Obětní kámen na Smrkovci v Českém ráji

Jižně od přírodní rezervace Příhrazské skály se nachází zalesněný kopec Smrkovec (352 m n. m.). Nebylo by na něm nic zvláštního, nebýt na jeho vrchu Obětní kámen ve tvaru mísy se žlábkem na odtékání krve (přiznám se, že mi Obětní kámen připomíná spíše křesílko). V jeho těsné blízkosti nalezneme dvě polojeskyně s kusy hrubých model, jak sděluje tabulka na stromě (v kamenech pod převisy jsem žádné modly nerozpoznal).

Pod pojmem obětní kámen si představíme prastaré místo, na kterém se odehrávaly pohanské obřady. Mnohá místa se však stala kultovními pouze díky přebujelé fantazii našich předků nebo jejich snaze objevit ve svém okolí něco významného.

O tom, zda tesaný kámen na Smrkovci je nebo není obětní, se vedou polemiky. Nádoba z pískovce stojí na malé vyvýšené skalní ploše orientované západním směrem, což nahrává zastáncům kultovního místa. Je vyvýšení a orientace místa důkazem nebo se jedná pouze o náhodu?

Obětní kámen uzavírá jižní část pískovcové plošiny vzniklé v třetihorách. Protože z plošiny šlo kontrolovat široké okolí, byla odpradávna osídlená (od 4.500 před naším letopočtem až po středověk). V den rovnodennosti předkové pozorovali východ slunce přesně nad pověstmi opředenou horou Vyskeř. Má tato skutečnost souvislost s obětním místem?

Jsou také domněnky, podle kterých někdo obětní kámen vytesal. Ale z jakého důvodu? Vyloučit to nemůžeme. Podle zvětrání pískovce tak musel učinit minimálně před několika staletími.

Probírá se také, co způsobilo částečné povalení obětního kamene. Zda pod ním někdo hledal poklad nebo je jeho vychýlení dílem fanatických vyznavačů křesťanství, kteří konali na základě nařízení Břetislava II ze dne 28. září 1092? Kníže Břetislav II v něm pobouřeně píše: „… aby byly všechny háje pohanským bohům zasvěcené spáleny a všickni hadači a čarodějové ze země vyhnáni. Tak zejména nebylo dovolené přinášeti dárků ke studánkám, zabíjeti oběti zlým duchům darované…..“.

Pro představu velikosti obětního kamene uvedu ještě jeho rozměry. Mísa má vnější průměr 130 cm, vnitřní 75 cm. Výška částečně povaleného kamene je 85 cm, z čehož horní válcovitá část měří 55 cm, dolní zkosení 30 cm.

K obětnímu kameni se dostanete snadno. Vede k němu odbočka z modře značené lesní cesty spojující Skalku s Černou louží. Stoupání k obětnímu kameni je nenáročné, 200 metrů dlouhé. Odbočení k tomuto kultovnímu místu vás příliš nezdrží. Obětní kámen obhlédněte a můžete začít také polemizovat.

Zeměpisné souřadnice: N 50° 30' 55.09", E 15° 02' 53.66"