O Tišnovské radnici

Jedná se o nejzajímavější budovu stojící na náměstí Míru. Její dnešní podoba pochází až z roku 1906. Je to vlastně jakási historizující „novostavba“, která byla realizována dle projektu Vladimíra Fischera, architekta z Brna. (Nutno dodat, že první tišnovská dřevěná radnice na tomto místě stávala už v šestnáctém století a na kamennou se změnila až ve třetí čtvrtině století osmnáctého.)

„Nová“ radnice je obdélným patrovým objektem přikrášlený arkýřem a na stěnách sgrafity. Mezi památkově chráněné budovy státu se dostala roku 1964. Začátkem třetího tisíciletí došlo ke změně siluety radnice, kdy byla rozšířena o západní křídlo.

Nejdominantnějším prvkem radnice je poněkud předsunutá čtyřhranná věž, v přízemí s hlavním vstupem a ukončená nahoře otevřenou lucernou a nad ní cibulí a makovicí s křížem. Další čtyři miniaturní věžičky jsou pod lucernou umístěny na rozích. Přízemní arkádová vstupní část je zaklenuta prostou křížovou klenbou, v patře rovněž arkády, ale mnohem hodnotnější klenba žebrovaná.

 

Fasáda byla vyzdobena sgrafity zobrazující „úryvky“ z historie města a zhostil se jich hlavní představitel moravského folklórního stylu – Janko Kohler.

Jeden z výjevů nám ukazuje Štědrý den roku 1620, který obyvatelů města přinesl namísto slavení svátků jen hoře a hoře. V tom vánočním čase se z bitvy na Bílé hoře přes Tišnov vraceli žoldnéři a za „občerstvení“ poskytnuté jim tišnovskými radními se odvděčili tak, že všechny konšely zavraždili!

(Náhrobní deska jednoho z nich je dosud umístěna na nosném sloupu zasedacího sálu.)

 

Jiné sgrafito se zaobírá mnohem radostnější událostí – slavným dnem roku 1554, kdy z rukou abatyše kláštera Porta coeli ze sousedního Předklášteří město Tišnov obdrželo významná privilegia.

 

Dále je tu zobrazení jednoho z tehdejších nejdůležitějších místních zaměstnání – hornictví, doplněné nápisem Květnice hora, Besének voda, dražší než celá Morava.