Obrázky z Brna – císař Napoleon, ruský generál Kutuzov či rakouský císař František I.

Fotografie (20) • Foto: Bubinga

Bitva u Slavkova byla jedním z hlavních střetnutí napoleonských válek a jedna z nejslavnějších bitev, které se kdy na našem území odehrály. O takovou slávu ale určitě obyvatelé nedalekého Brna nestáli.

Slavkovské bojiště není daleko od moravské metropole, a tudíž je jasné, že si to tenkrát v Brně užili více než dost. Rok 1805 moc klidu do města nepřinesl. O vzácné a vítané návštěvy se určitě nejednalo.

V říjnu roku 1805 táhla při svém ústupu před Francouzi část ruské armády kolem Brna. Při té příležitosti se tady zastavil velitel spojenecké armády, ruský generál Kutuzov, a přespal v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu. Jak se chovali vojáci jsem se nedočetl, ale dalo by se říct, že to byl pro místní ještě klid před bouří.

Foto: Bubinga

Při toulkách Brnem jsem se několikrát rozhlížel po Zelném trhu a zkoušel si představovat, jak to tu tehdy vypadalo. Dnes je náměstí spojeno pro většinu lidí s nákupem čerstvé zeleniny a voňavého ovoce, ale tenkrát se místo proměnilo v páchnoucí jatka, kde se poráželo maso pro francouzskou armádu. Kromě toho se zde konaly vojenské přehlídky Napoleonova vojska.

O kousek dále, vedle kostela svatého Tomáše, býval původně augustiniánský klášter. Ten ale Josef II. zrušil a stal se z něho Místodržitelský palác. Dnes v této barokní budově na Moravském náměstí sídlí Moravská galerie v Brně. V listopadu roku 1805 tu přespal nejprve rakouský císař František I., aby ho následně vystřídal po vstupu francouzských vojsk do města císař Napoleon Bonaparte.

V Brně pobýval Napoleon se svou armádou v roce 1805 při přípravách bitvy u Slavkova i po jejím ukončení. Ale nebylo to na pozvání místních. Ti museli nedobrovolně poskytnou ubytování pro armádu i koně. Francouzští maršálové a generálové si zabrali ty nejlepší šlechtické paláce, nižší hodnosti se spokojily s měšťanskými domy. Ubytování bylo samozřejmě tenkrát poskytováno „all inclusive“ a návštěvníci toho asi moc nezaplatili.

Foto: Bubinga

A po bitvě samotné se zase město změnilo v jeden velký lazaret. Ranění byli umísťováni do nemocnic, kostelů i různých dalších provizorních ošetřoven včetně soukromých domů. Hygiena nebyla na pořadu dne, a tak bylo otázkou času, kdy propukne nějaká epidemie. Tyfus si tenkrát vyžádal oběti také z řad civilního obyvatelstva Brna.

V kostele sv. Jakuba se po bitvě u Slavkova konal pohřeb francouzského generála Valhuberta, kterého se zúčastnil i císař Napoleon Bonaparte.

Dnešní Denisovy sady byly založeny roku 1814 a park byl pojmenován Františkov, podle rakouského císaře Františka I. O čtyři roky později tady jako poděkování za konec válečných útrap postavili obelisk ve tvaru čtyřbokého jehlanu se čtveřicí pozlacených lvů v každém rohu. A místní lidé si asi opravdu na nějakou dobu oddechli. I když válečné reparace, které poražené Rakousko muselo zaplatit vítězné Francii, také město Brno pocítilo.

Špilberk. Pro mnohé obávaná a nedobytná pevnost, pro Napoleona v roce 1805 nikoliv. Rakouská posádka mu totiž hrad vyklidila. A nejenom to, dokonce mu zde nechala dárky v podobě velkých zásob střelného prachu, děl, pušek i oblečení či potravin.

Foto: Bubinga

Jednu výhodu to mělo. Stavba nebyla poničena. To však již neplatilo při další nezvané návštěvě Napoleona v Brně roku 1809. Patrně začal mít obavy z této mohutné pevnosti, a tak nechal zasypat studnu, a především pobořit část opevnění. Hrad Špilberk tím přišel o pojem „nedobytné“ vojenské pevnosti.

Vzhledem ke korona virové době byly všechny objekty i informační centrum uzavřené, ale zajímavé informace má na svých stránkách TIC Brno, příspěvková organizace Magistrátu města Brna.

O mým dojmem z návštěvy Brna a okolí jsem již něco napsal:
Vila Löw-Beer: https://www.turistika.cz/mista/obrazky-z-brna-rodinne-bydleni-ve-meste-pred-sto-lety-i-vila-low-beer/detail