Skřítek. Zatímco prvními dvěma se dostaneme na Jesenicko (Slezsko), třetí míří na Rýmařovsko (ještě Morava) a dále Bruntálsko, tedy Slezsko.

Sedlo Skřítek je rozlehlé ploché sedlo s maximální výškou 877m a odděluje samotný Hrubý Jeseník od nižší Hraběšické hornatiny s nejvyššími Bílými kameny (956m) nedaleko sedla. Hraběšická hornatina pak již geomorfologicky patří k Hanušovické vrchovině (všeobecně to jsou ale všechno Jeseníky). Silnice Šumperk – Rýmařov, která sedlem prochází nese číslo 11 a je to vlastně dálková silniční spojnice Prahy s Ostravou. Historie silnice spadá do l. 1839-42, kdy ji jako část císařské postavila firma bratří Kleinů. Ti potřebovali silnici k zásobování železáren v Sobotíně dřevem. V polovině 19. století zde byl vybudován zájezdní hostinec Berggeist. Ten se stal vítanou zastávkou pro formany a jejich koně po náročném stoupání. Jak se začalo v železárnách užívat uhlí, význam hostince pro formany poklesl, ale naštěstí začíná turistický zájem o hory. Od r. 1885 nový hostinský rozšířil nabídku ubytování a stravování. Podával i oblíbený likér Altvater – Praděd. Od r. 1896 byl majitelem hostince horský spolek MSSGV ze Šumperka. Byla navýšena kapacita hostince i ubytovacích prostor. Hostinec byl otevřen celoročně i když v zimě s obtížemi. Cesta musela být leckdy prohazována ručně. Po 1. světové válce byl i z těchto důvodu v zimních měsících utlumen. V létě sem pravidelně zajížděl poštovní autobus z Rýmařova a Šumperka. Skřítek se stal oblíbeným cílem setkání a shromáždění, v pozdějších letech bohužel již značně nacionálně laděných. Po Mnichově pak začal hostinec upadat. V r. 1945 se načas stal sídlem uprchlíků ze Slezska až nakonec s postupující Rudou armádou a frontou podlehl zkáze a do základů vyhořel. Další turistické využití lokality začalo vzrůstat až koncem 50. let 20. století. Rozmach automobilové Dopravy dal nakonec podnět k výstavbě motorestu v r. 1966. Majitelem a investorem byla Jednota Zábřeh. Byl sice vybudován jen motorest tedy bez ubytování, ale i tak dobře posloužil vzmáhající se turistice. Jedná se o celkem jednoduchou stavbu vlastně dvě spojené dřevěné montované chaty. Takových se ve své době stavělo více (podobná je třeba Koliba v Ludvíkově u Vrbna, či vyhořelá Koliba ve Starém Městě u Bruntálu, podobné si pamatuju ze Slovenska). I okolí motorestu doznalo úpravy s novým parkovištěm, který ozdobila socha Skřítka, který se dívá do čtyř světových stran. Autorem byl sochař Jiří Jílek, který se usadil v nedalekém Sobotíně. Jeho dílem je i další plastika na konci parkoviště a zejména dřevěný vypalovaný obraz bohyně Diany v restauraci. Od r. 1975 je na Skřítku víkendová stanice Horské služby. Nedávno Skřítek „ozdobila“ poněkud brutální socha Praděda – reklama na galerii U Halouzků v Jiříkově (nedaleko Sovince). Motorest sice není zcela klasickou horskou chatou, nicméně je oblíbeným a vítaným východištěm či cílem turistů a lyžařů – běžkařů během roku. S oblibou je i dostaveníčkem motorkářů, kteří v letních měsících túrují své nadupané stroje po táhlých zatáčkách i rovinkách horské silnice, ovšem k menší potěše zvěře a klid vyhledávajících návštěvníků.

Poslední aktualizace: 2.2.2013

Nadmořská výška:

872 metrů nad mořem

Motorest na Skřítku na mapě