Nový a Hluboký rybník
Zdejší krajina byla již od středověku plná různě velikých vodních ploch, což lze vidět ještě v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c096), kde je přímo Nový rybník pojmenován, zatímco řada rybníků je zaznamenána bez jakéhokoliv názvu. O rozsahu zdejších rybníků, jež zde byly založeny nejpozději ve 2. polovině 16. století, je nejlépe citovat část článku o Slatině z díla „Královéhradecko. Místopis soudního okresu královéhradeckého. I. dílu 1. část“ od F. L. Sála a L. Domečky: „Rybník Hluboký je mezi Slatinou a Divcem a náleží obci slatinské. Dříve řada rybníků táhla se od Piletic podle lesa ke Svinárkům na straně severní, severovýchodní a východní. Z nich zachoval se jen rybník Hluboký, ostatní byly zrušeny. Nazývaly se: Bažantnickej, Mršník (v lese Bažantnici zbývá po něm ještě hráz), Pustej (býval v lese sev. nad Mršníkem), Panskej, Novej, Diveckej, Březinskej, Vinickej, Jiříkovskej, Hlubáň, Hadí (nad Košem, pod lesem), Košovskej (u Koše) a Haltýřskej (u silnice k Černilovu, dnes tůň rákosím zarostlá). U školy býval rybník Mlsounskej ještě v 80. letech minulého století.“
V tereziánském katastru je Panskej rybník nazýván jako Panin nebo též jako Paní (roku 1713) a v tom josefiánském jako Paninej (vedle toho také jako Panin). V roce 1785 byla ve Slatině již jen čtveřice rybníků. Ještě ve stabilním katastru z roku 1840 je nazýván rybník Dehetník jako Dewitnik, tj. Devítník. V témže roce existují ve Slatině ještě další rybníky – Koš (u stejnojmenné osady), Mlsovský (přímo u obce), Hluboký (na současném místě, ale o něco větší) a 2 menší nepojmenované. Roku 1869, kdy královéhradecké městské zastupitelstvo chtělo koupit za 80 000 zl. dvůr ve Slatině, měl tento přes 11 jiter rybníků. V té době však již Nový rybník neexistoval, neboť zanikl v 1. polovině 19. století, což můžeme doložit tím, že již ve II. vojenském mapování z let 1836-1852 není zakreslen (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=2vm&map_region=ce&map_list=O_7_IX), stejně tak v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA460018400). Z obou mapových děl vidíme, že novoměstská vrchnost nechala z Nového rybníka upravit pastviny a zanechala zde pouze o něco mladší Hluboký rybník. Důvodem nebyly jen problémy s cenou ryb, ale v těchto místech i s dostatkem vody, protože ta se postupem času začala vytrácet. Výše jmenovaná mapová díla jsou také dokladem toho, jak postupně vodní toky z této lokality mizely.
Někdy na přelomu 19. a 20. století byl rozparcelován a vysušen také Hluboký rybník. Zde se prameny rozcházejí, neboť někteří autoři hovoří o tom, že k jeho zániku došlo koncem 19. století, avšak jiní dávají jeho vysušení do souvislosti s 1. pozemkovou reformou ve 20. letech 20. století. Propad rybniční výměry je již viditelný z toho, že zatímco v roce 1845 bylo na katastru Slatiny 6 ha, 48 arů a 12 m2 rybníků bez rákosu, tak roku 1948 z nich nebyl úředně zmíněn ani metr. Ať tak či onak, obě vodní plochy počátkem 20. století neexistovaly, což můžeme vidět např. z leteckého měřicího snímku z roku 1937 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1937.JARM39.08254&bz=-635154.56,-1039577.38), případně z o rok mladší katastrální mapy, kdy je pojem „Hluboký“ užíván pouze jako pojmenování lokality, kde rybník býval (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=kmevidc&idrastru=B2_a_14C_7002-1A_02).
K jejich obnově totiž došlo až v polovině 40. let 20. století, navíc ne úplně v původní lokalizaci. Jako první byl zřízen Hluboký rybník, jenž je viditelný v leteckém měřicím snímku z roku 1946 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1946.HKRA40.10847&bz=-635154.56,-1039577.38) a po něm došlo teprve na Nový rybník, zaznamenaný v leteckém měřicím snímku z roku 1949 (https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1949.HKRA30.07710&bz=-635154.56,-1039577.38), aby se oba posléze dostaly z obecních rukou do vlastnictví státu, když byl 17. listopadu 1952 schválen zákon č. 62/1952 Sb. (zákon o rybářství) a s ním spojené předpisy, podle kterých nemohl být od 1. ledna 1953 produkční rybník v jiných než státních rukách (viz https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1952-62). Podle vojenské topografické mapy v měřítku 1 : 10 000 z roku 1961 od R. Janderky, jež vycházela z dat z roku 1959, víme to, že maximální hloubka obou rybníků činila 1 m (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=topo1952&idrastru=D7_2__M-33-68-B-d-1). Částečnou obnovou pak prošly v 70. letech 20. století, ale skutečného odbahnění se nedočkaly a nadále byly zanášeny sedimenty, zejména z přilehlých polích při velkých dešťových srážkách nebo při jarních táních sněhu.
Situace se změnila až po restitucích po sametové revoluci, kdy se zdejší pozemky navrátily do soukromých rukou a rybníky zůstaly v obhospodařování místní organizace Českého rybářského svazu v Hradci Králové. Tehdy začala jejich postupná obnova a úprava jejich okolí, která však nebyla dosud kompletně dokončena. V současné době má Nový rybník plochu 2,51 ha a Hluboký rybník 1,32 ha, přičemž první z nich leží na parcelách Mgr. Věry Paškové a Zdeňky Janouškové z Hradce Králové a druhý na pozemcích Mgr. Věry Paškové a Jany Kummerové z Hradce Králové. V posledních desetiletích se oba dostávají do zájmu odborníků z oblastí botaniky i zoologie, a to včetně monitoringu migrace vodních ptáků.
V tereziánském katastru je Panskej rybník nazýván jako Panin nebo též jako Paní (roku 1713) a v tom josefiánském jako Paninej (vedle toho také jako Panin). V roce 1785 byla ve Slatině již jen čtveřice rybníků. Ještě ve stabilním katastru z roku 1840 je nazýván rybník Dehetník jako Dewitnik, tj. Devítník. V témže roce existují ve Slatině ještě další rybníky – Koš (u stejnojmenné osady), Mlsovský (přímo u obce), Hluboký (na současném místě, ale o něco větší) a 2 menší nepojmenované. Roku 1869, kdy královéhradecké městské zastupitelstvo chtělo koupit za 80 000 zl. dvůr ve Slatině, měl tento přes 11 jiter rybníků. V té době však již Nový rybník neexistoval, neboť zanikl v 1. polovině 19. století, což můžeme doložit tím, že již ve II. vojenském mapování z let 1836-1852 není zakreslen (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=2vm&map_region=ce&map_list=O_7_IX), stejně tak v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA460018400). Z obou mapových děl vidíme, že novoměstská vrchnost nechala z Nového rybníka upravit pastviny a zanechala zde pouze o něco mladší Hluboký rybník. Důvodem nebyly jen problémy s cenou ryb, ale v těchto místech i s dostatkem vody, protože ta se postupem času začala vytrácet. Výše jmenovaná mapová díla jsou také dokladem toho, jak postupně vodní toky z této lokality mizely.
Někdy na přelomu 19. a 20. století byl rozparcelován a vysušen také Hluboký rybník. Zde se prameny rozcházejí, neboť někteří autoři hovoří o tom, že k jeho zániku došlo koncem 19. století, avšak jiní dávají jeho vysušení do souvislosti s 1. pozemkovou reformou ve 20. letech 20. století. Propad rybniční výměry je již viditelný z toho, že zatímco v roce 1845 bylo na katastru Slatiny 6 ha, 48 arů a 12 m2 rybníků bez rákosu, tak roku 1948 z nich nebyl úředně zmíněn ani metr. Ať tak či onak, obě vodní plochy počátkem 20. století neexistovaly, což můžeme vidět např. z leteckého měřicího snímku z roku 1937 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1937.JARM39.08254&bz=-635154.56,-1039577.38), případně z o rok mladší katastrální mapy, kdy je pojem „Hluboký“ užíván pouze jako pojmenování lokality, kde rybník býval (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=kmevidc&idrastru=B2_a_14C_7002-1A_02).
K jejich obnově totiž došlo až v polovině 40. let 20. století, navíc ne úplně v původní lokalizaci. Jako první byl zřízen Hluboký rybník, jenž je viditelný v leteckém měřicím snímku z roku 1946 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1946.HKRA40.10847&bz=-635154.56,-1039577.38) a po něm došlo teprve na Nový rybník, zaznamenaný v leteckém měřicím snímku z roku 1949 (https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1949.HKRA30.07710&bz=-635154.56,-1039577.38), aby se oba posléze dostaly z obecních rukou do vlastnictví státu, když byl 17. listopadu 1952 schválen zákon č. 62/1952 Sb. (zákon o rybářství) a s ním spojené předpisy, podle kterých nemohl být od 1. ledna 1953 produkční rybník v jiných než státních rukách (viz https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1952-62). Podle vojenské topografické mapy v měřítku 1 : 10 000 z roku 1961 od R. Janderky, jež vycházela z dat z roku 1959, víme to, že maximální hloubka obou rybníků činila 1 m (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=topo1952&idrastru=D7_2__M-33-68-B-d-1). Částečnou obnovou pak prošly v 70. letech 20. století, ale skutečného odbahnění se nedočkaly a nadále byly zanášeny sedimenty, zejména z přilehlých polích při velkých dešťových srážkách nebo při jarních táních sněhu.
Situace se změnila až po restitucích po sametové revoluci, kdy se zdejší pozemky navrátily do soukromých rukou a rybníky zůstaly v obhospodařování místní organizace Českého rybářského svazu v Hradci Králové. Tehdy začala jejich postupná obnova a úprava jejich okolí, která však nebyla dosud kompletně dokončena. V současné době má Nový rybník plochu 2,51 ha a Hluboký rybník 1,32 ha, přičemž první z nich leží na parcelách Mgr. Věry Paškové a Zdeňky Janouškové z Hradce Králové a druhý na pozemcích Mgr. Věry Paškové a Jany Kummerové z Hradce Králové. V posledních desetiletích se oba dostávají do zájmu odborníků z oblastí botaniky i zoologie, a to včetně monitoringu migrace vodních ptáků.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.243, 15.906)
Poslední aktualizace: 4.1.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Hradec Králové
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Nový a Hluboký rybník
Nový rybník u Slatiny
Fotogalerie
Podle jeho pojmenování můžeme teoretizovat o tom, že vznikl až po zřízení blízkého Hlubokého rybníka, jehož počátky můžeme hledat v 16. století, kdy náležela Slatina královéhradecké městské obci, jíž připadla před…
0.4km
více »
Divec
Vesnice
Divec - nejstarší písemná zpráva o obci je doložena z počátku 14. století, z doby působení české královny - vdovy Elišky Rejčky v Hradci Králové. V té době královna vedla inkviziční procesy proti kacířům z Černilo…
0.8km
více »
Divec
Vesnice
O tom, jak vzniklo pojmenování této vsi, se vedou spory již staletí. Někteří tvrdí, že pochází od toho, že se zde lidé divili všemu novému, jiní jsou naopak názoru, že zde žili divocí lidé, což podporuje také prof…
0.8km
více »
Biocentrum "Pod Divcem" u Černilova
Přírodní park
V posledních letech se nejen Černilov sám, nýbrž celé jeho okolí, dává nejen do pořádku, ale stává se skutečně hezkým místem. Vznikla řada různých biocenter, z nichž některé jsem již představil a vůbec vznikají rů…
1km
více »
Slatina u Hradce Králové
Vesnice
Slatina - dříve samostatná obec, dnes součást Hradce Králové. Slatinou prochází cyklotrasa č. 4257 ve směru Pilertice - Jílovice, dále k Orlickým horám je již značení rozdílné dle směru, kterým se cykloturista vydá. V obci, v křižovatce cest, najdeme pomník obětem 1. sv. války a ve směru k Libranticím monumentální pomník ukřižování.
1.1km
více »
Galerie Mokrá louka u Černilova
Fotogalerie
Pár snímků z jedné z pohádkově laděných lokalit u Černilova, která vznikla v roce 2021 na podmáčených pozemcích mezi biocentrem "Pod Divcem" a silnicí mezi Hradcem Králové a výše jmenovanou obcí a dodnes je obohac…
1.3km
více »
Slatina (Hradec Králové)
Městská část
Původ a vývoj pojmenování této obce je poměrně jednoduchý, protože dříve byla tato místa velmi podmočená až mokřadní a výraz "slatina" býval užíván pro bažinatou lokalitu, kde se mnohdy těžila rašelina. Z tohoto důvodu o této dnešní královéhradecké čtvrti nenalezneme v knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. díl. S-Ž" od prof. Antonína Profouse …
1.4km
více »
Les Ouliště
Přírodní park
Ouliště, jež neslo v dávných dobách ještě pojmenování Oulisko, se nachází mezi Hradcem Králové a Černilovem, a to na katastrech Piletic, Slatiny a zejména Bukoviny. Přibližně v jeho středu, kterým prochází plochý hřbet ze slinitých jílů, se nachází stejnojmenný vrch, který měří 255,3 m n. m., a na západ od lesa se nachází dnes již osamělý vrch Okrouhlík (256,8 m n. m.), který j…
1.5km
více »
Biocentrum "Boháčův lesík"
Přírodní park
Díky socializaci vesnice a vzniku JZD zaniklo velké množství různých remízků i vodních ploch a toků, ale abychom nebyli nespravedliví, tak první zásahy do zdejší přírody udělaly meliorace na přelomu 19. a 20. stol…
2.2km
více »
Větrný mlýn Černilov
Mlýn
Od roku 2016 zdobí krajinu u Černilova větrný mlýn, ke kterému vede cesta ze silnice od Librantic. Na místě, kde dnes stojí, bývala prasečí farma. Jeho stavitelem a majitelem je Jaroslav …
2.6km
více »
Větrný mlýn u Černilova
Fotogalerie
Díky Jaroslavu Horákovi se stal Černilov na několika místech přímo vstupem do pohádky. První takovou lokalitou se stala louka při cestě k Libřicím a Výravě, na níž se nacházela stará vodárna, z níž se stala pohádk…
2.6km
více »
Černilov - kostel reformovaných evangelíků
Kostel
Současný kostel Československé církve evangelické byl postaven r. 1882 v pseudorománském slohu na místě původního kostela dřevěného z r. 1786.
Pozn: reformovaný sbor evangelický - tj. evengelický sbor helvétského vyznání. Dne 20. 7. 1920 došlo ke sloučení obou černilovských evangelických farností do jednoho Farního sboru českobratrské církve evangelické.
2.7km
více »
Svinary - Železný most přes Orlici, most plukovníka Šrámka
Most
Zajímavý železný Most přes řeku Orlici, který je pojmenován po, místním rodáku, plukovníku Šrámkovi, najdeme v Hradecké městké části Svinary. Most byl postaven v roce 1907 jako náhrada za dřevěný most z roku 1869.…
2.7km
více »
Černilov - bývalý kostel evangelíků
Kostel
Bývalý Evangelický kostel (augsburského vyznání) najdeme v západní části Černilova. Evangelická církev augsburského vyznání byla v Černilově založena v r. 1784. Původní dřevěný kostel byl otevřen 13. 5. 1788. Nová, současná budova kostela byla posvěcena 12. 12. 1824. Kostel byl v majetku církve do r. 1978. Později byl tehdejším MNV přebudován na smuteční obřadní síň.
Pozn:…
2.8km
více »
Šrámkův statek v Pileticích
Tipy na výlet
Jedeme do severní části Hradce Králové, do bývalé samostatné obce Piletice. Naším cílem je Šrámkův statek. Památkově chráněný areál Šrámkova statku v Pileticích je tvořen roubenou obytnou budovou, roubenou stodolo…
3.2km
více »
Piletice - Šrámkův statek
Statek
Areál Šrámkova statku v Pileticích je tvořen roubenou obytnou budovou, roubenou stodolou, kamennou trojosou bránou a hospodářskými budovami. Jedná se o jednu z mála zachovaných staveb lidové architektury z počátku…
3.2km
více »
Černilov - kostel sv. Štěpána
Kostel
První zmínka o vsi Černilov a zároveň o kostele se vztahuje k roku 1271. Tehdy na místě dnešního hřbitova stával kostelík dřevěný. Současný kostel se začal stavět položením základního kamene dne 12.6.1752. Dostavěn byl v roce 1756 a zasvěcen byl sv. Štěpánu. Dne 14.12.1880 kostel vyhořel, za necelý rok byl opraven do současné podoby a postupně vybavován vnitřním zařízením.
3.2km
více »
Bukovina (HK)
Vesnice
Bukovina - obec cca 7 km severně od Hradce Králové. První dochovaná zmínka o obci je datována rokem 1342. Dnes v obci nedaleko křižovatky najdeme dřevěnou zvoničku s pomníkem sv. Trojice. Obcí prochází cyklotrasy KČT č. 4267 a 4269
3.3km
více »
Stříbrný rybník - autokemp, rekreační areál, koupaliště
Koupaliště
Rekreační oblast a přírodní koupaliště Stříbrný rybník, lidově zvané "Stříbrňák" najdeme východně od centra Hradce Králové mezi Malšovou lhotou a Svinary. Rybník je napájen Stříbrným potokem, který přitéká z Hrade…
4km
více »
Haltýře - Hradecké lesy
Přírodní památka
Lokalita Haltýře se nachází v prostoru mezi Malšovicemi a Bělčí. Jedná se o soustavu dávných slepých ramen Orlice, která jsou zarostlá lesním porostem. Tato bažinná olšina a mokřadní společenstva jsou evidována jako významný krajinný prvek. Název lokality je odvozen od německého slova halt – haltovat, tedy stát - stavět. V místech tok vody haltoval – zastavoval u stavidla na…
4.2km
více »
Komár u Ruseku
Zajímavost
Komár u Ruseku není žádný obtížný létající hmyz, ale je to označení pro naváděcí lokátor, který se nachází severovýchodně od Ruseku a přistávací dráhy Letiště. Dnes areál tohoto bývalého vojenského prostoru využívá Hradecký klub vojenské historie. Pomník, který je umístěn před budovo…
4.3km
více »
lesní okruh pro cyklisty a bruslaře Hradec Králové
Tipy na výlet
Míříme do nekonečného prostoru hradeckých lesů, který je nejen rájem houbařů, pěších turistů, cyklistů a inline bruslařů, tedy do prostoru, který se již stal rekreační zónou Hradce Králové a okolí. Významným poči…
4.8km
více »
Most přes Orlici u Nepasic
Most
Železobetonový most přes Orlici v Nepasicích samozřejmě není památkou, ale zejména pro cyklisty je důležitou spojnicí od Nepasic k Bělči a dále do oblasti Hradeckých lesů. Cykloturisty je tato spojnice, z důvodu t…
5km
více »
Běleč nad Orlicí
Vesnice
Obec Běleč nad Orlicí, která se nachází východně od Hradce Králové je častým cílem rekreačních cyklistů. Zejména Hostinec u Hušků . V centru obce, v Husových sadech, se nalézá Pomník Mistra Jana Husa z roku 1915 a Žižkův dub, který byl vysazen 10.11.1924. Zemědělský charakter obce dotváří několik dochovaných zemědělských usedlostí a náves s dřevěnou zvoničkou. Na okraji Bělče…
5.2km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Libníkovice - rozhledna
Rozhledna
Železnou rozhlednu najdeme na vyvýšenině severně od obce. Rozhledna postavená na místě památné lípy je 15 metrů vysoká. Jak historie praví, po vichřici v r. 1925, kdy lípa neočekávaně a nenávratně zmizela, zel kopec prázdnotou. Zdejší obyvatelstvo nechtělo, aby památné místo po zničené lípě upadlo v zapomenutí a tak jejich zásluhou došlo k rozhodnutí o výstavbě rozhledny.…
6km
více »
Hradecké lesy
Přírodní památka
Hradecké lesy je rozlehlý lesní prostor, který se rozprostírá od města Hradec Králové jihovýchodním směrem k městu Choceň. Dříve se Hradeckým lesem nazýval lesní prostor, který byl…
6.1km
více »
Hradec Králové - aquapark, koupaliště Flošna
Aquapark
Hradecké koupaliště FLOŠNA, které bylo veřejnosti otevřeno 22. května 2010, se nachází nedaleko II. silničního okruhu a malšovického stadionu u bývalé Pivovarské flošny. Flošna je jedním z pozůstatků na dobu, kdy …
6.2km
více »
Hradec Králové
Město
Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…
6.4km
více »
Třebechovice pod Orebem
Městečko
Třebechovice pod Orebem leží ve Východních Čechách, východním směrem od města Hradec Králové. Město se rozkládá na okraji Hradeckého lesa a nad soutokem potoka Dědina s řekou Orlicí. Největším lákadlem města je muzeum betlémů, které najdeme na náměstí. Unikátem muzea je Třebechovický betlém, jehož figurky jsou uvedeny do pohybu. Betlém představuje nejenom výjevy z bible, ale také život ve městě na konci 19. století. V ok…
6.8km
více »